Smutná "24": Kobeho jsem měl strašně rád

S JAKUBEM ŠIŘINOU V Kooperativa NBL je celkem devět čísel 8 a pět čtyřiadvacítek. U ostatních to zatím není známo, ale opavské číslo 24 má svůj důvod jasný. „Kobe Bryant byl samozřejmě můj nejoblíbenější hráč. Po éře Michaela Jordana to byl můj basketbalový vzor a měl jsem ho strašně rád. A když se v lize začala povolovat i jiná čísla než 4 až 18, a člověk si mohl zvolit cokoli dvojciferného, rozhodl jsem se právě pro Kobeho čtyřiadvacítku, která mi zůstala až do teď,“ vrací se lídr Slezanů Jakub Šiřina ke zrodu cifry, již nosí už přes dekádu – ještě od působení v NH Ostrava v sezoně 2007/08 - na svých zádech. I pro něj tak bylo celoligové vzdání holdu fenoménovi Kobemu Bryantovi, který v neděli přišel o život při tragické nehodě vrtulníku nedaleko Los Angeles, velmi výjimečným okamžikem. Legendární guard LA Lakers je idolem „Šiřinovy“ generace, na nějž se prostě nedá zapomenout.

S JAKUBEM ŠIŘINOU V Kooperativa NBL je celkem devět čísel 8 a pět čtyřiadvacítek. U ostatních to zatím není známo, ale opavské číslo 24 má svůj důvod jasný. „Kobe Bryant byl samozřejmě můj nejoblíbenější hráč. Po éře Michaela Jordana to byl můj basketbalový vzor a měl jsem ho strašně rád. A když se v lize začala povolovat i jiná čísla než 4 až 18, a člověk si mohl zvolit cokoli dvojciferného, rozhodl jsem se právě pro Kobeho čtyřiadvacítku, která mi zůstala až do teď,“ vrací se lídr Slezanů Jakub Šiřina ke zrodu cifry, již nosí už přes dekádu – ještě od působení v NH Ostrava v sezoně 2007/08 - na svých zádech. I pro něj tak bylo celoligové vzdání holdu fenoménovi Kobemu Bryantovi, který v neděli přišel o život při tragické nehodě vrtulníku nedaleko Los Angeles, velmi výjimečným okamžikem. Legendární guard LA Lakers je idolem „Šiřinovy“ generace, na nějž se prostě nedá zapomenout.
 

Jakube, jako nositel čísla 24 asi chápete líp, proč tolik současných hráčů bylo právě Kobem Bryantem tolik ovlivněno, proč jich tolik mluví o tom, co pro ně znamenal, a že byl „Michaelem Jordanem jejich generace“, protože o 15 let staršího Jordana už v jeho nejlepších letech neměli moc šanci zažít.
Když se člověk podívá na internet, tak na YouTube existuje plno videí, kde se porovnávají Kobe a Michael Jordan. Viděl jsem několik takových videí, kde jejich pohyby a styl basketu byly velmi podobné. V hodně věcech se podobali, ať jde o styl střelby, různé smeče, střelbu z odskoku a možná i proto se lidem Kobe líbil, že v něm viděli kousek Michaela Jordana. Asi to bylo trochu i tím, že se ho Kobe snažil napodobovat. I pro Kobeho to byl vzor a určitě se mu snažil přiblížit, a možná i proto měl tolik fanoušků.
 

A ten věkový rozdíl a nemožnost Jordana zažít?
Michael Jordan je už přece jen nějaký pátek mimo naše věkové rozmezí (definitivně skončil v roce 2003, ale jeho poslední titul s Chicagem připadl na rok 1998, kdy bylo Šiřinovi 10 let – pozn.) a Kobe k nám měl blíž. Michael Jordan byl ale pořád Michael Jordan.

Čím Kobe tak přitahoval, byť pro mnohé to nebyl právě prototyp týmového hráče?
Velké uznání mu určitě patří, že strávil celou kariéru v jednom týmu, což se jen tak někomu nepovede. Hrál pořád na skvělé úrovni, dokázal překonávat střelecké rekordy. Je pravda, že může mít řadu odpůrců, co se týká jeho kolektivího pojetí, ale takový prostě byl. Měl svůj styl, a i když i on uměl vytvořit situace pro spoluhráče, tak především to byl bodový hráč. Někdy těch střel míval až moc, ale byl to jeho styl. Ten se někomu mohl líbit a někomu ne. Fanoušků ale bylo určitě mnohem víc.

Vy jste se o jeho nedělním tragickém skonu dozvěděl jak? A věřil jste tomu v první chvíli?
My máme s kluky z opavského týmu skupinu na Whatsappu a Luděk Jurečka nám poslal odkaz, hned jak se to objevilo. Věděli jsme to brzy, byť zprvu jsme tomu nemohli uvěřit. Bohužel se to ale stalo a pro celý basket to je moc smutné.
 

Překvapilo vás, nebo jste to naopak očekával, že se spustí taková vlna pietních akcí v Evropě a vůbec po celém světě?
Mě to, co se děje v Americe i jinde ve světě, nepřekvapilo ani trochu. Dokazuje to, že Koby Bryant byl basketbalovou ikonou a měl vliv na miliony a miliony fanoušků a basketbalových hráčů, pro které byl vzorem. A musím říct, že kdyby v naší lize nic neproběhlo, tak by mě to asi mrzelo. Bylo to pěkné gesto, že se toho tímhle způsobem mohly zúčastnit všechny ligové týmy a že se to dělo po celém světě.

Vy jste svůj vzor uctil vlastním skvělým výkonem v první půli domácího zápasu s Olomouckem, kdy jste zazářil pěti trojkami a celkem 22 body. Anebo byl nemalou motivací i zpackaný předchozí zápas ve Svitavách?
Tak, mně poslední zápasy úplně nevycházely, nebylo to z mé strany ono. Vždycky se snažím pomoct týmu, jak můžu, a ve středu mi to vyšlo. Padly mi ze začátku nějaké trojky, což zvedlo sebevědomí nejen mně, ale i celému týmu, a podle toho pak zápas i vypadal. Jsem rád, že jsem po delší době mohl navázat na své výkony z úvodu sezony a že nám to pomohlo k vítězství.
 

Svitavy se podle svého kouče Pivody snaží od začátku sezony o agresivní obranu s velkým tlakem na míč a zdvojováním rozehrávačů soupeře. Přesto – v souboji s vámi vás zaskočily výrazněji?
Spíš to byla naše hloupost a naivita řešení. To řešení při zdvojování je, myslím, docela jednoduché, ale my jsme, bohužel, hráli fakt hloupě, ať to byly moje zbytečné ztráty, nebo i laxnost, že jsme si nechodili pro přihrávky napřed a čekali jsme, až k nám ten míč doletí. A Svitavy tou agresivní obranou míče získávaly. Věřím ale, že jsme se z toho poučili a už se to nebude opakovat.

Trenér Czudek vás, rozehrávače, v pozápasových vyjádřeních nešetřil. Byl hodně naštvaný?
Samozřejmě byl. Jistě, můžeme prohrát, ale „rozumně“, se ctí. Tohle ale nebyl ten případ. A ty ztráty ve zdvojeních byly zbytečné. My jsme si k tomu něco řekli a já doufám, že se to už nestane.

Má pravdu trenér Pivoda, že v lize se tento náročnější způsob obrany moc nenosí? A že zřejmě trenéři nevyžadují od svých svěřenců tolik?
Je to možné, něco na tom bude. V lize nejsme vůbec zvyklí hrát pod takovým tlakem obrany, kdežto v Evropě na vyšší úrovni takový tlak na hráče s míčem, nebo ta zdvojování běžná jsou. Taky je fakt, že Svitavy k tomu mají vhodné typy podkošových hráčů, ať už Šimona Puršla, nebo Luboše Kováře. Jsou to mladí, atletičtí hráči a takové typy, které jsou schopné to aplikovat, k tomu potřebujete. Pak to tým může účinně využívat.

Vy můžete porovnávat i s Ligou místrů. Byla tam taková obrana běžnější?
Je pravda, že s takovým zdvojováním jako ve Svitavách, jsme se v Lize mistrů, myslím, nesetkali, nebo si to nevybavuju. Agresivní obrany tam ale byly. Ať na hráče s míčem už od výhozu, nebo při pick-and-rollech.

I vy jste někdy snažíte o presinkovou obranu a zdvojování na půlce hřiště, ale zdá se to být spíš nárazové, než systematické a pravidelné.
My si to většinou říkáme s pivoty, jak to budeme řešit, a máme nějaké řešení dané i před zápasem. Během utkání se to pak mění a záleží, na jaké hráče to je. Záleží na momentálním citu, jak to na hřišti vyhodnotíme – jestli jít do zdvojení, nebo stačí předskok. Variantu „contain“ nebo „controll“ (kdy pivot pasivně jistí clonu a čeká na návrat zacloněného guarda), už teď moc neaplikujeme.



Jaké vy sám máte vysvětlení pro vaše týmové zadrhnutí z přelomu roku, kdy přišly vysoké porážky v Ústí a na USK? Nezbrzdilo vaši fazonu už listopadovo- prosincové soutěžní okno?
Nedělal bych z toho vědu. My jsme si nasadili hodně vysokou laťku a bylo by něco nevídaného, pokud bychom to udrželi celou sezonu. My ale i teď přijíždíme k soupeřům v roli favorita a ty týmy si řeknou, že nemají co ztratit, naopak mohou získat a to nám někdy mohlo svazovat ruce, ať v Ústí, nebo na USK. Musíme se s tím teď vyrovnat, že máme sezonu tak rozjetou, že nám nikdo nedá nic zadarmo a my se musíme popasovat s tím, že jsme favoriti a je jen na nás, jak k tomu přistoupíme.

Je pro vás po tom super startu do sezony už jasným cílem druhé místo i po nadstavbě, byť Svitavy se na vás mocně tlačí?
Do těchto soudů bych se nepouštěl. Budeme chtít vyhrát, co půjde. Od druhého do šestého místa je to strašně vyrovnané, byť my se Svitavami jsme se trochu od čtvrtého místa odpoutali.

Nicméně skončit teď čtvrtí a mít na 99 procent v semifinále Nymburk by vás už nejspíš naštvalo, ne?
No, to každopádně. Budeme se snažit to druhé místo udržet, i kvůli výhodě domácího prostředí pro semifinále.

Pro vás se už také blíží jeden basketbalový svátek – únorový duel evropské kvalifikace v basketbalu zaslíbené Litvě, byť národní tým se jí bude účastnit jen nesoutěžně. Litva si ale musí postup teprve vybojovat. Těšíte se hodně?
Je to basketbalová země. Bude tam dobrá atmosféra, takže se určitě těšíme. A i když nám jako by o nic nejde, nepojedeme to tam jen tak odehrát a něco si zkoušet, ale budeme se rvát o výhru. Bude to velký svátek.