Stačí jen škrtnout zápalku. Přijdou ale jiní bombarďáci

Má za sebou s Nymburkem podle všeho vůbec nejtěžší letošní zápas na evropské scéně. V Lize mistrů byl zatím český mistr zvyklý soupeře překvapovat a většinu utkání kontrolovat. V pátém vystoupení v základní skupině se ale v úvodu druhé půle propadl do až 15bodové díry.

O to impozantnější byl však jeho následný comeback, když posledních 17 minut utkání s individuálně nabitým Galatasarayem Istanbul ovládl 44-19 a zvítězil tak v soutěži i popáté v řadě (80-70). Včetně kvalifikace to bylo dokonce už posedmé. Úterní výsledek se navíc zrodil před vyprodanou a ve stoje aplaudující pražskou Královkou, jež ocenila složení šestého celku silné turecké ligy.

„Teď je samozřejmě radost veliká. Před startem skupiny jsme si ani nepředstavovali, že by to mohlo takhle dopadnout. Je to teď obrovská euforie,” vypíchl autor 11 nymburských bodů i 4 doskoků a 4 asistencí Jaromír Bohačík po zajištění postupu rovnou do osmifinále Ligy mistrů.

Jaromíre, jak jste si užil tu parádní atmosféru?
Bylo to cítit už před zápasem, když jsme věděli, že bude vyprodáno, což se nám, upřímně, nestává často. Chtěli jsme si to užít a dopadlo to nakonec výborně.

Ukázal se opět síla týmu, když dokázal otočit už velmi nepříznivý stav?
Kromě zápasu s Děčínem jsme zatím vždycky zareagovali na ty kritické situace a jsem moc rád, že se to povedlo zrovna v tomhle zápase. Kdybychom to nepředvedli, tak poslední zápas by byl asi trošku v nervozitě. Kdo ví, co by se tam pak dělo. Byl to úžasný výkon. Byli jsme hodně dole, co se skore týče, takže super, že jsme je dokázali takhle přetlačit.

Byla pro vás osobně víc výhra venku, nebo tahle domácí po takovém obratu a ve skvělé atmosféře?
Tím, že tahle výhra byla razítkem na postup, tak budeme v budoucnu, tedy kromě mě, který si nepamatuje nic, vzpomínat víc na tento zápas. Byla fakt super atmosféra. Fanoušci nám hodně pomohli, takže to bylo velmi emotivní.

Nebýt nečekané porážky v Děčíně, mohli byste jít pod vánoční stromek třeba i bez jediného zaváhání. To by vás před sezonou asi nenapadlo, že?
Vzhledem k tomu, jak jsme před sezonou obměnili kádr, a člověk nikdy neví, jak si to sedne, tak takové myšlenky tam určitě nebyly. Nad nějakou porážkou v Děčíně ani nepřemýšlíme, protože dlouhodobá soutěž je ošidná, a tenhle postup je pro nás aktuálně nejvíc. Ty svátky pro nás tak budou příjemné, až na to, že budeme pořád hrát.

Jak velké výsledky to jsou porazit dvakrát jeden z předních celků silné turecké ligy, který má vynikající individuality?
Moc si toho ceníme, že můžeme hrát a vyhrávat s takovými týmy. Ale asi bych to zatím nějak neblahořečil, protože ta skupina čtyř není úplně velký vzorek Ligy mistrů jako takové. Teď si pojďme chvilku užít postup a potom se zase vraťme zpátky na zem, protože můžou přijít jiní bombarďáci.

Co se změnilo ve druhé čtvrtině, kde jste přišli o devítibodové vedení a soupeř šel na plus deset, když mu skvěle pršely trojky, a vy jste tam nabrali osm ztrát, kdy vám Galatasaray sahal skoro do každého míče v nájezdech?
Mám pocit, že někteří hráči soupeře tam měli potíže s fauly, a to je donutilo jít do větší rotace, což jim paradoxně trochu pomohlo. Jak víme, my se protivníky snažíme ždímat (vysokým tempem a častým střídáním), a jakmile tam u nich přišla čerstvá krev, měli navrch. My měli v útoku menší problém s tím, že oni bránili úplně jinak než doma, snažili se o nějakou rychlou výpomoc pivota při našich clonách a nás spacing (rozmístění hráčů v útoku) pak musel být úplně jiný a oni nám tím do jisté míry vzali i pohyb balonu. Je to vždy o tom, jak se na takovou změnu zareaguje a nám se to nakonec docela povedlo.  

Když jste v úvodu druhé půle spadli až na minus 15, už jste začínali propadat i v obraně a byl to kritický moment, který zachránil až dvěma velkými trojkami Shumate, který vás nakopl zpátky. Jak jste jeho přínos viděl?
J.T. (Shumate) tam měl super úsek a to nám strašně pomohlo. Myslím, že to té doby jsme střelecky zvenku nebyli moc produktivní. Nakonec nám tam padly i nejtěžší střely od Ondry Sehnala nebo Stepha Browna, ale nedávali jsme ty snadnější, které jsme si dobře vytvořili. Díky Bohu za to. Jak to J.T. nakopl, to nám dalo strašně moc šťávy. Je hrozně dobrý střelec, stačí jen škrtnout zápalku a potom už je mu jedno, co před ním stojí.

A od stavu minus 15 jste přišlápli i obranu, takže soupeř nakonec ve druhé půli proměnil jedinou trojku. Zvedla se defenziva hodně?
Tam předvedli svou sílu kluci na perimetru, kteří do toho zase trochu šlápli, Fanda Rylich tam měl opět nějaké důležité zisky a Ty Birts taky celý zápas šlapal.

Soupeř měl celkem sedm bloků a situace, které vám ve většině zápasů vycházejí, tedy různé alley-oopy nebo nájezdy jeden na jednoho, tady končily důraznou stopkou. Ukazovala to, jak výjimečně individuálně vybavený soupeř Galatasaray byl?
Myslím, že většinu těchto obranných akcí měl na triku Izundu, můj bývalý spoluhráč ze Štrasburk. My tak věděli, že skáče vysoko, ale na něm je nejlepší, že on skáče vysoko, ale hlavně strašně rychle, takže tohle prostě dokáže a proti takovým soupeřům se to někdy stane. Nejde si z toho nic dělat, musí se i dál hrát stejně agresivně. I díky takovým akcím to ale byl atraktivní zápas pro fanoušky.

Zejména třeba power forward Ceaser měl místy problém zkrotit nebo vůbec chytit míč. Jaké je to střídání míčů mezi Ligou mistrů (wilsony) a NBL (molteny)?
Snažíme se před každým zápasem trénovat s tím daným míčem co nejvíc. Mně třeba ty míče pro Ligu mistrů vyhovují trochu víc, takže ta změna na tuhle soutěž není tak složitá, spíš je pak těžší si zpátky zvyknout na molten. Každý ten míč je úplně jiný, takže je to změna, navíc měníme i haly, což není optimální, ale zatím se to osvědčilo. Jsme rádi, že Ligu mistrů můžeme hrát v Praze, ve větší hale.

Jak 17. prosince přistoupit k poslednímu zápasu doma s Patrasem, kde už jako by o nic velkého nepůjde?
Já myslím, že k tomu přistoupíme jako ke každému jinému zápasu. Budeme hrát úplně stejně. Většinou polevování uprostřed sezony je spíš na škodu než ku prospěchu. Neumím si úplně představit, že by nám trenér řekl, že dneska polevíme.