Ten, co mluví až moc: Co víc? Snad jen finále

S JAKUBEM KRAKOVIČEM Ač měl jako nejvyšší hráč týmu jen jediný doskok, v rozhodujícím sedmém zápase odehrál celkově své nejlepší představení čtvrtfinálové série a 13 body, třemi asistencemi i dvěma zisky nemálo přispěl k postupovému vítězství svého Děčína. V kulise 1100 bouřících fanoušků si ho také na domácím kurtu náležitě vychutnal.

S JAKUBEM KRAKOVIČEM Ač měl jako nejvyšší hráč týmu jen jediný doskok, v rozhodujícím sedmém zápase odehrál celkově své nejlepší představení čtvrtfinálové série a 13 body, třemi asistencemi i dvěma zisky nemálo přispěl k postupovému vítězství svého Děčína. V kulise 1100 bouřících fanoušků si ho také na domácím kurtu náležitě vychutnal.

„Určitě, bylo to na maximum. Přišla plná hala, lidi fandili, bojovnost byla hraniční, co víc si přát? Snad už jen postup do finále,“ zasnil se po několikaminutové oslavě s fanoušky na závěr sedmého čtvrtfinálového představení s Opavou pivot Válečníků Jakub Krakovič.

V cestě do titulové série ovšem bude už od pondělka stát v semifinále druhý tým dlouhodobé části – DEKSTONE Tuři Svitavy. Ten loni Severočechy vyřadil už ve čtvrtfinále, když senzačně ovládl první dvě utkání v Děčíně. Teď je však ještě silnější, má kvalitnější podkošovou sestavu než Opava a semifinále začne doma.
 

„Já ale věřím, že naše šance jsou obrovské. Do série chci jít s tím, že nedáme soupeři nic zadarmo a do Svitav pojedeme s tím, že tam chceme vyhrát,“ vyhlásil okamžitě 28letý metrákový centr ARMEXU.

Jeho kouč Tomáš Grepl, který v závěru nadstavby k překvapení většiny ligy převzal vedení týmu po odvolaném Pavlu Budínském, ve 42 letech vyhrál svou první play-off sérii v nejvyšší soutěži mužů jako hlavní kouč. A i proto, že sedmý zápas ještě v této roli nezažil, přiznal obrovskou předstartovní nervozitu.

„Oba týmy si držely domácí neporazitelnost a já se přiznám, že jsem byl před utkáním šíleně nervózní, protože jednou to někdo musel doma prohrát. Kluci ale celých 40 minut odpracovali tak neskutečně, že jsem stoprocentně přesvědčený o tom, že si tu výhru a postup zasloužili,“ mohl už si Grepl oddychnout po zápase, během něhož neustále pobíhal a skákal po postranní čáře, zuřivě gestikuloval a také plísnil za triviální chyby nebo nevhodně zvolená řešení, což ostře kontrastovalo s nyní už standardně stoickým postojem s rukama založenýma na prsou kouče Opavy Petra Czudka.
 

Stejně jako Tomáš Grepl přiznal před sedmou bitvou lehčí nervozitu i Jakub Krakovič. „Možná už se trochu očekávalo, že doma vyhrajeme, ale Opava byla nad míru vyrovnaný soupeř a stejné byly i jednotlivé zápasy. Nevím, jestli postoupil nakonec šťastnější, ale určitě za poslední zápas to bylo od nás vybojovanější, s větším morálem a s fanoušky v zádech.“

Vousatý pivot souhlasil s tím, že klíčem k utkání byla ohromná energie jeho týmu vložená do druhé půle. „Sil už jsme stejně jako soupeř neměli tolik, ale před druhým poločasem jsme si řekli, že nás čeká dvacet minut, do kterých dáme úplně všechno, co nám zbylo, a to nasazení rozhodlo - zejména v obraně, kde jsme párkrát ubránili Opavu, že v limitu ani nevystřelila.“
 

Slezané domácí tým hodně zlobili zejména do poločasu, kdy trefili 8 trojek ze 17 pokusů. Neznejistili touhle střeleckou fazonou Válečníky?

„No, v pátém zápase u nás dali v první čtvrtce sedm trojek, jsou tedy v tomhle hodně silní. My v první půlce sedmého zápasu udělali nějaké zbytečné chyby, kdy jsme to jejich střelcům otevřeli, ale poločas byl i tak vyrovnaný,“ reagoval Krakovič.

Po změně stran ovšem 12 ze svých 22 bodů vysázel jeho spoluhráč Lamb Autrey, který jako MVP zápasu dovedl tým k přesvědčivé výhře a dal zapomenout na čtyři produkčně slabší zápasy v řadě.

„Lamba ve většině série dobře bránil Rosťa Dragoun, ale on se do toho zase tolik nenutil a v klíčových momentech i mimo míč dokázal pracovat pro tým, nebo nacházet volné spoluhráče. Za to mu patří kredit, možná jiní cizinci by tohle pojali úplně jinak a měli to pak z pole 20/0. V sedmém zápase už to ale Lamb vzal na sebe, a když už dostal balon, vytvořil si své pozice. Pokud mu to padá i po uvolňování se změnami směru driblinku, je pak nezastavitelný,“ chválil kolegu Krakovič.

Zejména ve střední části série dílem nahrazoval chybějící příspěvky Autreyho rozehrávač Feštr, ještě v březnu před příchodem kouče Grepla minutově paběrkující, ovšem nyní velmi výrazný. Po prvních pěti zápasech čtvrtfinále měl průměr 11 bodů a v klíčovém pátém (na 3-2 pro Děčín) se stal dokonce top skórerem týmu s 19 body. „Tomáš Grepl mu dal jinačí roli - víc střeleckou, zakončovací,“ pokýval hlavou centr Válečníků.

Ten si jako hráč, který se rozhodně nevyhýbá „trash-talkingu“, tedy verbálnímu napalování se se soupeři během utkání, samozřejmě nemohl nevšimnout mediálního výstupu v podání opavského Martina Gniadka, který po šestém utkání do novin řádně „osolil“ všechny Válečníky včetně kouče i fanoušků. A v sedmém zápase tak sklidil z tribun ohromnou vlnu ohlušující nevole. Vyhecovaly hlášky soupeře i samotného Krakoviče?

„Fanoušci ukázali, co si o tom myslí. A co to znamenalo pro mě? Asi nic, tohle k play-off taky patří, nějaký ten „trash-talk“ v zápasech nebo potom do novin směrem k soupeři. Každý je zodpovědný za své činy a slova, ale za mě to je v pohodě, nijak mě to nevyhecovalo. Ta série byla dost tvrdá i bez dalších vnějších impulsů a vyjádření,“ hodnotil vedlejší efekty čtvrtfinále.

Smířlivěji hovoří i proto, že sám se „mluvit“ taky nebojí. Někdy si prostě nemůže pomoct.„Někdy v zápasech mluvím až moc, to je pravda, i s rozhodčími. A v téhle sérii jsem v tom byl i já, asi to ke mně patří. V horku zápasů jsem najednou trochu jinačí, v transu a užívám si to i takhle. Je tam pak i ten „trash talk“ k rozhození soupeřů.“