Trapný, otřesný, škůdce. Pak jsem se ale zdravě...

Byl to pro něj další večer v play-off úřadě, jakých už v kariéře zažil docela dost. Tenhle děčínský se však přece vymykal. Nastal v prvním utkání finálové série, v níž jeho tým může poprvé za nekonečnou dobu reálně pomýšlet na zisk mistrovského titulu.

A pak tu bylo ještě něco.

Málokdy zažijete od plejera na této úrovni, který v posledních sedmi minutách sám rozhodne utkání patnácti body, aby své předchozí působení v zápase hodnotil slovy jako škůdce, trapný, ba dokonce otřesný. Opavský vojevůdce Jakub Šiřina ale se sebekritikou namířenou na sebe i svůj tým nikdy neměl problém. A možná i pro tuhle přísnost na sebe sama a očekávání té nejvyšší kvality stojí nyní dvě vítězství od úspěchu dvacetiletí i od zlatého zápisu do svého osobního curricula.

Jakube, jak vám bylo, když jste ve čtvrté čtvrtině byli už minus osm?
To ani nevím, že jsme byli o tolik. Pak jsme se z toho dostali kombinací obran, kdy zase zafungovala naše zóna, do které si Děčín místy nevěděl rady. Sice jsme i do zóny dostali nějaké trojky, ale ne tolik, aby nás to položilo. A samozřejmě tam byla vůle, bojovnost a nasazení. Byl to tvrdý play-off zápas, který se fanouškům musel líbit. A my jsme strašně rádi, že jsme tady to první vítězství urvali. Věděli jsme, že domácí tým je trochu pod tlakem, protože musí vyhrát, a tak to i trochu vypadalo. Sice se Děčín dostal do vedení, ale nakonec jsme to urvali my.

Dlouho jste se včetně vás nemohli trefit z dálky, ale na konci jste třemi slepenými zásahy z oblouku téměř rozhodli.
Já byl první poločas otřesný a moc jsem týmu nepomohl, měl jsem zbytečné ztráty, trojky mi nepadaly a byl jsem jalovej. Ve druhém poločase jsem se tak trochu zdravě nas... a chtěl týmu pomoct. Chtěli jsme tu vyhrát a strašně by mě štvalo, kdybych předváděl takový výkon jako v prvním poločase celý zápas. Není to ale jen o mně. Já budu strašně rád dávat nula bodů v každém zápase, když bude v té hlavní kolonce naše výhra. To je pro mě důležitější. Na druhou stranu jsem rád pomohl.

Vy jste se ale nenastartoval ve druhé půli hned. Po vašem vystřídání ve třetí čtvrtině jste navíc šli do minusu a pak jste vše zachránil až velkým závěrem. Byl ten krátký odpočinek potřeba?
Já věděl, že v dané chvíli nejsem nijak prospěšný, cítil jsem, že jsem trapný a že tam ostatním trochu škodím. Tak jsem si řekl o střídání, abych dal šanci jiným a aby to třeba pomohlo. Možná jsem tam nějaké síly do závěru ušetřil, kdy jsem se pak obul víc do nájezdů a sbírání faulů.

Nahoře pod střechou se v napěchované hale už fanouškům ztěžka dýchalo, naopak dole na hřišti to příjemně pofukovalo, jak se dýchalo vám?
Čekal jsem to horší, asi pomohly ty otevřené dveře dole, kde byl díky tomu průvan, což nahoře cítit nebylo. Takže to bylo v pohodě.

Byl první zápas i svého druhu testovacím utkáním, kdy jste zkoušeli, jaká obrana bude jak fungovat? A potvrdilo se zejména v závěru, že to vyhrála vaše zónová varianta?
Prostě jsme přešli z osobky do zóny, to je jednoduché, protože nám v osobce něco nefungovalo a jednoduše nás tam Nichols s Waltonem poráželi jeden na jednoho, chodili si snadno do koše, zatímco my zbytečně stáli u pivota Josipoviče a dalších hráčů, místo abysme ucpali „bednu” a ztížili jim to. Takže jsme přešli do zóny a ta zase zafungovala. Musíme ale zapracovat i na osobce, abysme byli v obraně variabilnější.

Uhlídali jste důležitého děčínského střelce Matěje Svobodu, byl i tohle jeden z klíčů k výhře?
Věděli jsme, že jejich stěžejní hráči jsou Walton a Nichols, kteří to potvrdili, když oba dali přes dvacet bodů. Když se ale nepřidal Mates Svoboda a „Pomi” (Pomikálek) dal 13, jsme za to rádi. Musíme ale příště přibrzdit i oba Američany.

Jaké to bude v neděli doma?
Vyprodáno bylo během čtyř minut, prodávají se nové VIP boxy, které se nikdy v historii neprodávali, a já se na tu atmosféru strašně těším. Bude to svátek basketu a já věřím, že to doma zvládneme.

Je to první finále po více než dvou dekádách bez Nymburka. Cítíte v něm i jinou energii?
Ta liga je zajímavá, nejen pro nás hráče, kouče a vedení klubů, ale hlavně pro fanoušky celého basketu a české ligy. Je to zpestření, jaké tu dvacet let nikdo nezažil, a je to jen dobře. Českému basketu to jen prospěje.

Autor: Redakce NBL
Reklama
Radiožurnál Sport