Tony Hicks Výkonem NBL vyčaroval Game 7!
Na jevišti napěchovaného ústeckého divadla zážitků (1350) se odehrál jeden z nejpodivuhodnějších zápasů této sezony a rozhodně jeden z nejzásadnějších ve zcela nepředvídatelném play-off.
Oslabený domácí tým (bez Daileyho a Maděry) v rotaci šesti až sedmi statečných proti devítce pardubických hostů měl na své straně jen dvě důležitá statistická čísla, byť jedny z těch nejdůležitějších.
Z pole převýšil Beksu o 15 procent (52-37) a také ji přestřílel z trojek (26/11 - 32/8). Jinak byl ale prakticky ve všem horší. Ze svých silných protiútoků vytěžil jen 11 bodů a byl o pět zpět, na útočném doskoku zaostal o šest míčů, nicméně v bodech z druhých šancích přežil na remíze 4-4, ve ztrátách byl horší dvojnásobně (20-11) a hosté měli při stejném počtu trestných hodů i o 14 pokusů z pole víc. Ale nic z toho jim nepomohlo a v polovině třetí čtvrtiny se propadli dokonce na 65-45!
A důvod byl jediný - domácí vedle nadšení a bojovnosti měli na své straně nejdůležitějšího aktéra celého představení - rozehrávače Tonyho Hickse, který v nejtěžším duelu doručil nejhodnotnější výkon sezony v celé NBL - s ratingem 44! Vysázel 37 bodů (čtvrtý top výkon), přidal i 8 doskoků, 7 asistencí, 8 získaných faulů a z pole to měl 23/14. Nebýt jeho, SLUNETA by tento zápas nikdy nemohla vyhrát, ale teď po triumfu 92-84 a srovnání na 3-3 míří do města perníku k rozhodné čtvrtfinálové bitvě.
Ústecký dirigent spolu s hlavním pobočníkem Peckou utrhli domácí už v úvodu na 16-8, jenže hosté kontrovali na 21-19. Ústřední domácí duo ale vytáhlo další trumfy a Beksa měla plné ruce práce se snížením na 30-29 díky podkošové hře. Poslední čtyři minuty poločasu ale zvládla jen čtyři body a trio Hicks - Pecka - Martin odpoutalo domácí na 46-37. Hicks pak rozpoutal vlastní show i v úvodu druhé půle, kde 12 body zařídil únik na dvacet.
Tým KVIS ale stále měl svého mikrovlnného guarda Dickersona, který si naložil hosty na záda a při krátkém odpočinku Hickse rozdmýchal návrat na 70-68. Až tam zakročili američtí guardi domácích, kteří trojkami zařídili útěk na 81-73, kterému již nestačil ani Dickerson. A protože jeho parťáci až příliš míjeli či ztráceli míče, Pardubice už nedostaly další šanci na návrat.
Vítěze dvojcifrně nasytili i Pecka (16+8 doskoků), Svejcar (15) a Martin (13), kteří tak zaretušovali statistickou neviditelnost prvního pivota Johnsona (1+7 doskoků za 30 minut). Hosty výrazněji drželi jen Dickerson (21+7 doskoků), Potoček (13) a Pekárek (10).
Jan Šotnar (trenér SLUNETA Ústí): „Já musím dnes smeknout klobouk před našimi hráči, protože opět ukázali charakter. Už poněkolikáté v této sezoně jsme měli nůž na krku, a znovu jsme to zvládli. Pro nás to byl velký zápas, neskutečná energie, bojovnost, z mého pohledu je už teď velký úspěch, že jsme to s Pardubicemi dotáhli do sedmého zápasu. Když se na tyto dva týmy podívají odborníci, tak jsou neporovnatelné, a my přesto budeme hrát rozhodující duel, kde už se může stát cokoliv. Je to padesát na padesát, věřím, že dobře zregenerujeme, a že si přeneseme do utkání to momentum z dnešního zápasu a přijedou nás podpořit i naši fanoušci. Máme dva dny, připravíme se na to a pojedeme do Pardubic vyhrát.”
Johan Haiblík (forward SLUNETA Ústí): „Pro nás důležité a vydřené vítězství. Teď pojedeme do Pardubic, kde už to bude jen o tom, kdo bude bojovat víc. Doufám, že vyhrajeme.”
Dino Repeša (trenér BK KVIS Pardubice): „Gratuluji Ústí k výhře. Myslím, že dnes rozhodl první poločas, kdy mělo Ústí lepší pasáže v útoku. Druhá půle byla z naší strany výborná, měli jsme dvakrát tříbodovou střelu na vedení v zápase, ale nedali jsme, Ústí pak trefilo těžké koše přes naši zónovou obranu. Oba celky bojovaly, jsou tam i nějaké provokace, ale to je zkrátka play-off, pro mě to není nic nového. To byl důvod, proč jsem kluky v závěru odvolal do šaten, aby nebyly další problémy mezi hráči.”
Kamil Švrdlík (power forward BK KVIS Pardubice): „Dnes se mi to hodnotí hůř, protože prvních 25 minut to byl spíš takový hurá basket, který svědčí víc SLUNETĚ a my se tím nechali strhnout. Sice jsme se dokázali do zápasu vrátit z dvacetibodové ztráty, ale po takové stíhací jízdě je vždy těžké se dostat ještě přes soupeře do vedení. Musíme se vrátit ke hře, se kterou jsme slavili úspěchy. Jediné, co si můžeme z dneška vzít, je to odhodlání, že jsme to nevzdali ani za stavu mínus dvacet.”
