Sezonu už jdu dohrát. Nic nebalíme, všichni chceme čtvrtfinále!

Natažená třísla, pak pochroumané lýtko a nakonec natržený vaz v koleni. Zdravotní potíže kolínského lídra v této sezoně neberou konce. A ruku v ruce s tím se přestávalo na dlouhé týdny dařit i jeho týmu, kterému navíc vypadávaly další důležité opory, až se už začalo zdát neodvratné poslední osmé místo v nadstavbové skupině A1.

Jen se ale Adam Číž vrátil do akce, děly se věci. Nejdřív tým málem doma setnul třetí Pandy, což by se stalo už potřetí v sezoně. A poté už resuscitaci Medvědů odnesly oslabené Sovy, které si po třech výhrách nad Kolínem tentokrát odvezly 27bodový nářez. Zkušený dirigent k tomu přispěl 16 body a 6 asistencemi za 26 minut. Tři dny před tím zatížil ústecké konto dokonce 23 body za 36 minut, což byl po čtyřicetidenní herní odstávce až podivuhodný výkon.

Adame, tak v jakém zdravotním stavu jste se vrátil?
Lýtko už mám úplně dobré, ale teď jsem měl problém s kolenem, byl tam natržený vaz. Už jsem byl nějak uschopněn do hry, i když to ještě není stoprocentní. Zápasové vytížení ale už jde zvládat. Po zápase to sice bolí a musím to ledovat, ale není tam riziko zhoršení a při hře mi to nevadí.

Nezvažoval jste už předčasné ukončení sezony?
To zase ne. Toho kolena jsem se lekl, bylo to po srážce se spoluhráčem a tělo na to nebylo připravené. Bál jsem se, aby to nebylo něco vážnějšího, ale magnetická rezonance větší komplikace vyloučila. A to ostatní byla běžná sportovní zranění.

V tuhle chvíli tedy jste připraven nadstavbu a celou sezonu dohrát?
Jo, určitě jsem.

Jen jste se vrátil, málem jste doma složili Ústí, byť soupeři chyběl ligový top skórer Nichols. Byl to najednou ve vaší hře takový rozdíl?
Kluci předtím hráli v malé rotaci, vypadli z toho tři hráči včetně mě. A shodou okolností jsme se vrátili všichni naráz a cítili jsme se dobře i po psychické stránce. Škoda, že to s tím Ústím nedopadlo, ale buďme rádi za výhru nad USK.

Pandy jste měli ve druhé půli už prakticky na lopatě, ale ani vedení o 15 vám nestačilo. Došly vám síly, nebo toho v pozdější fázi zápasu nefungovalo víc?
Mně konkrétně určitě síly došly. Dlouho jsem ani netrénoval a hned jsem hrál tak dlouhé minuty. V tom zápase mi to šlo, tak mě tam trenér nechával, ale já už v závěru nemohl. A to jedno zaváhání při odstavení na obranném doskoku bylo určitě moje. A v prodloužení už jsme neměli síly jako tým.

Po měsíci a deseti dnech vystřihnout 23 bodů s šesti trojkami byla čistá náhoda?
Tak já jsem si posledních skoro čtrnáct dnů chodil střílet, ale nezvládal jsem se pohybovat dopředu a dozadu. Tu pauzu jsem se prostě snažil si nepřipouštět, do Kolína jsem dojížděl na tréninky a nevypadl z toho úplně.

Mít s třetím týmem tabulky 22 útočných doskoků, to není jen tak. Byli jste tak hladoví po výhře?
Určitě to bylo naší motivací. Po té sérii porážek jsme byli dole, snažili se sami sebe namotivovat a ten doskok je nejvyšší vizitka bojovnosti týmu. My jsme hodně chtěli vyhrát, ale prostě to v závěru nedopadlo.

Vzápětí už to s USK opět doma vyšlo. Byla to při sovích absencích Johnsona s Faulknerem už povinnost zápas zvládnout?
Pro nás v naší situaci není povinné nic. Nebo že bysme někoho mohli podcenit, to vůbec nehrozí. Věděli jsme, že USK bude bez Američanů a cítili jsme šanci vyhrát, ale ten tým je kvalitní a není jen o cizincích. My jsme jen doufali, že to konečně vyjde.

Pokud se nestane zázrak, tak pro vás a USK už je z týmů skupiny A1 předkolo play-off prakticky jistotou. Koho byste si z té možné trojice Písek, Ostrava, Olomoucko přál, nebo naopak nepřál?
Strašně rád bych teď řekl, že my tam nebudeme, ale musíme se na to dívat střízlivýma očima a vypadá to zatím, že to budeme my a USK. Náš plán je skončit do sedmého místa, aby se ve čtvrtfinále nešlo na Nymburk. Je lepší hrát proti komukoli jinému.

A koho byste si tedy přál?
Je to tam zamotané a my zatím nekalkulujeme. Asi je jedno, koho chytneme, to předkolo bude hlavně o našem výkonu.

Těsně po svém návratu do akce věříte nyní ve čtvrtfinále hodně, střídmě, nebo budete rád, když se tam jakkoli prokoušete?
Samozřejmě věřím, chceme to všichni. Nikdo tu sezonu nebalí. Uvidíme, co zdraví, není nás moc, a když jsme vypadli tři, bylo to místy smutné, kolik nás zbývalo na lavičce.

Slova o čtvrtfinále jistě rádi uslyší vaši fanouškové, které během série porážek v hledišti stále ubývalo, a i na sociálních sítích byli hodně kritičtí. Jaký pro ně máte vzkaz?
Určitě bych chtěl, aby zase začali chodit. Vím, že ty poslední dva měsíce byly těžké, ale momentálně jsme v plné síle, sezonu nebalíme a chceme postoupit co nejdál.