Trable v Edenu: ten, co nepřiletěl, i znamení botou

Sportovní ředitel pražské Slavie má pro zbytek sezony jedno velké přání - aby čerstvé a stále neukončené změny v sestavě byly těmi posledními a příští půlrok tým odehrál už se stabilní soupiskou.

„Doufám, že díky tomu se pak ustálí i týmová chemie a s každou výhrou se budeme jenom zvedat,” plánuje si Pavel Pumprla, který od léta zažil všechno možné, jen ne stabilní prostředí kolem svého celku. Otevřeně se o tom rozpovídal pro klubový web.

„Zatím je to prazvláštní sezona tím, že je pro mě první plně v roli manažera, takže jsem se do toho mohl ponořit víc naplno, navíc s novým zahraničním trenérem, což samozřejmě má taky svoje specifika,” říká sešívaný ředitel, jehož celek je aktuálně předposlední s bilancí 3-10.

Podle svých měl v létě vliv zejména na výběr nových tuzemských hráčů. „Co se týkalo českých posil, ty šly z velké části za mnou s tím, že se na ně trenér Salgado díval na mé doporučení. V našem případě šlo o trojici hráčů. Byl to Michal Mareš jako jediný zkušený se spoustou roků v nejvyšší soutěži za sebou a pak dva kluci, kteří s NBL zkušenost v podstatě ještě neměli. Mým cílem je každý rok zapojit do našeho týmu alespoň jednoho mládežnického reprezentanta. Z kategorie U19 z Tygrů nám už začínají dorůstat naši vlastní reprezentanti, to znamená, že nebudeme muset nutně sahat někam mimo, což je samozřejmě ideální situace. Dlouhodobý plán je brát kvalitní české hráče, v budoucnu s nimi hrávat i nějaké pohárové soutěže a tím způsobem pomáhat českému basketu a budovat hráče pro nároďák. To je naše vize, co se týká českých hráčů,” říká Pumprla, který si ale zároveň i na základě své hráčské zkušenosti uvědomuje, že hrát na solidní úrovní evropské poháry není příliš reálné bez zahraničního elementu.

„Vlastně ani v Nymburce se to nikdy takhle nepovedlo. I když tam byla polovina nároďáku, stejně se to nikdy nedalo odehrát bez cizinců tak, aby se hrál dobrý evropský pohár. To by tam snad musel být ten nároďák opravdu celý, včetně těch největších osobností, které hrají jiné a lepší soutěže. Doplnění kádru cizinci je logické, původní plán byl proto takový, že budeme hrát se třemi cizinci, ale tím, že se nepovedlo získat úplně všechny Čechy, které jsme chtěli, nakonec to číslo zahraničních hráčů skončilo na čtyřech,” vysvětlil slávistický manažer.

Jeho plánem bylo už v létě postavit tým, který se průběžně nebude muset měnit. „A úplně ideální by bývalo bylo se trefit s cizinci tak, že by minimálně jeden až dva zůstali i na následující sezonu. Tohle se ale nepovedlo. Narazili jsme hned u prvního zahraničního hráče. Byli jsme s ním už domluveni, ale nakonec ani nenastoupil do letadla. To byl tedy první zásah do našeho plánu, takže jsme hned sháněli náhradní křídlo, což nakonec dopadlo, troufnu si říct velmi slušně, protože přišel Lesley Varner, který je doteď bodovým tahounem, i když ty výkony také nejsou vždy konzistentní,” rozebírá některé z obtíží sportovní ředitel.

„Další hráč, se kterým jsme počítali na celou sezonu, byl mladý pivot Tamell Pearson. V přípravě vypadal velmi dobře, bohužel hned v první čtvrtině prvního zápasu základní části se zranil, takže jsme najednou sháněli náhradu na pozici 5 s tím, že zranění vypadalo na dva měsíce. Relativně náhodou jsme získali hráče, který z administrativních důvodů mohl přijít jenom na dva měsíce. Celkem pěkně to do sebe zapadlo, bohužel podle posledních lékařských prohlídek se zranění Tamella ukázalo jako výrazně delší, což znamená, že sháníme již třetího hráče na pozici 5.”

Vršící se trable provázely i pozici rozehrávače. „Shawar Newkirk, který s námi prošel celou přípravu a vypadal také velmi nadějně, poté z nějakých prazvláštních důvodů začal ukazovat chování, které poukazovalo na jeho nespokojenost. Vyvrcholením bylo to, že na několika trénincích a dokonce i v jednom zápase nastoupil v botách, které se tváří jako basketbalové, ale všichni věděli, že nejsou, což sám přiznal. Dohodli jsme se s ním tedy, že mu asi bude lépe doma,” odhalil zákulisí odchodu amerického playmakera Pumprla.

„Urychleně se sehnala náhrada - Will Tavares, který s námi vydržel všehovšudy měsíc, načež mu přišla nabídka z druhé francouzské ligy. My zastáváme to, že pokud hráč dostane nabídku, u které má pocit, že je pro něj lepší, tak ho tady rozhodně nechceme držet na sílu. Ač podle statistik mohly vypadat Willovy výkony dobře, tak se také příliš neshodovaly s klubovou filozofií a způsobem, jakým jsme chtěli hrát.”

A tak musel přijít další režisér, po reprezentantovi Kapverd tentokrát člen britského národního týmu Teddy Okereafor. „My potřebujeme převážně kolektivního rozehrávače, což věříme, že se teď povedlo. Teddy toho má za sebou už spoustu, což znamená, že přišla jak kvalita, tak i zkušenosti. Věříme, že náš tým povede jako lídr, dodá mu klid a pořádek, ale zároveň i slušnou dynamiku.”

Pumprla ani nemusí dvakrát zdůrazňovat, jak se týmu nyní hodí soutěžní přestávka. „Přišla nám extrémně vhod, potřebujeme zkonzolidovat tým a ještě dořešit výměnu na pozici 5. Zároveň řešíme, zda přijde ještě pátý cizinec, protože naše výsledky a často i předváděná hra neodpovídá tomu, kde jsme se chtěli v tabulce nacházet. Všechny ty změny tomu samozřejmě nepomáhaly, ale s tím se holt musí počítat. Věřím, že se nám teď kádr podaří ustálit a sezonu dohrajeme již s pevnou sestavou.”

Vedle kádrových potíží nebyl podle Pumprly Slavii nakloněn ani los. „S hodně týmy, které bychom chtěli porážet, jsme hráli venku. To znamená, že máme teď šanci je doma porazit. Myslím, že si všichni uvědomují, že ty změny, které teď proběhly, jsou k lepšímu a už se taky těší na to, až budou hrát v ustálené sestavě. Tým se má v průběhu sezony někam posouvat, a když přicházejí neustále noví hráči, tak se ten posun vždycky na chvíli zastaví, protože se logicky musí spousta věcí dělat znovu od začátku.”