Uvidíme, kam nás to donese
S LUBOMÍREM RŮŽIČKOU Svitavským Turům se zatím podle všeho vyplácejí poslední modernizace chodu klubu i postupné zušlechťování kádru. Z loňského sedmého místa se letos dostali až na čtvrté s bonusem premiérového boje o medaili i šance na pohárovou Evropu.
S LUBOMÍREM RŮŽIČKOU Svitavským Turům se zatím podle všeho vyplácejí poslední modernizace chodu klubu i postupné zušlechťování kádru. Z loňského sedmého místa se letos dostali až na čtvrté s bonusem premiérového boje o medaili i šance na pohárovou Evropu.
„Tenhle tým byl budovaný pro nadstavbovou skupinu A1. Před sezonou jsme udělali rekonstrukci týmu i celého fungování klubu a je to znát, protože jsou tam nastavené dobré podmínky, hráči se můžou soustředit jen na basketbal a já mám kolem sebe široký realizační tým hladových vlčáků, kteří mají ambice, a je s nimi radost pracovat. Jsou připravení makat na sto procent a výsledky by se časem měly projevit. Uvidíme, kam nás to v dalších letech donese,“ pochvaluje si kouč Lubomír Růžička klubové zázemí.
O tom, kam by se kameníci z DEKSTONU mohli podívat v příští sezoně, ale ještě nechtěl spekulovat. „My nebudeme navyšovat rozpočet, aktuálně máme pět a půl milionu na hráčské odměny a celkově lehce přes deset milionů. Určitě se snažíme investovat do klubové infrastruktury, aby se o tým staralo co nejvíc lidí,“ zdůrazní trenér.
Před další sezonou ještě rozšíří kontingent českých mladíků, když k triu Kovář, Puršl, Kotásek přidá rozehrávače Marka Welsche a křídlo Matěje Svobodu, vracejícího se do NBL z roční zkušené v NCAA.
„Je to další krok k tomu pracovat ještě víc s českými hráči. Generace Marků, Slezáků, Jelínků jednou skončí a bude tady nová - Kotáskové, Kovářové, Puršlové a další. S těmi ovšem bude třeba pracovat a to chce trpělivost. Nejde mít nesmyslné ambice a je to dělané i proto, abychom pomáhali českému basketbalu. A když budou mít tihle hráči kolem sebe i solidní zahraniční hráče, ti pak budou vytvářet kvalitní konkurenční prostředí.“
Po stránce odchodů je zatím jasno jen o rozlučce 37letého forwarda Luboše Strii. „Lubošovi bych chtěl poděkovat, že po tom, co si už během své hráčské dráhy prožil, ještě jeden rok ve Svitavách kousl. Jako odchovanec Hořic začínal v Pardubicích a v rámci ligy odvedl spoustu práce, hrál na nejvyšší úrovni 18 let, a i když jsme asi všichni tušili, že tahle sezona bude jeho poslední, pořád se snažil a odmakal každý jeden trénink,“ oceňuje Růžička.
Toho teď nejspíš čeká i jedno přemlouvání. Při jednáních s dosavadními zahraničními hráči o možnosti další spolupráce bude jedno zcela speciální. „Garret Kerr teď zvažuje, jestli vůbec bude pokračovat s basketbalem, protože v Americe má jeho rodina velký byznys, otec jde do důchodu a bude třeba se starat o rodinné firmy. Já tak teď doufám, že u Garreta ještě zvítězí sportovní srdíčko. A u dalších hráčů se necháme překvapit.“
Zatím nejasno je i o tom, zda se klub přihlásí do kvalifikace či základní skupiny FIBA Europe Cupu (na základě toho, co FIBA nabídne). Lhůta pro přihlášení běží do 20. června a vedení Turů se teď na případnou evropskou premiéru snaží zajistit finance.
„Předem říkám, že Liga mistrů, jejíž kvalifikace byla ve hře ze třetího místa v lize, by pro nás bývala byla obrovským soustem a nepřijatelným tlakem na rozpočet. Nicméně předkolo nebo i základní část Europe Cupu s šesti zápasy ve skupině, to by se dalo zvládnout. Byl by to i dobrý test pro naše mladé a zároveň odměna pro zkušené hráče za práci odvedenou v lize,“ říká k možnosti kontinentálních výbojů kormidelník.
Ten před sebou bude mít v příští sezoně i jednu lokální východočeskou misi – pokusit se s Tury vůbec poprvé dobýt pardubickou palubovku. Dosud to za osm let pobytu v Kooperativa NBL nevyšlo ani jednou, a i proto Svitavám minulý týden uniklo konečné třetí místo. Na Dašické nejdřív těsně prohrály první duel série o bronz a pak jasně i rozhodující třetí.
Růžička však před těmito mači negativní bilanci vůbec neřešil. „Pokud jde o hráče, do hlav jim nevidím, já jako trenér se ale do historie vůbec nedívám a řeším vždy jen ten aktuální zápas, maximálně se dívám na další utkání dané sezony, jak jsme v nich hráli. Musíme si uvědomit, že Pardubice byly stavěné jako tým pro pohárovou Evropu a do play-off šly z druhého místa. V play-off se ale dostaly trochu pod deku už s Ústím a pak je přehrála Opava velmi efektivním i efektním basketbalem, kdy na Bekse už byla vidět trochu křeč. To poslední utkání proti nám si ale jednoznačně zasloužila vyhrát – měla v něm konzistentní obranu a rozhodla hrou do vymezeného území a efektivitou v zakončení.“
I když na to porážky v hale na Dašické nechce svádět, má podle něj Beksa doma výhodu díky specifickým závěsným zařízením koše s „tvrdými“ obroučkami. „Doma je to voda na její mlýn a obrovská výhoda. My na tyhle obroučky nejsme zvyklí, protože v naší hale máme oficiální FIBA koše,“ poznamenal svitavský lodivod.
