Spearman Beksu prostřílel k výhře

ECHO DUELU 1 O BRONZ Veterán pardubického týmu Radek Nečas neměl po prvním vítězství v souboji o bronz (71-65) pražádnou radost. A své chmury bez okolků pustil i do televizní kamery. Víc než to, co se dělo na hřišti, jej ovšem zklamalo „nedění“ na týmové lavičce. „Seděli jsme tam jako padesátiletí matadoři, nepovzbudili jsme se,“ tak zněla jako příkrá slova.

ECHO DUELU 1 O BRONZ Veterán pardubického týmu Radek Nečas neměl po prvním vítězství v souboji o bronz (71-65) pražádnou radost. A své chmury bez okolků pustil i do televizní kamery. Víc než to, co se dělo na hřišti, jej ovšem zklamalo „nedění“ na týmové lavičce. „Seděli jsme tam jako padesátiletí matadoři, nepovzbudili jsme se,“ tak zněla jako příkrá slova.

A nálada na střídačce jako by se odrazila i do výkonu domácí Beksy na hřišti, kde i v tomto duleu nastal typický play-off scénář pardubických utkání. Tým se na přelomu poločasů zásluhou čtyř trojek Panduly a Kenta, podkošové produkce Švrdlíka a také díky svitavské ofenzivní marnosti plné ztrát a minutých trojek vyšvihl z 29-32 (po 16 minutách) až na 53-39 (po 28 minutách) a zdálo se být hotovo.    

Jenže pak následovala letargická fáze domácích, v níž dovolili rozjet se snajpru Slezákovi (11 bodů za posledních 12 minut) a soupeři nechali i spoustu útočných doskoků (ve čtvrté čtvrtině šest), když tu řádil především centr Turů Roseboro. Oba domácí ofenzivní žolíci Spearman s Kentem se soustředili na své driblérské a střelecké eskapády v útoku, ale nejednou vynechávali návrat nebo dobrání střelce na perimetru v obraně a nikoli náhodou skončili v minusu (jako dva ze tří hráčů domácích).
 

Tuři se 6 minut před koncem dostali díky hutné trojkové sekvenci až na 60-58, a nebýt řady chyb v útoku, mohli se přiblížit ještě víc. A domácím nezbylo než se opět svěřit do rukou Brandona Spearmana, který až na výjimky doručil očekávaný výkon – ve čtvrté části zajistil 11 z 15 bodů týmu, když především trefoval trestné hody.

Turům poslední naděje svitla trefou Smithsona s klaksonem útoku na 67-65. Pětadvacet vteřin do konce už ale hosté museli faulovat, a zatímco Spearman z šestek dvakrát uspěl, Tur Roseboro nikoli, čímž naděje hostů vyhasly docela.  

Beksu k vydřenému vítězství vedle Spearmana (24, TH 11/9 ze 7F+) hodně tlačili i Kent (11) a Švrdlík (10+12 doskoků). U hostů úřadovali Slezák (20, trojky 7/5), Roseboro (13) a Smithson (12+6 asistencí). Domácí byli při většině vyrovnaných statistik lepší o jednu trefu z trojek (23/9 – 27/8) a o pět zásahů ze šestek (21/10 – 10/5).

Tomáš Bartošek (trenér BK JIP Pardubice): „Jsme rádi za vítězství po nepovedené semifinálové sérii. Byla na nás vidět křeč, ale zvítězili jsme. Během utkání jsme měli několik bodových sérií - v prvním i ve druhém poločase, to bylo rozhodující. Naopak nás hodně sráželo dolů, že jsme nechali čtyři situace Pavlovi Slezákovi, aby se jednoduše uvolnil a trojkami pomohl Svitavám se vrátit do zápasu. To si musíme do dalšího utkání pohlídat, stejně jako obranný doskok, protože Svitavy měly hodně útočných doskoků. Vedeme 1-0 a uděláme všechno pro to, abychom sérii v neděli ukončili.“

Kamil Švrdlík (power forward BK JIP Pardubice): „Nebylo to pěkné utkání, i když jsme měli úseky, kdy jsme hráli dobře. Nakonec jsme urvali vítězství - co bychom za to dali v semifinále, když jsme hráli takovéhle škaredé zápasy a prohráli jsme je. Dneska jsme takové utkání vyhráli. Ve Svitavách se budeme muset zlepšit, hlavně nemůžeme mít tolik ztrát, protože to Svitavy trestají.“
 

Lubomír Růžička (trenér DEKSTONE Tuři Svitavy): „Rozhodlo domácí prostředí, protože tahle hala je pro hostující družstva velmi nestřelecká. My jsme měli spoustu dobrých šancí skórovat zpoza trojkového oblouku, bohužel jsme neměli dobré procento zvenku, což pro naši hru je takové DNA. Bylo to jenom naší nechci říct nervozitou, ale neproměňovali jsme otevřené střely. Nemyslím, že obrana Beksy byla tak kompaktní, abychom dali jen 65 bodů. Prostě jsme v uvozovkách „dřeváci“, ale to se stane. S naším taktickým plánem se nám podařilo Beksu udržet v přechodové fázi, v bodech z druhých šancí jsme dokonce zvítězili o jeden bod. Rozhodovaly minišňůry: my jsme vedli o 7 bodů, najednou Beksa šla přes nás a vedla ona o sedm... Do dalšího utkání musíme hrát s mnohem větším enthuziazmem a sebevědomím na útočné polovině, pak pevně věřím, že se ještě do Pardubic vrátíme.“

Jiří Jelínek (power forward DEKSTONE Tuři Svitavy): „Já bych dodal ještě jednu věc, a sice že Pardubice střílely o 11 šestek víc. My jsme si řekli, že je budeme trošku víc atakovat, což jsme mohli dělat líp, naopak oni si chodili pro fauly. Upozorňovali jsme se také na „back doory“ (seběhy za zády obránců), ale několik košů jsme z nich dostali, což byly také důležité body soupeře.“