Se Satym si to navzájem dlužíme
I ve 32 letech přiznává - jako vítěz i MVP Euroligy nebo coby hráč s několika sezonami odslouženými v NBA -, že stále bývá nervózní.
„Bylo to tak i před tímhle ceremoniálem a je to tak i před zápasy. Nejde to vůbec neřešit. Jsem ale rád, že jsem tady s kluky a že si to můžu užít,” pravil power forward Jan Veselý těsně poté, co počtvrté v kariéře a poprvé po pětileté pauze převzal trofej pro českého Basketbalistu roku. Ve sbírce cen tak nyní zaostává už „jen” o tři za kamarádem a nově také spoluhráčem v Barceloně Tomášem Satoranským, který v tradiční anketě skončil druhý.
„Na nějaké popichování jsme ale ještě neměli čas. Poslední roky to v téhle anketě byl souboj mezi ním a mnou a doufám, že už nás někdo vystřídá. Může to být třeba Víťa Krejčí,” vyzval letos bronzového mladíka z Oklahoma Thunder.
Veselý v rozhovoru s novináři v královském křesle rozhodně nehýřil nůšemi sebevědomí. „Nečekal jsem, že budu před „Satym” (Satoranským). Dozvěděl jsem se to až v den vyhlášení a bylo to pro mě překvapení. Přece jen „Saty” hrál v nejlepší lize světa a nemůžeme čekat, že ho někdo z Euroligy může vystřídat. Ačkoli tu sezonu třeba neměl ve svých očích nejlepší, pořád byl v NBA, a to je úspěch,“ podotkl letošní šampion turecké ligy s Fenerbahce Istanbul.
Na přímou otázku, zda je pro něj horší hrát, nebo mluvit před hledištěm plným lidí, těsně po skončení ceremoniálu, kde se projevu nemohl vyhnout, odpověděl jednoznačně.
A pak už se vítěz rozpovídal o svém novém angažmá v katalánském velkoklubu, kam zamířil po dlouhých osmi sezonách u Bosporu. A hned došlo na žhavé téma - bude nyní Tomáš Satoranský nahrávat svému parťákovi v Barceloně na další anketní vítězství?
„Už jsme si z toho dělali s manželkou srandu, že to z pick-and-rollů bude radši přihrávat jinam. Ale ne, on už je takový, že se to radši bude snažit dávat na „alley-oopy”. A já myslím, že se mu to zase podaří získat,” projevil úctu svému novému klubovému rozehrávači.
Do Katalánska Veselého nasměrovala touha po změně a přílivu nové energie, což je celou kariéru nezbytná ingredience jeho hry. „A hledal jsem tak situaci, která mi tohle může dát. S Barcelonou se to pak všechno seběhlo poměrně rychle,” říká Veselý, který si pochvaluje i energický přístup litevské legendy Šarunase Jasikevičiuse na lavičce Barcy. „Takové koučování mám rád, bude mi to vyhovovat.”
To, zda se se Satoranským budou v utkání scházet na hřišti už při úvodním rozskoku, nebo až v pozdější fázi, Veselý vůbec neřeší. „Takoví trenéři jako Jasikevičius nebo dřív Obradovič ve Fenerbahce jasně danou základní pětku nemají a řídí se tím, o jaký jde zápas nebo soupeře. Utkání tak začínají s takovou sestavou, o které si myslí, že je v daný moment nejlepší. Mně osobně bude jedno, jestli budu začínat, nebo půjdu z lavičky, hlavní je, aby se dosáhlo na vítězství.”
Tak či tak, hru s dlouholetým kamarádem si power forward bude užívat plnými doušky. „Zrovna jsme se o tom bavili s manželkami, že si to dlužíme jeden druhému - abychom spolu nehráli jen měsíc v létě v „repre”, ale celou sezonu.”
Ještě než se ale sdruží v barvách předního euroligového klubu, sejdou se se lvíčkem na prsou v dresu české reprezentace na očekávaném EuroBasketu, startujícím pro lvy v Praze už 2. září - a s velkou pravděpodobností před napěchovanou O2 arenou. „V Česku jsem ještě před vyprodanou halou nehrál, takže se na to těším, samozřejmě i na zápas s Srbskem,” říká Veselý, který před odchodem do Fenerbahce strávil plodné období i v bělehradském Partizanu.
Před EuroBasketem se nechce stresovat ani minimálními cíli českého týmu. „Ne, nic. My jsme sem přišli potrénovat a dát do toho všechno, jako každé léto, a nemáme žádné očekávání. Loni jsme si v Kanadě mysleli, že nemáme šanci postoupit na olympiádu a povedlo se to. A co je můj sen? Já hlavně chci, abychom hráli dobře. Nechci snít, chci jít na hřiště, dát do toho všechno a snažit se vítězit.”
