Trenér to říkat nemusel. Máme na první medaili!

SE ŠIMONEM PURŠLEM Velká repríza loňské série s Děčínem dělí svitavské Tury od historicky první klubové medaile v Kooperativa NBL. A to je informace, kterou počínaje dneškem, kdy v 18 hodin na domácí půdě vtrhnou do semifinálových bojů, nemusí kouč Lubomír Růžička nejspíš zdůrazňovat ani zahraničním oporám týmu.

SE ŠIMONEM PURŠLEM Velká repríza loňské série s Děčínem dělí svitavské Tury od historicky první klubové medaile v Kooperativa NBL. A to je informace, kterou počínaje dneškem, kdy v 18 hodin na domácí půdě vtrhnou do semifinálových bojů, nemusí kouč Lubomír Růžička nejspíš zdůrazňovat ani zahraničním oporám týmu.

„Sami si to dobře uvědomujeme. Když jsme si na začátku sezony dávali nějaké cíle, které jsme nechtěli ventilovat veřejně, něco jsme si řekli a pak v průběhu sezony, kdy to šlo dobře a trochu jsme se namlsali, se po druhém místě po nadstavbě ještě o něco zvedly. Věděli jsme, že máme na to udělat něco historického a dobýt pro Svitavy první medaili. Po postupu do semifinále už ji chceme,“ netají 22letý power forward Šimon Puršl.

Ten momentálně nechce moc spekulovat nad tím, zda právě přes Děčín bude cesta k cennému kovu snazší než v případném boji o třetí místo s poraženým z druhé semifinálové série mezi Nymburkem a Olomouckem.

„Teď se plně soustředíme na Děčín, protože jsme si vědomi, že máme velkou šanci přes něj přejít a věříme si na něj. I s ohledem na zápasy v minulé sezoně jsme na něj jít chtěli. Na třetí místo teď ani nemyslím, nechci si tu možnost vůbec připouštět. Chci moc do finále, stejně jako všichni ostatní v týmu,“ zdůrazňuje s naléhavostí v hlase reprezentant.



Vzájemné zápasy z letošní sezony jeho víru ještě posílily. Tým vyhrál první tři klání, včetně obou na kurtu soupeře. Pak sice přišel závěrečný kolaps v pohárovém čtvrtfinále opět na děčínské půdě a nedlouho nato i domácí porážka na závěr nadstavby, kdy už soupeře vedl Tomáš Grepl, ale z toho si Puršl velkou hlavu nedělá.

„V tom domácím zápase jsme byli ve špatném rozpoložení a i v trochu horší sestavě. Vyhráli jsme ale první tři zápasy v lize, a pokud budeme hrát svou hru, která na Děčín platí, jsme, myslím, favority. A chceme to i prokázat na hřišti.“

Při třetím a čtvrtém utkání venku by pak Tuři mohli navázat na slušnou trojkovou kanonádu z obou děčínských utkání v letošní lize, která šla pokaždé především za snajprem Slezákem. Budou tedy trojky výhodou Východočechů?

„Doufejme v to. Pamatuju si, že Děčínští se v těch zápasech snažili zastavovat náš pick-and-roll tak, že na shoz na rolujícího pivota pod koš vypomáhali hráčem ze slabé strany a my dlouzí pak měli volné pasy na osamocené střelce na trojce, a z toho převážně padaly naše trojky. Uvidíme tedy, jak teď Děčín pod novým trenérem bude řešit naši útočnou hru. Pokud bychom i dál měli otevřené střely, mohli bychom mít dobré procento i v této sérii.“

Právě úspěšně zvládaným pick-and-rollem, ať už z něj padaly trojky, nebo snadná zakončení zpod koše, rozbíjeli Tuři ve čtvrtfinále obranný val Ústí. A o totéž by se rádi snažili i proti sousednímu Děčínu.

„V útoku to na pick-and-rollu máme postavené, kdy rozehrávač Roman Marko i další hráči včetně dlouhých to dokážou dobře zvládat, dobře „rolují“ ke koši, nebo „odskakují“ ke střelám na trojku. Děčín ale po změně trenéra hrál ve čtvrtfinále hodně dobře, důrazně tlačil a presoval v obraně a hlavně s tou se musíme vypořádat. Pokud to zvládneme, tak v útoku při dobré agresivitě a rychlosti budeme z pick-and-rollu těžit,“ soudí Puršl, podle nějž je po příchodu Tomáše Grepla k Válečníkům důraz na obrannou činnost hodně znát.

Ve světle čtvrtfinále se zatím letos zdá být velkou výhodou domácí prostředí. To ale právě Tuři postavili na hlavu v loňském čtvrtfinále, kdy Děčín dvakrát hned na úvod vyloupili a založili tak na postup.

„Myslím, že domácí prostředí bude hodně důležité, protože Děčín je doma silný, ať už to je třeba uzpůsobením jeho specifické haly, kde můžou být střelci soupeře lehce rozhození. My chceme určitě urvat první dva domácí zápasy, protože v Děčíně se nikdy neví, a je to tam těžké. Pokud ale budeme uplatňovat svou hru, můžeme uspět i tam.“

Samotný Puršl se v prvních třech ligových střetech této sezony prezentoval pokaždé nejméně 10 body. Souboje s fyzickými podkošovými Válečníky mu prý vyhovují. „Kontaktu se nebojím. Za dobu, co jsem v lize, jsem proti nim odehrál už dost zápasů, znám je dobře a cítím se před těmito souboji dobře.“

Skokansky disponovaný power forward však nadále laboruje s bolavou achilovkou a třeba ve čtvrtfinále byl minutově poměrně šetřen. „Od únorového „repre okna“ mě to trápí a postupně se to zhoršovalo, až přišly dva tři zápasy, které jsem musel vynechat úplně. Po čtvrtfinále jsme ale měli volnější program a cítím, že to je lepší, byť stále ne stoprocentní. Konec sezony bych ale měl bez problémů dohrát a klepu na dřevo, že to bude v pohodě,“ nechce nic zakřiknout Puršl, který ovšem odmítá, že by nyní kvůli šetření své nohy namísto smečí míče jen pokládal do obroučky.

„To nejde. Když v zápase může člověk na ten „dunk“ jít, tak na něj jde i přes tu bolest. V tu chvíli si to ani neuvědomím, a kdykoli budu moct zasmečovat, tak zasmečuju.“

Po čtvrtfinále se on i celý DEKSTONE cítí opět o něco bezpečněji, když se po měsíční odstávce kvůli menší operaci menisků už zase dostal do plného zatížení všestranný křídelník O´Brien.

„Je to náš stavební kámen od začátku sezony a vždy jsme s ním hráli dobře, takže je to s ním lepší, i když máme na perimetru řadu dobrých mladých hráčů. Měl to s tím kolenem těžké, ale po vynucené pauze je zpátky a díky svému profesionálnímu přístupu i ve výborné formě. Teď už to půjde jen nahoru. Už ve čtvrtfinále nám pomohl moc a věřím, že teď to bude ještě víc,“ je si jistý Šimon Puršl.

Už dnes večer se uvidí, nakolik platná jeho slova budou...