Stopař eurotalentů zažil i zrod hvězdy Schroedera
Jako by letošní přípravy národního týmu byly naplánovány podle těchto zastávek jeho kariéry. Co soupeř, to hvězda, jíž byl na stopě na rozbřesku její profesionální dráhy
Na začátku sezony 2012/13 byl v Barceloně svědkem rozjezdu chorvatského multitalentu Maria Hezonji, který už za dva roky naskočil do NBA. A už v druhé polovině stejné sezony 2012/13, po krátkém angažmá v pražském USK, Luboš Bartoň v Braunschweigu sledoval zblízka další evropské eso, 19letého syna gambijské matky a německého otce Dennise Schrödera.
Ten už se ono léto stal číslem 17 draftu NBA, kdy si jej vybrala Atlanta, v jejímž týmu to v ročníku 2017/18 dotáhl až na průměry 19 bodů a 6 asistencí za 31 minut. A dnes večer na stanici Nova Sport 2 (19:55) můžete sledovat, jak si chlapík, který si v NBA vydělal už kolem 80 milionů dolarů, povede v dresu Německa proti českým lvům v semifinále turnaje v Hamburku. Na hřišti se mu postaví i dva zaměstnanci, Ondřej Sehnal a Martin Peterka, jež v uplynulé sezoně - jako majitel klubu z Braunschweigu - pravidelně vyplácel.
Nyní už ale o bývalém spoluhráči bude vyprávět především reprezentační asistent Luboš Bartoň.
Luboši, za jakých okolností jste na začátku roku 2013 do týmu s talentovaným mladíkem Dennisem přicházel?
Po krátkém angažmá v USK jsem do Braunschweigu přišel, když bojoval o udržení v bundeslize, a v týmu to úplně nefungovalo. Dennis byl hráčem, který měl spoustu talentu, ale v devatenácti byl také velmi nevyzrálý. Byly zápasy, kdy dokázal dát lehce dvacet bodů, ale jako point guard ještě nefungoval ideálně. Nicméně talent měl obrovský.
Tu sezonu se stal v bundeslize Nejlepším mladým hráčem i Hráčem s největším zlepšením a v červnu měl být draftován jako číslo 17 - věřil jste mu, že bude tak vysoko a že rovnou půjde do NBA hrát?
Hned po sezoně jsem dostával spoustu zpráv a telefonátů od různých skautů NBA, které Dennis zajímal. Chápal jsem tak, že je v hledáčku spousty týmů. To, že bude draftovaný už jako číslo 17 a nastartuje takovou kariéru, mě malinko překvapilo. Na druhou stranu jsem všem těm skautům říkal, že jestli se dostane do týmu s dobrými hráči a dobrým trenérem po stránce mentoringu, může z něj být velmi dobrý hráč. On potřeboval trochu dozrát. Vzala si ho Atlanta, kde bylo tehdy dobré jádro s Paulem Millsapem, Jeffem Teaguem nebo Alem Horfordem, tedy spousta kvalitních hráčů, které navíc vedl kouč Mike Budenholzer, který vyšel z továrny San Antonia Gregga Popoviche. Tohle Dennisovi neříkám, že zachránilo kariéru, ale Bůh ví, jak by to dopadlo, kdyby skončil jinde.
Jako hráč vždy udivoval ohromnou rychlostí, je to jeho největší deviza?
Jeho nejsilnější stránkou byl první krok, změna rychlosti, lehkost, s jakou se dostával do „bedny”, cit pro balon i schopnost zakončování kolem koše. Slabší stránkou byla střelba, ale tu během let v NBA vylepšil.
Jak jste ho poznal vy?
Poznal jsem ho jako kluka, který byl svůj, vyrůstal bez otce. Až teď jsem zjistil, že mu umřel už v Dennisových šestnácti letech. Je pravda, že jeho postoj k autoritě, hlavně k mužské nebo trenérské byl poněkud jiný. Nebyl to zlý kluk, ale svůj ano. Pro každého kouče je pak oříšek mít takového mladého borce, který je zkráceně řečeno neposlušný. Nikdy mi ale nepřišlo, že by to byl nějaký „hajzlík”.
Je rodákem z Braunschweigu - mluvil už třeba tehdy o zájmu klub jednou koupit, což už za čtyři roky udělal a stal se jeho většinovým vlastníkem? A je i pro vás, který jste jako hráč už leccos zažil, až neskutečné, že si hráč ve 24 letech pořídí klub z ligy, jako je ta německá, když má celý rok starosti s hraním NBA?
Jak podle vás přistupuje k hráčům coby zaměstnancům?
Schröder je vyznáním muslim a mimochodem ještě loni se „chlubil” tím, že odmítl očkování proti covidu. Co na to říkáte?
Odpovídá to jeho osobnosti, kdy je opravdu jiný.
