Rozhodl "Krakyfaktor". Zimák IV? Bylo by to pěkný

S TOMÁŠEM POMIKÁLKEM VÝHRU OD FINÁLE V klíčovém pátém semifinálovém duelu to bylo tak zjevné, že křídelník Děčína Tomáš Pomikálek nemohl po už druhém dobytí svitavské palubovky v sérii - a po třetím z posledních čtyř zápasů ve stánku Turů -, nesouhlasit. S tím, že zásadním rozdílem v zápase bylo nastavení hlavy. Tím i menší chybovost jeho mužstva, správnější rozhodování a celková exekuce hry i výraznější aktivita na doskoku.

S TOMÁŠEM POMIKÁLKEM VÝHRU OD FINÁLE V klíčovém pátém semifinálovém duelu to bylo tak zjevné, že křídelník Děčína Tomáš Pomikálek nemohl po už druhém dobytí svitavské palubovky v sérii - a po třetím z posledních čtyř zápasů ve stánku Turů -, nesouhlasit. S tím, že zásadním rozdílem v zápase bylo nastavení hlavy. Tím i menší chybovost jeho mužstva, správnější rozhodování a celková exekuce hry i výraznější aktivita na doskoku.

„Tohle určitě platí. Za sebe a myslím i za celý tým můžu říct, že na nás od začátku byla vidět daleko větší energie. Věděli jsme, co chceme, a i když jsme dostávali jednoduché koše od Aikena, kterého chceme v tomhle zastavovat, celkově jsme si s tím ještě docela poradili a v obraně jsme fungovali,“ pochvaloval si 29letý forward po šestibodové výhře s jen 73 inkasovanými body.

Na výkonu týmu nicméně našel i jednu kaňku. „Byla škoda, že jsme si ve čtvrté čtvrtině ještě nechali utéct ten původně až 16bodový náskok a zdramatizoval se tak závěr. Kvůli zóně domácích a naší menší koncentraci do ní jsme Svitavy ještě pustili do zápasu.“



Byl to zatím asi nejdelší souvisleji hraný úsek Turů v sérii právě se zónovým obranným systémem. Protože tentokrát s ním Svitavy byly úspěšné.

„Už ji proti nám párkrát postavily, ale nám se podařilo si to rozházet a dát nějakou střelu z dálky, takže od toho většinou zase ustoupily. Až tady to na nás trochu zafungovalo. Stačí ale udělat lehčí korekce, abychom doma byli zase připravení. I v tomhle zápase jsme tam měli střely zpod koše, ale nepadly nám. Když to doma zakončíme líp, tu zónu soupeři zase ukončíme.“

Ač v absolutních číslech podle zápisu hosté vyhráli útočný doskok jen o 3 míče a celkový o 4, opticky se jejich aktivita zejména pod košem soupeře zdála být mnohem výraznější a početnější.

„Můj pocit byl, že jsme na doskoku měli víc sil. Vycítil jsem z našeho týmu, že chceme víc. Doskok je pro tuhle sérii rozhodující a zatím to vždy platilo. Doufám, že se toho budeme držet i v pátečním šestém zápase doma.“

Králem týmu Válečníků byl v Duelu 5 power forward Jakub Krakovič, který zasíťoval 18 bodů, získal 7 faulů, proměnil všech osm šestek a hlavně až nečekaně školil domácího atleta Aikena, který mu skákal na každé sebemenší naznačení střely a usnadňoval pak děčínskému dlouhánovi podkošová zakončení.

„Kraky je v tomhle hrozně chytrý. Jasně, něco zpod koše i nedá, ale hraje tam hodně chytře. Ví, že Aiken okamžitě skáče skoro na jakoukoli fintu a dokáže toho strašně dobře využívat. Tentokrát to byl faktor, díky kterému jsme vyhráli,“ chválil kolegu Pomikálek.

A v defenzivě pak musel ocenit, jak týmu opět vycházela taktika se zdvojováním ústředního tuřího rozehrávače Marka, který tak po první půli měl jen bod se 4 asistencemi a na konci 4 body s 8 asistencemi za 31 minut.

„My se předně snažíme, a to po celém hřišti, aby se vůbec nedostával k míči a tím i do hry. Když si hraje s Aikenem ty jejich pick-and-rolly, často to pak končí Aikenovou smečí, a toho se chceme vyvarovat. A když už míč Marko má, je pak klíčové, aby se mu po cloně z našeho zdvojení nepodařilo dostat míč konkrétně právě na Aikena, který v blízkosti koše dominuje, což potvrdil i v tomhle zápase,“ odkázal forward k 27 Američanovým bodům, jež ale ve většině přicházely po jiných situacích než po smrtících svitavských pick-and-rollech. Navíc vedle 14 bodů O´Briena už pak nikdo další z Turů střelecky výrazněji nevynikl.
 

Je za vedení 3-2 s šestým zápasem doma ještě něco, co by mohlo pro Severočechy ohrozit postup do čtvrtého finále za posledních pět sezon?

„Jen naše nesoustředění a špatně nastavené hlavy. To jediné. I rozložení našich minut bylo v pátém utkání v pořádku, navíc teď hrajeme doma a máme dva volné dny na to se dát dohromady. Víme, o co hrajeme, a do finále moc chceme. Věřím, že kluci se na to připraví jako profíci a zvládneme to,“ nepochybuje Pomikálek, který kolem sebe zatím ještě nezaslechl slovo „zimák“.

Právě na zimním stadionu v Děčíně Válečníci odehráli v letech 2015, 2016 a 2017 tři domácí finálová utkání proti Nymburku. A letos by mohlo přijít už čtvrté.

„Já o tom zatím neslyšel ani v teorii, že by to v případě postupu do finále bylo ve hře. V klubu o tom asi ještě nikdo nemluví. Přiznávám ale, že by to zase bylo pěkný,“ neskrývá děčínská opora.