Sokoli málem No.2! Už jen fanklub a halu
S PETREM SEDMÁKEM Královští sokoli byli blízko startu snů. Neusnout na vavřínech v poločase duelu na ostravském Tatranu a zvládnout o fous lépe koncovku víkendového derby s Pardubicemi, dělili by se s USK při bilanci 6-2 už o druhou příčku. Leč nestalo se a veterán sokolí letky Peter Sedmák doznal, že tým tahle promarněná šance rozhodně mrzí.
”Mrzela už porážka v Ostravě, kde jsme ale hráli celou třetí čtvrtinu špatně. Takže jsme si to i nějak zasloužili. S Pardubicemi jsme ale 38 minut hráli dobrý basketbal, až pak jsme si vybrali slabší chvilku a závěr nezvládli. Na druhou stranu Pardubice hrály fakt super, na konci trefily všechno a všichni hráči předvedli velmi dobrý výkon. Jen pokud bychom v té koncovce udělali méně chyb, nebo dali o koš víc, mohlo to dopadnout jinak,” říká slovenský power forward.
Petře, vrátíme-li se do Ostravy, tam jste po vyhraném poločase jako by podcenili situaci a nezvládli roli favorita, v níž nyní býváte někdy už i venku, což je oproti minulé sezoně novinka.
My si to musíme uvědomit hlavně v hlavách, letos už musíme vyhrávat i venku, protože tým na to máme. A to je trochu nová situace, jak pro nás, zahraniční hráče, tak pro české kluky. Možná to chvíli bude trvat, než si na to zvykneme. Je to ale i příjemný pocit, byť je třeba si toho stále hodně odpracovat, abychom to psychicky i fyzicky zvládali. Musíme do toho dávat ještě víc energie.
Můžu to vzít i na sebe, v útoku jsem některé situace nezakončil ideálně a udělal jsem jeden průraz. Hlavně jsme ale chybovali v obraně, kde jsme nechali Šafarčíka vystřelit úplně volného na trojce nebo jsme dostali dalekou trojku v poslední sekundě útoku od Pekárka. A nešlo to ani v útoku, kde stačilo dát možná jeden koš navíc. Ale klobouk dolů před závěrem Pardubic, dávaly i těžké střely.
Když mluvíte o trojkách, tak za Beksu jich 11 z 13 dali její noví muži a Pardubice vás o jednu přestřílely, což by se v minulých sezonách, kdy to nebyl tým snajprů, nejspíš nestalo.
Je to novinka. Mají teď typy hráčů, co umí vystřelit a trefovat i těžké střely. Nebojí se toho a strašně jim to pomohlo. Byl to jejich X-faktor, který nám naopak chyběl. A to ten zápas na konci zlomilo.
Vy jste se kvůli faulům na hřišti tolik neohřál, přesto jste za 15 minut stihl 15 bodů.
Nachytal jsem dva rychlé fauly a pak už jsem hrál méně, ve třetí čtvrtině vůbec. Vždy se snažím body pomoct, a dát v závěru ještě něco navíc, když se hrálo na mě, bylo by po zápase a asi bychom vyhráli. Udělal jsem tam ale špatná rozhodnutí. Musím se ale i na ty fauly zaměřit, protože jsem měl rychlé osobní chyby druhý zápas za sebou, pak hraju míň a nemůžu pomoct tolik.
Derby o východní Čechy je od minulé sezony, kdy jste se výrazněji zvedli, skutečným derby bez favorita. A hned jste málem čtyřmi stovkami lidí vyprodali domácí halu Třebeš.
Ano, ano, přišlo hodně diváků, což nás až překvapilo. (nadšeně) Dorazilo i dost pardubických fanoušků, takže atmosféra byla vynikající. A basketbal se každému líbil, padlo hodně bodů a hrálo se rychle, za což jsme rádi. Je třeba si z toho vzít ta pozitiva, že přišlo spousta lidí a hra vypadala dobře. Obě strany mohly být spokojené, byť my jsme prohráli. Když si vezmu, že před třemi čtyřmi sezonami by se na výhru nad Pardubicemi nedalo ani myslet a teď už jsme byli nastavení na výhru, a skoro se to podařilo. Pardubice patří k top týmům a my už umíme hrát s každým. Při kvalitě soupeře nás ta porážka nemusí mrzet tolik a já věřím, že se to povede příště.
Kolik chybělo do oficiálního ”full housu” - maximálně stovka lidí?
Asi ano, při pěti stovkách už by bylo fakt narváno. Ta kapacita není velká a opravdu bylo skoro vyprodáno.
Stejně jako třeba v hokeji je ale návrat fanoušků do ligových hal zatím spíš pozvolný, že?
Ano. U nás teď bylo plněji díky derby, ale jinak je to kvůli té situaci slabší. Nám chybí ta klasická fanouškovská základna, chodí nás povzbuzovat kluboví mládežnicí, kteří vezmou i bubny, ale takový ten fanklub, který by jezdil i ven, nám tu zatím chybí, i když hrajeme v tabulce výš.
Hraje roli to, že se stále někdo bojí přijít, aby se zdravotně neohrozil, nebo není očkovaný a nechce se kvůli zápasu testovat?
Vy jste se před sezonou poměrně dost proměnili, podle kolegy Stamenkoviče víc, než by bylo zdrávo. Jak zatím pozorujete dopady změn vy?
Přišli tři noví zahraniční hráči i dva dobří Češi David Škranc a Adam Goga. Adamovi se teď tolik nedaří, ale zase nám pomáhá jinak (než body či asistencemi). A David je pro mě jedním z nejlepších českých hráčů, jen musí trochu popracovat na psychice, aby se neuspokojil deseti body, protože může dávat i třicítky. Po prvních deseti bodech se ale uspokojí a pak hraje jinak. Samozřejmě už nemáme ”Bakiho” (křídelníka Barače), což byla velká ztráta, protože to byl náš obranný pilíř. Zase jsme ale získali Nikolu Pešakoviče, který není takový obranář, ale zase je velmi platný v útoku a to nám pomáhá. Měli jsme zápasy, kde jsme dostali víc bodů, USK proti nám střílel fenomenálně a teď i Pardubice zahrály super, ale při výhrách jsme soupeře udrželi do 80 bodů a toho bychom se měli držet. Taky ale platí, že naše hlavní síla je v útoku a měli bychom to víc využívat, protože někdy až příliš přecházíme střely. A měli bychom mít i větší četnost trojek, protože na to máme vhodné typy. Tým je dobře poskládaný a mít o výhru navíc, bylo by to super. Ten stroj se ale ještě rozběhne a budeme hrát atraktivně a kolektivně, protože jen tak můžeme vítězit, když to všechny bude bavit. Pak, myslím, přijdou i výhry nad silnějšími, jakou jsou Pardubice.
To vám pak už Třebeš nebude kapacitně stačit.
Doufám, že po pár letech se posuneme i do nějaké lepší haly. Každý rok tu děláme pokroky a doufám, že se i tohle podaří.
Přibyli vám tři noví spoluhráči s příjmením končícím na -ič, přibylo tím v mužstvu i temperamentu?
Ne, vůbec, na tréninku není nikdo prchlivý a podobně, nejtemperamentnější jsem asi já. Ostatní kluci jsou klidní, i podle charakterů jsme se takové snažili vybírat. A s nikým není žádný problém.