To jsem vážně nikdy neměl víc?!

S ADAMEM ČÍŽEM Po třicetibodovém triumfu svých Medvědů v Děčíně vůbec netušil, co se mu povedlo. Snad jen to, že dal o něco víc než obvykle. Když se však dozvěděl, že poprvé v kariéře dokázal vysázet víc než 30 bodů v jednom zápase, když dosud jen jednou zvládl rovnou třicítku, neměl z nového osobního rekordu (32) žádnou velkou radost.

„To jsem nikdy neměl víc?“ zeptal se 29letý rozehrávač Adam Číž, jako by tomu nemohl uvěřit, ale zároveň mu u toho cukaly koutky úst. „To teda není na žádné chlubení, to jsem prostě špatnej,“ dodal s nadále nadsazeným tónem.

A když zjistil, že po dávno překročené hranici 10 000 minut v Kooperativa NBL stihl až do středy jedinou „třicítku“, svůj sarkasmus povýšil na druhou… „Tak to tam ani nezmiňujte, to mě ponižuje!“

Pak už ale přece jen zvážní. Jako nyní už osmý střelec a také šestý nejužitečnější hráč ligy prostě musí. A i když v zápase samotném mu ani nepřišlo, že by atakoval třicítku, jednu věc si v těchto dnech, kdy při svém 38minutové průměru v zápasech prakticky nepozná tvrdost ligových laviček, uvědomit stíhá.

Našel životní střeleckou fazonu. Jako dlouhodobě ani ne třicetiprocentní trojkař má nyní průměr 3,5 trefy na zápas a 35procentní úspěšnost. „Jestli jsem ta procenta taková míval, tak to tak asi je. Těžko ale soudit, pořád jde jen o pár povedených zápasů,“ nezapomene se ještě jednou shodit.

A nehrozí tak, že by mohl usnout na vavřínech. „Střelci se nerodí, střelci se tvoří, takže i já potřebuju střílet v tréninku neustále, i když při našem našlapaném programu je to teď s tréninky složitější,“ dodává dirigent, který na severu Čech vystřihl i nejvyšší užitečnost této sezony v celé lize (49). Navíc za posledních 23 sezon mu za tento výkon patří sdílená 39. pozice.



V Děčíně trefil hned pět trojek, přičemž nejméně pět posadil do obruče už potřetí za posledních pět utkání. A jak si teď věří, to ukázal i některými více než dalekými zásahy.

„Tohle platí. Když napadají první střely, člověk si věří a já to tak zkusil i z trošku větší dálky. A naštěstí to padlo a neudělal jsem ze sebe vola. Hlavně už mi v nádrži nezbývalo moc benzinu a skoro nic jiného mi nezbývalo. Měl jsem toho fakt plné kecky,“ přiznává.

Na jeho střelecké kariéře je zajímavé jedno statistické zjištění. Že totiž většinu sezon měl buď podobný, nebo dokonce vyšší nástřel z trojkového oblouku než z dvojek. Při jeho úspěšnosti zásahů by se tomu možná jeden divil, nikoli však sám autor.

„Nevím, proč to tak je, ale přijde mi to správné. Rozhoduju se podle toho, co vidím před sebou na hřišti, a když jsem volný, tak vystřelím a svoje procenta neřeším. V hlavě mi v tu chvíli neproblikávají. Tam řeším jen to, že každá střela je nová, a když nedám, soustředím se už na tu další,“ odzbrojí vás s dodatkem, že ani současný lodivod kolínské lavičky Miroslav Sodoma jej v dalekopalbě nijak neomezuje.

I přes osobní střelecký rekord ovšem Adama Číže v Děčíně potěšilo něco docela jiného – 10 asistencí, což by jako partnerské číslo vedle 32 bodů každý nečekal. „Ty asistence mě těší víc, protože jsme hráli opravdu pěkný basket a míč nám hodně lítal z ruky. A mně se líbilo, že jsem dobře řídil útok.“