Trpět s Petrem Bendou

ECHO ODVETY OSMIFINÁLE LIGY MISTRŮ Celý druhý poločas seděl za košem u východu z haly a jeho pohled byl prázdný. Jeho zoufalství nezměrné. A jeho bezmoc nekonečná. V dosud největším zápase sezony, v tom, který měl kapitalizovat skvělé výsledky i hru týmu v soutěži, už po 15 minutách zůstal ležet na hřišti a nevypadal, že by se mohl brzy zvednout. Když sudí přerušili hru, byl odveden na lavičku a ještě před koncem druhé čtvrtiny odkulhal s obnaženým pravým chodidlem do šatny. Poločasová diagnóza byla krutá – utržená achilovka a s velkou pravděpodobností konec sezony pro 35letého veterána Petra Bendu. A o dvě čtvrtiny později skončila sezona i pro celý tým…

ECHO ODVETY OSMIFINÁLE LIGY MISTRŮ Celý druhý poločas seděl za košem u východu z haly a jeho pohled byl prázdný. Jeho zoufalství nezměrné. A jeho bezmoc nekonečná. V dosud největším zápase sezony, v tom, který měl kapitalizovat skvělé výsledky i hru týmu v soutěži, už po 15 minutách zůstal ležet na hřišti a nevypadal, že by se mohl brzy zvednout. Když sudí přerušili hru, byl odveden na lavičku a ještě před koncem druhé čtvrtiny odkulhal s obnaženým pravým chodidlem do šatny. Poločasová diagnóza byla krutá – utržená achilovka a s velkou pravděpodobností konec sezony pro 35letého veterána Petra Bendu. A o dvě čtvrtiny později skončila sezona i pro celý tým…

Bendův zápasový exit byl už druhou velkou ranou pro nymburský celek v osmifinálové sérii Ligy mistrů s AEK Atény, třetím celkem řecké ligy, který nedávno vyprášil oba euroligové giganty Olympiacos i Panathinaikos. Ani do jednoho zápasu nemohl zasáhnout zraněný top skórer týmu v soutěži Dardan Beriša. A bez Bendy, pilíře obrany i nedílné součásti útoku, bylo ještě hůř.

Nymburk, který si z prvního aténského utkání přenášel nečekaný 10bodový polštář, nicméně nechtěl spoléhat ani na těsnou porážku a od začátku cílil na výhru, k níž většinu zápasu byl i poměrně blízko. A to by mu bohatě stačilo na postup.



V napěchované hale s 1350 diváky však hned v prvních minutách zapisoval zbytečné ztráty, jež ovšem nahrazoval řadou útočných doskoků, z nichž přicházely i body. V obraně téměř všechny clony přebíral, hostům se nicméně od začátku dařily trojky (10/4 v první čtvrtině) a vedli až o šest bodů. Nymburk nakopla druhá vlna s ihned produktivními Rayem a Pumprlou na pozici 4, kteří otočili na 21-19.

Za stavu 29-34 musel odstoupit Benda a AEK se vedle trojek stejně jako doma také hodně tlačil do koše pro fauly, když se snažil využít jakýkoli nabídnutý mismatch. Domácí se málo dostávali k brejkové hře, ztráty zapisoval první rozehrávač Lawrence a soupeř si hodně dával pozor na Raye, který sice dal 18 bodů, ale ze střelby 17/6. Za stavu 34-42 ovšem v závěru poločasu dvakrát udeřil za 3 a pětice s Bohačíkem na pozici 4 tak snížila na dva body. Už tady ale hra příliš sklouzávala k individualismu, což se později ještě prohloubilo.

Když však domácí vstoupili do druhé půle se zrychlením přechodové fáze i dalšími útočnými doskoky, za stavu 64-56 se zdálo být vše na dobré cestě. Tým tu vedl vlastně už o 18 bodů, navíc se zdálo, že hostům dochází trojkový dech. Jenže už tady měli po 3 faulech podkošoví Davis a Kříž, poměrně dlouhé minuty hrál Peterka a už 23 bodů měl jediný výrazný střelec AEK Harris.

Ještě 9 minut do konce však domácí vedli 70-66 a byli tak celkově o 14 bodů vpředu. Pak ale rozjel svou 13bodovou střeleckou show čtvrtého dějství Harris a začalo být zle nedobře. Domácí navíc za posledních 7:30 spáchali pět ze svých 15 ztrát (3 ze svých 6 tu měl Lawrence), čtyři navíc přišly až v posledních čtyřech kritických minutách (hosté za celý zápas 7).  
 

Za posledních 6 minut také Peterka (1), Lawrence (1) a Pumprla neproměnili 4 šestky (tým v zápase 16/9), přičemž Pumprlovy minely přišly 16 vteřin před koncem za stavu 82-90, kdy by jedna proměněná znamenala přinejhorším prodloužení a obě by už vzaly soupeři šanci dostat se na kýžený 10bodový rozdíl.

Domácí navíc soupeři při dotahování třikrát dali koš s faulem a v samotné koncovce nechali Puntera vypálit tři vteřiny do poslední sirény těžkou trojku na konečných 82-93, byť ještě měli jeden nestřelecký faul. Sami naopak ve čtvrté čtvrtině už po 4 minutách měli 5 získaných faulů a mohli se tak dostávat na trestnou linii, zejména Lawrence s Rayem ale poté odbývali většinu hry driblováním na perimetru a odpalováním střel z dálky.

V samotném závěru už ovšem málokdo za máloco dostal faul, střídavě se zlobili hosté i domácí a nájezdy se tak stávaly stále rizikovější činností. Pro Nymburk tak bylo škodou, že Pumprla nedonesl až do obruče míč v situaci, kdy se náhle zjevil pod košem zcela sám.

Pro domácí začalo být skutečně zle za vedení 79-78 4 minuty do konce. Trefovat se tu nepřestával Harris (i díky němu hosté dali ve 4. dějství 4 ze svých 11 trojek a vyhráli jej 14-29) a za stavu 80-90 minutu do konce už bylo ve hře prodloužení. Až pak se z po hříchu řídkého nájezdu prosadil Ray, aby po timeoutu Harrisovi utekl míč a následná vyosená trojka Vasilopoulose minula cíl.



16 vteřin do konce se už nechal faulovat Pumprla, jenže dvakrát minul a otevřel tak poslední šanci pro AEK, celý zápas hlasitě podporovaný zhruba padesátkou vlastních příznivců. A Punter přetěžkou trojkou přes obranu na konečných 82-93 urval hostům postup. Domácí ještě měli necelé tři vteřiny do konce jeden útok, ale Rayova trojka v koši neskončila.

Nymburk tak stejně jako loni postup ztratil vlastními chybami až v samotném závěru. Nevyužil ani obří pevahu na doskoku (51-30, v útoku 21-5). Střelecky tým táhnuli Ray (18), Hruban (15+8 doskoků), Bohačík (13) a Lawrence (11+6 doskoků a 5 asistencí).

„Je to zničující výsledek. Po takové sezoně a dobrém prvním zápase v Aténách jsme nedokončili svou práci. Trochu nám chybělo štěstí, když soupeř první vedení v sérii v rámci druhého zápasu získal až tři vteřiny před koncem. My jsme si to ale prohráli v posledních dvou minutách, kde jsme dělali hloupé chyby a to pro nás ukončilo sezonu,“ litoval křídelník Vojtěch Hruban.

„Vypadnout poslední střelou soupeře je o to horší, že venkovní zápas jsme zvládnuli a doma jsme si hrozně věřili. Celý zápas to vypadalo dobře, bohužel v posledních dvou minutách jsme hráli moc individualisticky, každý to chtěl zachránit a v obraně jsme nedokázali zastavit Harrise, který odehrál neuvěřitelný zápas. Dával všechno, přestože není žádný ostrostřelec a jeho silnou stránkou je hlavně nájezd. Ten jsme mu zastavili, dal nám z toho šest bodů, ale 30 dal ze šestek a stop jumpů a víceméně nás porazil. Bohužel na konci nás vyřadila jedna těžká střela, kdy Punter přes Pavla Pumprlu ani nemohl vidět koš. Takový je ale sport.“
 

Hruban přiznal, že po ztrátě čtyřbodového vedení v poslední čtvrtině došlo ke stejnému problému jako v prvním zápase. „Sekli jsme se a začali bránit výsledek, místo abychom hráli na výhru, což byla obrovská chyba. Každý si vystřelil, co chtěl, přestali jsme hrát rychle dopředu a i v obraně přišlo několik chybných rozhodnutí, což nás stálo zápas. Těžké střely, které Kendrick Ray v Aténách dával, dnes nepadaly a neměli jsme ani šestky. A když jsme je házeli, nedali jsme. V podstatě jsme zápas měli ve svých rukou, ale zahodili jsme ho.“  

Podle forwarda se po odstoupení Bendy musely ještě víc snižovat nymburské sestavy. „Hlavně v obraně a na výpomocích by nám hodně pomohl, tam nám chyběl a ještě chybět bude, protože to zranění vypadá na dlouho. Možná by to s ním dopadlo jinak, a i když je to kdyby, věřím, že by nám hlavně v obraně pomohl.“

A vedle Bendy chyběl i top skórer týmu v soutěži Beriša. „Dokáže trefit tři čtyři trojky v řadě, udělat šňůru, kterou bychom v zápase potřebovali. V tomhle je jeho obrovský přínos, že když chytne slinu, během půl vteřiny stihne vystřelit tři útoky po sobě a třikrát dát. Dneska tohle zvládnout ve druhé půlce, šli bychom třeba z remízy na plus devět, bylo by to skoro o 20 a v podstatě hotovo. I tohle je kdyby, ale určitě by nám pomohl hodně. Ve druhém zápase jsme se museli obejít už bez dvou z nejepších střelců a to je už citelné oslabení.“

Nymburk může vyřazení mrzet o to víc, že šlo o teprve druhou porážku za posledních 34 soutěžních zápasů (jinak už jen na Besiktasi). „Ten náskok zvenku byl i trochu ošidný, ale měli jsme vyhrát. Jeden úsek, který jsme nezvládnuli psychicky, ale rozhodl.“