Svitavský Dr. J znovu vystoupil ze stínu

S ROSTISLAVEM DRAGOUNEM Stále se teprve sžívá s tuřím herním systémem, přesto v posledním zápase dokázal mocně zazářit a dát všem na vědomí, že není jen defenzivním specialistou a horou svalů. Dvacetibodovým příspěvkem se čtyřkami trojkami křídelník Rostislav Dragoun v nezvyklé roli top skórera Svitav dotáhl svůj celek v Pardubicích k dlouho vyhlíženému vítězství a dal tak vzpomenout na jiný svůj velký kariérní moment.

Stalo se před dvěma lety v izraelském Holonu, kde se v duelu Ligy mistrů blýskl 18 body včetně několika trojek a také dechberoucího podletu koše ala Dr. J, který dodnes koluje po Facebooku.

„Doufám, že tohle nebyl jen „úlet“ jako v té Lize mistrů a že mi to vydrží. Trojek teď ale nestřílím víc než dřív. Záleží, jak mě najdou rozehrávači, nebo jak mě nebrání soupeř,“ nechce ze svého výkonu dělat žádné větší „haló“ zatím v průměru sedmibodový guard, který v létě Tury posílil z Opavy.

Rosťo, jaká to byla v neděli úleva, že jste dokázali přerušit sérii čtyř porážek a konečně se chytili?
No, celkově to byl hrozný zápas, ale pro nás vítězný, což jsme už fakt potřebovali, abychom se zvedli, když předtím s Opavou nám to uteklo o fous. Ten zápas nás ale podle mě i nakopnul a do Pardubic jsme jeli s tím, že za každou cenu musíme vyhrát. Tenhle úkol jsme splnili a doufám, že se dostaneme na vítěznou vlnu.

Bylo to ale vítězství s velkou klikou a téměř všemu navzdory. Domácím chyběli tři hráči včetně lídra Vyorala, ale i tak jste obdrželi 50 bodů zpod koše a navíc jste v útoku ztratili 20 míčů.
Naštěstí jsme to zvládli. Mně přišlo, že při těch absencích Pardubic jsme měli trošku v hlavách, že to půjde jako by samo, což tedy nešlo. A sami jsme si to zkomplikovali.

Dostat 50 bodů zpod koše od takto oslabené Beksy není vizitka extra pevné obrany. Co v ní stále drhne?
Pořád se v ní musíme sehrávat a pořád se tam hledáme. Přijde mi, že na tréninku už se snažíme víc si říkat, co a jak, ale v zápase to nějak nefunguje. V tréninku a v utkání jsme jako by úplně jiný tým.

V předchozím duelu s Opavou vám rozehrávač Šiřina chodil do obrany téměř, jak chtěl. Vy ho ze společného působení znáte velmi dobře a těch 37 bodů, kterými prakticky rozhodl, vás asi muselo hodně štvát.
No, štvalo mě to, zvlášť po porážce v prodloužení. Přitom jsme na Opavu v té koncovce měli. Před „Šířou“ ale klobouk dolů. Po zápase jsme se s kluky bavili, že jsme po něm jezdili celkem dobře a že neměl moc prostoru, ale nakonec dal 37 bodů a dělal si, co chtěl.


Říkáte „neměl moc prostoru“, nicméně v řadě případů se stalo, že když překonal svého obránce, výpomoc nebyla ani na dohled.
Pořád to řešíme, že si nedokážeme navzájem pomoct. Když tedy objel jednoho, nebyla tam dostatečná pomoc a měl dálnici do koše.

Hecoval jste se s ním během zápasu?
(usměje ) Ani ne, já nejsem ten typ. Spíš jsem flegmatik, na hecování fakt nejsem.

Trenér Pivoda si před Pardubicemi řadu zápasů po sobě stěžoval, jak prohospodařujete první poločasy. Došlo v derby k nápravě?
Nevím, jestli první poločasy, ale první čtvrtiny máme fakt hrozné. Nevím proč. Jako bychom se teprve zahřívali a rozcvičovali. S Pardubicemi to bylo aspoň půlku první čtvrtiny stejné, prohrávali jsme tam o deset. Zase to byla hrůza, ty začátky jsou strašné!

Na skupinu A1 vám osm zápasů do konce základní části chybějí dvě výhry. Jak daleko ale účast v ní je z pohledu aktuálně 90bodové obrany a nijak skvělého doskoku?
Věřím, že se teď dostaneme na vlnu, půjdeme do toho naplno a soupeře, které jsme měli papírově porážet, už budeme zvládat a ta zaškobrtnutí jako doma s Hradcem nebo v Ostravě už nebudeme opakovat, aniž se teď chci někoho dotknout. Věřím, že o pár příček nahoru se posuneme.

V řadě zápasů se zdá, že se vám nechce příliš pod koš a vedle spousty trojek odpalujete i dost jumpů zevnitř oblouku, což dost snižuje vaši dvojkovou úspěšnost a obíráte se tak o body. Je to problém?
Je to tak. Taky mi přišlo, že se pivotům tolik nechce zpod koše hrát a že tuhle hru nevyžadovali, případně to brzy vyhazují ven. I z toho možná plyne, že naši skóreři jsou spíš na perimetru. A s tímhle souvisí i naše doskoky, že v nich nemáme dobrou bilanci.

Snažíte se pod koš se svou siláckou postavou cpát aspoň vy?
Já se o to snažím, ale vzhledem k mé výšce metr devadesát tam ne vždy něco vytvořím. (usmívá se)

V Pardubicích jste ovšem tvořil především z oblouku a to velkolepě. Trefil jste čtyři trojky ze šesti pokusů a během dvou zápasů z posledních tří jste stihl sedm trojek, tedy půlku všech v této sezoně. Odkud se to vzalo?
Tak nějak to přišlo. Většinou když trefím první střelu, věřím si a tady to padalo. Není v tom ale žádná věda. Taky tam byla dobrá práce našich rozehrávačů, kteří nás dokázali v pozicích najít.

Jak dlouho vám od léta trvalo „přešaltovat“ z už řádně zažitého opavského herního systému na ten svitavský?
Přijde mi, že se do toho pořád dostávám. Je to fakt změna. Tím, že jsem byl v Opavě zvyklý hrát pořád to stejné, člověk si to zažil a pak najednou přijít jinam, to pro mě byl šok. Myslím ale, že po těch letních změnách se do toho teprve dostáváme všichni.

Změnila se i vaše role?
To zase ne. Úkoly mám stejné jako v Opavě – hlavně bránit, v útoku se netlačit do toho, co mi není vlastní, a občas i vystřelit. A ty trojky? Já bych řekl, že i v Opavě už jsem docela střílel.

Autor: Redakce NBL
Reklama
Detail článku - Kooperativa