Ty problémy jsou přesně takové, jaké jsem čekal

S LUKÁŠEM PALYZOU PLUS VIDEO Nebýt jeho dvou chladnokrevně proměněných šestek pět sekund do konce základní hrací doby, jež Olomoucku doma s Děčínem zachránily aspoň prodloužení, i „falešného triple doublu“ s 27 body, 12 doskoky a 10 získanými fauly, měli by ambiciózní Hanáci po sedmi kolech bilanci 3-4 a dělili se až o osmou pozici v tabulce. Lukáš Palyza přitom na ony klíčové trestné hody celého zápasu šel až po timeoutu soupeře, tedy už poněkud vychladlý. A jednoho by mohly svírat obavy, i kvůli předchozím zkušenostem, kdy to ve velmi podobné situaci nedopadlo...

S LUKÁŠEM PALYZOU PLUS VIDEO Nebýt jeho dvou chladnokrevně proměněných šestek pět sekund do konce základní hrací doby, jež Olomoucku doma s Děčínem zachránily aspoň prodloužení, i „falešného triple doublu“ s 27 body, 12 doskoky a 10 získanými fauly, měli by ambiciózní Hanáci po sedmi kolech bilanci 3-4 a dělili se až o osmou pozici v tabulce. Lukáš Palyza přitom na ony klíčové trestné hody celého zápasu šel až po timeoutu soupeře, tedy už poněkud vychladlý. A jednoho by mohly svírat obavy, i kvůli předchozím zkušenostem, kdy to ve velmi podobné situaci nedopadlo...

„Ne, s obavami jsem na ty šestky nešel,“ rezolutně odmítá reprezentant, který Olomoucko nakonec dovedl k vydřené výhře 91-87.

„Když se hraje zápas, seš v „zóně“, v rytmu a snažíš se hrát co nejlíp. Hráči mají obavy spíš v situaci, kdy o zápase přemýšlejí, než začne, nebo když si po něm bilancují, co mohlo být lepší. Aspoň tak to mám já. Ale jistě, stát se může cokoli, nejsme roboti. Kouč Děčína Tomáš Grepl se mě ještě snažil vyvést z klidu tím, že si vzal timeout, když už jsem na šestky šel, ale po timu jsem si na ně věřil, že bych je měl dát. Ten timeout se tedy jako překážka tentokrát neukázal. Tomáš Grepl ale basket na této úrovni taky hrál a ví, že se líp střílí v rytmu a rozehraný, než když se někde předtím sedí. A to neplatí jen o šestkách, ale i v dalších sportech. I hokejisti si stěžují, že pokud se nedostanou do přesilovek, a stráví několik minut v kuse na střídačce, při návratu na led jim to pak nejde. Je to taková mentální hra,“ dodává.

Lukáši, vašimi šestkami začínáme i proto, že v minulé sezoně se vám, tuším, dvakrát stalo, že jste v podobné situaci jednu minul a pak jste například v Ústí prohráli v prodloužení. Bleskne to hráči v příštím podobném momentu hlavou, nebo se to tam nesmí dostat?
Všechno je to o tréninku a zkušenostech. Když si takový moment prožiješ, takovou šestku nedáš a prohraje se kvůli tomu, hráč se nad tím zamyslí a snaží se to zlepšit, aby se to příště nestalo. Je fakt, že v Ústí jsme před rokem vedli v samém konci základní hrací doby o dva, já dal jen jednu šestku a pak přišel ten „slavný“ faul na půlce s třemi trestnými hody pro domácí a v prodloužení jsme prohráli. To je prostě shoda náhod, co se dá dělat... Teď jsme zase hráli v Ústí a na konci základní hrací doby jsme ztratili trestuhodně asi čtyři balony a zase prohráli v prodloužení. Pak jsme si ale řekli, že se tohle ve vypjatých chvílích stane každému, ale pojďme se bavit spíš o tom, proč jsme přijeli a už v prvním poločase prohrávali 37-20. To byl hlavní problém. Když je tým chytrý a míří k vyšším cílům, tak řeší ten globálnější pohled, než jen tu jednu konkrétní chybu.
 

Ještě vás u šestek zdržím – na konci prodloužení jste mohl v sobotu znovu z trestné linie navýšit rozdíl ještě na víc bodů, ale dvakrát jste po jednom pokusu minul. Tam už ta plná koncentrace vypnula, když jste nemusel dát za každou cenu?

Takhle zpětně to neumím říct, ale možná to tak bylo, že už tam byl polštářek čtyř pěti bodů, a v tom jako by komfortu mi vždycky jedna šestka vyklouzla. To mě mrzelo, ale jsem rád, že to nemělo vliv na výsledek.

Nakonec jste musel přispět „falešným triple doublem“ a další dva kolegové 20bodovými výkony, abyste při absenci kolegy Douglase na výhru horko těžko dosáhli. Tušil byste před sezonou, že i doma vás můžou potkávat takové obtíže?
Myslím, že absenci Douglase všichni vnímají. Není to nějaký průměrný hráč, kterého by mohl kdokoli nahradit. Je to náš klíčový hráč a jeho přínos, energii a další věci, které nám dává, by v současnosti na úrovni ligy jeden hráč nenahradil. Možná dva stabilně dobře hrající a spíš nadprůměrní hráči by to statisticky dokázali. Takže pokud takový borec vypadne, je pro tým složité naučit se hrát bez něj. A to nás strašně poznamenalo v domácím zápase se Svitavami a v Kolíně. Nebyli jsme schopní se s tím srovnat, až druhý poločas s Děčínem bylo znát, že někteří převzali zodpovědnost, podali nadstandardní až super výkony a to nás dovedlo k vítězství. Taky musím říct, že Děčín pod Tomášem Greplem hraje dobře, po té loňské sérii porážek se vydrápal až do finále a má náš respekt. Nebylo to s ním jednoduché.

Dalo se tedy dopředu čekat, že při případné absenci úřadujícího MVP problémy nastanou? Anebo jsou větší, než by pro vás bylo zdrávo?
Za mě jsou přesně takové, jaké bych je čekal. Vím, jaký to je hráč, a my nejsme jako Nymburk, který má možná až 11 hotových hráčů, které můžeme označit za hráče evropské úrovně – se zkušenostmi a herní kvalitou. V takovém týmu pak ani výpadek dvou lidí není poznat. My takových hráčů máme čtyři pět, možná šest a jinak jsou to mladí kluci, kteří to mají ještě před sebou. A my nemůžeme čekat, že ta obovská čísla Javonteho někdo nahradí. To není snadné ani v těch zbývajících 11 lidech.

 

Byla utkání se Svitavami a Kolínem pomyslným dnem? A co jste si po nich řekli?
Rozebrali jsme to a shodli se, že náš přístup k zápasům po stránce nasazení a bojovnosti byl v pořádku, nicméně Svitavy nám utekly v první půlce a Kolín o dvacet pro změnu ve druhé a herně to bylo špatné. Nefungovalo vůbec nic. Je to o zvyku. Všichni háči si musí uvědomit, že svou kvalitu mají, a i když vypadne tak důležitý borec, tak každý musí být v jednom určitém zápase co nejvíc nahraditelný. Dlouhodobě by to bylo těžké, ale v kratším horizontu musíme být schopní se všichni zapřít a nahradit to. Byť nahardit klíčového hráče, hrajícího přes 30 minut, je strašně těžké. A neplatí to jen o nás. Nikomu samozřejmě nic nepřeju, ale kdyby třeba Opavě vypadl v jeho současné formě Kuba Šiřina, taky by ho s těmi čísly těžko nahrazovali. Nebo kdyby Svitavám vypadl Roman Marko. Ve většině týmů jsou ti hráči, co tým nesou na ramenou, dva tři, a pokud někdo absentuje, je to problém.

Taky bude asi těžko udržitelné vícekrát opakovat sobotní rozložení bodů, kdy 85 z 91 zařídila základní pětka...
To samozřejmě není ideální. Vždycky je tým hůř čitelný, když se třeba dvojciferně prosadí co nejvíc hráčů. V pár zápasech to takhle jde zvládnout, že základ dá tolik bodů, ale je to výjimečné. Zároveň Javonte nemá typ zranění, že bychom řešili jeho výpadek po několik měsíců. Nějakou dobu ale hrál s něčím, co ho zlobilo, a už bylo třeba tomu dát klid. Věřím, že se brzy vrátí a bude zase podávat obvyklé výkony.