Ubyl nám jeden podstatný "americký" problém

S LUBOMÍREM RŮŽIČKOU Kdo z vás by v létě vsadil na to, že po 12 ligových kolech budou druzí svitavští Tuři? Z roku na rok omladili aktivní soupisku z 27,6 (sedm třicátníků) na 25,4 (čtyři) roku a v cizinecké složce snížili počty z pěti mužů na pouhé tři. A jejich výkonnost přitom v řadě parametrů vzrostla. Možná nejvíc je to patrné na úspěšnosti zápasů venku, kde by se zejména větší zkušenost k úspěchům očekávala jako nezbytná. Jenže zatímco za celou minulou sezonu tým v dlouhodobé části vyhrál venku jen třikrát, přičemž potřetí a naposledy to bylo už 30. listopadu, letos během 12 kol sebrali „kameníci“ už čtyři lupy z hal soupeřů. O tom, jak se na východě Čech míchá vítězný lektvar, i o zákulisním dění v klubu bude nyní hovořit ten nejpovolanější, kormidelník Lubomír Růžička.

S LUBOMÍREM RŮŽIČKOU Kdo z vás by v létě vsadil na to, že po 12 ligových kolech budou druzí svitavští Tuři? Z roku na rok omladili aktivní soupisku z 27,6 (sedm třicátníků) na 25,4 (čtyři) roku a v cizinecké složce snížili počty z pěti mužů na pouhé tři. A jejich výkonnost přitom v řadě parametrů vzrostla. Možná nejvíc je to patrné na úspěšnosti zápasů venku, kde by se zejména větší zkušenost k úspěchům očekávala jako nezbytná. Jenže zatímco za celou minulou sezonu tým v dlouhodobé části vyhrál venku jen třikrát, přičemž potřetí a naposledy to bylo už 30. listopadu, letos během 12 kol sebrali „kameníci“ už čtyři lupy z hal soupeřů. O tom, jak se na východě Čech míchá vítězný lektvar, i o zákulisním dění v klubu bude nyní hovořit ten nejpovolanější, kormidelník Lubomír Růžička.

Kouči, v létě jste říkal, že v případě dobrého zdraví byste s vaším omlazeným týmem mohli být šestí nebo sedmí po dlouhodobé části. Lze v tomto světle při sdílené druhé pozici po 12 kolech hovořit o senzaci?
Senzací bych to určitě nenazval. Jsme teprve lehce za polovinou základní části. A i když bilance 8-4 je příjemná a sdílení druhého místa s Děčínem hezké, pořád vidím v naší hře spoustu věcí, které ještě musíme vylepšit. Je pravda, že poslední čtyři vítězné zápasy nám sedly, z toho tři jsme zvládli na venkovních palubovkách, kde se v naší lize vyhrává opravdu těžko. A já mám radost, že se nám letos daří právě venku mnohem lépe než v minulé sezoně, kdy jsme na hřištích soupeřů za celou dlouhodobou část vyhráli pouze třikrát. V tom tedy vidím určitý progres.

To umístění jste v létě o něco „podstřelil“ schválně, abyste nevytvářel na své mladé hráče přílišný tlak?
Já jsem především neznal sílu soupisek soupeřů. Za druhé jsem nevěděl, jak dlouho bude trvat přerod rolí v našem týmu, protože určitým hráčům se role posunuly například k vyšší minutáži, a tím pádem i k větší zodpovědnosti za výkon a výsledek. Zároveň jsem nevěděl, jak zpracujeme třeba odchod Garreta Kerra, který byl pro nás v minulé sezoně stěžejním hráčem. Myslím ale, že Sean O´Brien ho dokázal nahradit a je hodně podobným typem hráče, takže naše hra z loňska měla na co navazovat a pokračujeme v nastoleném trendu.



Ve hře prý stále je návrat právě Kerra do vašeho týmu. Dojde k tomu?
Ještě to úplně nepadlo, asistent Lukáš Pivoda je s ním stále v kontaktu, ale v současné chvíli se o návratu nebavíme. Garret už se začlenil do „civilního“ života a nevím ani, v jaké je teď fyzické formě. 

Zpět k vaší venkovní fazoně. V halách soupeřů jste dosáhli poloviny svých vítězství. Vězí právě v tom klíčový faktor vaší současné bilance?
Oproti loňsku jsme na venkovních palubovkách mnohem konzistentnější a odolnější. Nechci to před zápasem v Děčíně zakřiknout, ale výrazně jsme zlepšili i doskok a už celá letní příprava, kdy jsme většinu zápasů odehráli venku, byla vedena tímto směrem. I tohle nám tak pomohlo. Pořád ale máme před sebou spoustu zápasů a já bych chtěl, abychom zůstali nohama na zemi.

Čím konkrétně se vaše venkovní forma zvedla, když se tým ještě omladil?
Zaprvé hrajeme s mnohem lepší mentalitou než v minulé sezoně. Jedeme ven s cílem pokusit se zvítězit způsobem start – cíl, byť se nám to zatím s výjimkou zápasu v Hradci nedařilo. V týmu je ale velmi dobrá chemie, hráči jsou bojovně naladění a třeba v neděli v Brně jsme nevyhráli ani tak větší basketbalovostí, jako hlavně doskokem. Nedařily se nám trojky, ale ve druhém poločase jsme měli víc sil, když se snažíme hrát ve vyšším tempu, ve větší rotaci a oproti loňsku nám ubyl i jeden podstatný problém. Měli jsme v sestavě čtyři Američany, z nichž někteří se to venku v momentech, kdy se nedařilo, snažili vzít víc na sebe, což byla voda na mlýn soupeřů. Letos když se nám nedaří, snažíme se pořád udržet kolektivní hru a stále hledat co nejlepší možnosti k zakončení. A tyhle zápasy navíc rozhoduje hlavně obrana. Já pořád opakuju, že kdo dobře brání, ten nemá špatný den, a my se právě o to snažíme.

Týkal se právě této oblasti brzký letošní odchod power forwarda Woodse?
Zaprvé Russell se stále nachází ve Svitavách a pořád s námi trénuje, protože jsme mu nabídli možnost s námi zůstat, dokud si nenajde nové angažmá. Je to povahově výborný kluk. Pokud jde o jeho vyřazení ze sestavy, bylo zapříčiněno zaprvé nestabilní výkonností a zadruhé v létě přišel fyzicky nepřipraven a měsíc a půl trvalo, než se dostal zpět do formy. My si navíc myslíme, že cizinec v našem týmu by měl být lídrem nebo nositelem kvality, což v Russellově případě neplatilo. Neměl sice špatné statistiky vzhledem k odehranému času (7 bodů a 4 doskoky za 15 minut), ale od hráče na jeho pozici jsme čekali mnohem víc.
 

Po půlce základní části jste měli čtvrtou nejlepší obranu s průměrem 77,7, jen tři a půl bodu za nejlepším Nymburkem. Až takhle pevnou jste ji čekal a hlavně - jak se to po omlazení podařilo?
V první řadě máme velmi inteligentní hráče, kteří chápou principy a zásady obranných kombinací a systému, který máme. Druhá věc je, že nám extrémně pomáhají mladé nohy, protože obrana je právě o nohách. I přesto, že v neděli dal brněnský Geiger 21 bodů, naši mladí rozehrávači Kotásek a Welsch na něm odvedli dobrou práci a pomohli Romanu Markovi, aby měl víc energie a sil do útoku. Na mužstvu je znát, že si v obraně vyhoví a že chce. To je vždycky alfou a omegou úspěchu. Přijdou i zápasy, kdy soupeře ubráníte na 70 bodech, ale nevyjde vám tolik útok jako nám doma s Ústím. To se může párkrát za sezonu stát, ale pokud má mužstvo chuť a věří nastoleným zásadám a taktice, pak to obranu může mít dobrou.

Vedle zlepšení na doskoku jste cítit i za obloukem, když dáváte přes 9 trojek na zápas. Je to překvapení?
My máme tým docela založený na střelbě z tříbodového oblouku, byť se snažíme mít hru vyváženou. Dnes je nejlepší vystřelená trojka z přechodové fáze a tím, že se hodně snažíme o tempo basketbal a protiútoky, otevírají se nám možnosti pro rychlé zakončení za tři body po nájezdu a vyhození nebo po různých přečísleních. Tohle se do mužstva snažíme pumpovat dnes a denně.

Kandidáty na největší mezisezonní zlepšení v rámci týmu jsou 21letý Šimon Puršl a čerstvě 18letý Luboš Kovář. První byl po polovině základní části desátým českým střelcem v lize a nejlepším v kategorii Čechů U22, druhý pak vaším třetím nejvytíženějším mužem s 28 minutami, kdy navíc stíhal 9,4 bodu na utkání. U koho byl podle vás ten progres znatelnější?
Od mladých hráčů se obecně zlepšování očekává a u nás pro něj mají veškeré podmínky. Konkrétní očekávání si ale nikdy nedávám a na kariéry hráčů se dívám spíš z dlouhodobého hlediska, kde bych chtěl, aby ten hráč byl za dva tři roky, ať je to národní tým mužů, nebo pozice lídra na ME U20, což je teď naše předsevzetí s Lubošem Kovářem. K tomu je potřeba, aby hráči měli dostatek sebedůvěry i důvěru ze strany trenéra a aby to pak i spláceli. Oba tito hráči mají dobrou mentalitu, aby mohli být úspěšní ve svých kariérách, pokud budou pracovití. O Lubošově potenciálu se asi nemusíme bavit. Není to nějaký super střelec a super atlet, ale má vysokou herní inteligenci a takzvanou mezihru -  výborně čte hru, umí si vytvořit dobré střelecké pozice i uvolnit spoluhráče. Šimon zase zapracoval na hře v dolním postavení a celkově na sebevědomějším projevu na hřišti. Stal se jednoznačně jedním z našich stěžejních hráčů. Tohle je ale teprve základní část a uvidíme, jak budeme vypadat, až bude liga gradovat.

Říkáte, že Kovář není super střelec, nicméně jeho bilance trojek 46/16 není na dlouhého hráče vůbec špatná. Tlačí se do trojek sám, nebo ho víc tlačíte vy?
Ne, nikdo ho netlačí. Ví, kdy si má střely vzít. Myslel jsem to tak, že to není typ střelce Luboše Bartoně nebo Martina Peterky, tedy přirozený střelecký talent. Na střelbě ale výrazně zapracoval, zrychlil první část odhodové fáze a zejména tu druhou a spoustu pokusů už má dobrých. A ještě bychom potřebovali zamakat na jeho hře v dolním postavení.
 

Měl by Kovář dorůst i do nějaké solidní zahraniční štace? A bude to při jeho 203 číslech na pozici power forwarda?
Při posledním měření měl 204 a půl a některé části tréninku už odtrénuje i na pozici 3, protože se snažíme vymýšlet různé sestavy, třeba i vysokou s Romanem Markem, Matějem Svobodou na „dvojce“ a Lubošem na „trojce“. Luboš na pozici 3 nevypadá špatně, ale dosud na ní nikdy nehrál a je to všechno o procesu, aby na ní časem nějakou část utkání mohl hrát, i při nějakých zónových „presech“ a zónových obranách. A jestli roste pro zahraniční angažmá, to ukáže čas. Já tvrdím, že pokud hráč nepřerostl svou kvalitou situaci, ve které právě je, to znamená, že pokud se Luboš nestane do několika let jasným lídrem našeho týmu, byl by ten přestup uspěchaný. A také platí, že je zahraničí a „zahraničí“.  Záleží, do jakého klubu by odcházel, jaký trenér by tam byl, zda by měl herní prostor, anebo byl jen hráčem s potenciálem, který by seděl na lavičce, což by byla velká škoda.

Asi málokdo by také čekal, že po polovině základní části bude mít Šimon Puršl vyšší střelecký průměr než veterán Pavel Slezák. Má nyní třeba víc míčů i na Slezákův úkor, nebo jde jen o shodu okolností?
Šimonovi se hlavně extrémně zvedla minutáž (aktuálně téměř 23 minut). Po odchodu zkušených power forwardů Petwaye a Roseboroa je u nás jedním ze tří až čtyř stěžejních pivotů, hraje v základní pětce a spoustu míčů si zaslouží, protože hraje pick-and-rolly s jedním z nejlepších rozehrávačů v lize (Markem), který ví, jak rozdělovat míče. Roman Marko se Šimonem velmi dobře spolupracují. A úbytek bodů Pavla Slezáka je zároveň způsoben i změnou našeho herního projevu, kdy Roman je víc tlačen do zakončení. Tím víc se k němu stahují obrany a tím víc se otevírá vnitřní prostor. A až v případě rotací obran se otevírají prostory pro Pavla Slezáka.

Hlavní letní posila na křídle Sean O'Brien byl asi velkou trefou, když je momentálně šestým nejužitečnějším hráčem soutěže.
Pro nás byl Sean jackpotem, protože přišel hráč, který je absolutním profíkem, který se o sebe stará 24 hodin denně a 7 dní v týdnu, je mu teprve 24 let a je extrémně hladový. Chce se v kariéře dostat co nejdál, do šatny zapadl výborně a tato kombinace nám obrovsky pomohla.

A co by měl týmu dát poslední příchozí Aiken, který nahradil Woodse?
Už u něj proběhla aklimatizace, pochopil svou roli a ještě potřebuje dostat se do lepší fyzické formy a pak to bude hodně dobré. Na tréninku vypadá líp a líp, jistě ale přijdou zápasy, kdy budeme potřebovat spíš hráče, kteří jsou s námi sehranější, a proto jeho minutáž není taková, jakou bychom si představovali my i on sám. Třeba v zápase v Ostravě ale ukázal svůj velký potenciál i atletické parametry. Má ohromný dosah paží a hodně nám pomáhá v obraně, kde toho spoustu zblokuje nebo vyplní prostor při nájezdech guardů. Jeho role bude větší a větší, což ovšem bude záležet i na něm samotném.