Úvahy nad rozpuštěním i euroligové úkoly
AKTUÁLNĚ Z ÚSTÍ A DĚČÍNA Už přes měsíc nepoznaly v Kooperativa NBL sladkou chuť zápasu basketbalové Pandy z Ústí nad Labem. Na začátku října mělo několik jejich hráčů pozitivní test na covid-19, celý tým musel do karantény a nyní se už tři týdny kvůli vládním restrikcím nesmí hrát, ani trénovat ve vnitřních prostorech.
„Asi nemusím zdůrazňovat, že aktuální situace je naprosto extrémní. Nikdo nikdy takovou nezažil,“ upozorňuje generální manažer SLUNETY Tomáš Hrubý.
Stejně jako ostatní kluby, i jeho Pandy musejí denně improvizovat, i v závislosti na počasí a momentálním zdravotním stavu hráčů. „V této situaci děláme vše pro to, abychom kluky udrželi v co nejlepší kondici a čekáme na vyjádření vlády, kdy nás pustí aspoň trénovat do hal.“
Trenér Antonín Pištěcký, který je s hráči v pravidelném kontaktu, ordinuje především mix individuální přípravy doma s výběhy ven. „Není to ale o tom, aby se z hráčů stali běžci na dlouhých tratích. Jednou z našich výhod je to, že tu máme i venkovní basketbalové hřiště, kde se snažíme, pokud počasí dovolí, dělat i některé herní věci,“ našel alespoň jedno pozitivum Hrubý.
Jeho tým se denně aspoň hodinu připravuje společně venku, na což má profesionální sport udělenou výjimku. Plnění individuálních úkolů doma pak hráči musí trenérovi vykazovat. „Co vím, tak k tomu přistupují profesionálně a plní vše na 120 procent,“ chválí manažer.
Pokud se ani po víkendu nic nezmění, bude tým v podobném režimu pokračovat až do ukončení opatření pro vrcholový sport.
„Nic jiného by nám nezbývalo. My jsme původně stáli před rozhodnutím, že tým buď na měsíc nebo měsíc a půl rozpustíme a třeba dovolíme cizincům odjet domů, anebo to udržíme a budeme čekat na uvolnění restrikcí. Nakonec jsme se rozhodli pro druhou variantu a věříme, že liga se rozjede, i když nevíme, v jakém formátu. Můj názor je, že pokud se nezačne hrát do 15. prosince, obnoví se liga až 1. ledna. I pak by ale bylo pořád dost času soutěž odehrát, byť by byla na stole otázka formátu. Kluky teď držíme ve formě, abychom na to pak mohli vlítnout co nejrychleji a podávat očekávané výkony.“
O třicet kilometrů severněji, v Děčíně, sice karanténu kvůli pozitivním případům měli za sebou o něco dřív, ale rozčarování celého klubu z aktuální situace to nijak nezmenšilo.
I Válečníci byli nuceni začít trénovat venku, a to v rámci města v poměrně vzdálené lokaci. „Spočívalo to především v atletice, běhání a posilování, na což jsme našli výborný prostor na základní škole v Březinách díky vstřícnosti paní ředitelky. Jde o workoutové hřiště, které využíváme ke kruhovým tréninkům. Většina cvičení tak byla zaměřena na udržování fyzické kondice,“ informoval sportovní manažer Jakub Důra.
Vedení klubu zvažovalo i využívání venkovního basketbalového hřiště, ale i vzhledem k nepřízni počasí od záměru upustilo. „Věříme, že než se začne znovu hrát liga, vrátíme se do haly dostatečně včas.“
V týdnu se tým nyní připravuje čtyři až pět dnů, víkendy pak bývají volnější. Trénink na školním hřišti týmu včetně cest zabere kolem tří hodin, z nichž téměř dvě připadnou na samotnou akci. Hráči pak dostávají i individuální úkoly na volné dny, jako třeba posilování s vlastní vahou, skákání přes švihadlo či výklusy venku. Jen neděle bývá zcela volná.
Válečníci ovšem dostávají od trenérského štábu ještě jiné pracovní úlohy. „Musí třeba sledovat vybrané euroligové utkání, kde mají za úkol sledovat jednoho konkrétního hráče a vypracovat o svém pozorování písemnou zprávu. Obvykle jde o post, který naši hráči sami zastávají, každý má přiděleného hráče z jednoho týmu, co se mu dařilo, nebo nedařilo, jak řešil pick-and-roll, nebo jak bránil svého hráče. Je to zaměřené na to, aby hráči o hře ještě víc přemýšleli,“ popisuje nezvyklé domácí projekty Důra.
I Děčínští nyní budou čekat, zda se v nejbližších dnech Národní sportovní agentuře povede vyjednat halovým sportům lepší podmínky fungování a podle toho zváží další možnosti, jako například výjezdy za tréninky do Polska či Německa, k čemuž vedení klubu dosud nepřistoupilo.
„My ale neřešíme jen A-tým, u kterého je to o něco snazší v tom, že se aspoň venku může scházet. Mládež ale nemůže, takže se snažíme vymýšlet různé projekty, jak aspoň online udržet naši komunitu pohromadě. Proto vznikla Stezka Válečníka, čerstvě i elektronický kvíz pro žáky a minižáky a každou neděli teď vysíláme i Studio Válečník s rozhovorem se zajímavou osobností. Udělali jsme i instruktážní videa s cvičením, kde figuruje Robert Landa se svými dcerami nebo Jakub Houška se syny a nejspíš zapojíme i další rodiny s dětmi. Postupně videa zveřejňujeme na facebooku mládeže a na Instagramu, aby se dostala k co největšímu počtu rodičů,“ vypočítává aktivity v nouzové době Důra.
