Super poklona: "Fanoušci klíčovým hráčem série"

S FILIPEM ZBRÁNKEM V pořadí 61. soutěžním zápasem skončila ve čtvrtek mimořádně těžká sezona obhájců stříbrných ligových medailí, týmu BK Opava. A skončila zklamáním z až šestého místa. Ve ztichlé šatně v útrobách slavícího děčínského stánku tak nebylo po sedmém rozhodujícím čtvrtfinále nikomu příliš do řeči.

S FILIPEM ZBRÁNKEM V pořadí 61. soutěžním zápasem skončila ve čtvrtek mimořádně těžká sezona obhájců stříbrných ligových medailí, týmu BK Opava. A skončila zklamáním z až šestého místa. Ve ztichlé šatně v útrobách slavícího děčínského stánku tak nebylo po sedmém rozhodujícím čtvrtfinále nikomu příliš do řeči.

„Shrnul bych to tak, že v sérii to vždy vyhráli domácí fanoušci. Po většinu našich domácích zápasů nás táhli ti naši a děčínský tým táhli zase jeho příznivci. A to rozhodovalo,“ složil velkou poklonu klíčovým „šestým hráčům“ obou týmů Filip Zbránek, který se nakonec ujal role mluvčího opavského smutku.

„Pokud jde o poslední zápas, ve druhém poločase už bylo vidět, že jsme se trápili, měli jsme hrozné procento střelby, a i když nevím, jak dopadl doskok (40-36), bylo vidět, že už nám chybějí síly na úspěšné dohrání. A bohužel tím pro nás sezona končí.“



Sedmý duel přitom Slezané po postupnném rozbití úvodního náporu Válečníků rozfofrovali slušně – osmi trojkami ze 17 pokusů už za prvních 20 minut. Pak ale jako když utne – tým přidal jedinou další trojku a míjel také z bližších až nejbližších distancí.

„Těžko říct, jestli to bylo dané vyloženě úbytkem sil, protože tohle se někdy stává, že při nájezdech míče vypadnou z koše. Basket je prostě hrou chyb. My neproměňovali v obou poločasech jednoduché koše, já sám měl tři otevřené trojky, které jsem nedal, a takový je prostě sport. Vyhrál šťastnější tým,“ hledal útěchu forward.

Na jeho týmu během série vyjma některých sekvencí domácích zápasů nebyla znát suverenita či zkušenost celku, který si prošel ohněm zkoušek v letošní Lize mistrů. Ta však podle Zbránka pro boje v Kooperativa NBL nebyla žádnou velkou výhodou. Proč?

„Tohle bych vůbec nespojoval a nehodnotil. Uvidíme až s odstupem času, jestli nám to něco dalo, nebo ne. Podle mě obě soutěže nejde srovnávat nebo spojovat. U nás v lize to je po stránce pískání, rychlosti nebo nasazení úplně jinde. Tady se hraje pomalejší a tvrdší basket, v Evropě je to rychlé, skoro bez zastavení. Tady se to kouskuje, co se týká pískání, a teď nehodnotím, jestli to je špatně, nebo ne, ten metr je prostě jiný. A kdyby hrál Ligu mistrů Děčín, asi by si z toho moc zkušeností taky nevzal, protože to je úplně jiná soutěž,“ byl ve svém soudu striktní opavský křídelník.

Ani jemu samozřejmě nemohlo uniknout, jak hlasitě se při hře pískalo a hučelo při každém kontaktu s míčem na podkošového kolegu Gniadka, který se před zápasem do médií ostřeji vyjádřil na adresu celého válečnického tábora včetně fanoušků. V utkání se ale nezdálo, že by na něj odezva publika měla nějaký vliv.

 

„Martin má tyhle situace rád, a kdo ho zná, ví, že si to užívá. Má rád pozornost, ať negativní, nebo pozitivní,“ podotkl Zbránek. „Celá série byla dost vyhrocená, ale to k tomu patří. V tvrdosti jsme se Děčínským dokázali vyrovnat, i když se říká, že jsou tvrdí. Některé situace byly podle mě až za hranou, ale jak říkám, jde o play-off a tam i tohle patří.“

Jako zásadní téma celé série nelze vynechat ani absenci chlapíka s pružinami v nohou, který zejména v soubojích na doskoku týmu Opavy citelně chyběl už od třetího utkání.

„My se už minulou sezonu na doskoku zvedli a i do té letošní jsme vstoupili po téhle stránce líp. Je ale pravda, že Mirek Kvapil to tam dřív sbíral svrchu a my teď měli už jen dva vyšší podkošové hráče, plus já byl na pozici 4, a co jsem na doskoku chytil, to jsem chytil. Míra to ale sbíral už nahoře a chyběl nám výrazně.“

Pro Slezany sezona s 61 zápasy za 215 dní (tedy s utkáním co 3 a půl dne) i záplavou zranění a nemocí skončila šestým místem v NBL, druhým v Českém poháru a dvěma výhrami ze 14 pokusů při premiéře v Lize mistrů. Jak zní resumé přímého účastníka?

„Byli jsme nováčky v Lize mistrů, nevěděli jsme, co čekat, a nedokázali se na to připravit. K tomu se přidala hromada zranění a my bohužel nezvládli to, že jsme šli do ligového play-off z šestého místa. Nehrát Ligu mistrů, řekl bych, že budeme v tabulce výš, začínali bychom třeba doma a vypadalo by to úplně jinak. To už jsou ale jen kdyby a na ta se nehraje….“