V nitru tajemství pod Špilberkem

POD POVRCHEM S LUKÁŠEM STEGBAUEREM Totéž co v úvodu sezony platí i na začátku nadstavby – Brno už je zase „horkým týmem“. Za posledních sedm zápasů složilo doma postupně Opavu, Pardubice i Děčín, přičemž Válečníky díky skvělé druhé půli ve středu sestřelilo o 19 bodů a rázem je prakticky na úrovni sedmé Opavy, jež má před sebou dohrávku s Nymburkem. Co za tím vším stojí? Jak na tým zapůsobil tajemný řecký mág? A jak může vítězit při tak omezené sestavě, v níž už pátým střelcem je 19letý zelenáč? Něco o tom ví a nebál se to říct power forward Lukáš Stegbauer, který shodou okolností právě ve středu s Děčínem 18 body a užitečností 26 stvořil svůj nej výkon sezony a jeden z vůbec nejlepších v ligové kariéře.

POD POVRCHEM S LUKÁŠEM STEGBAUEREM Totéž co v úvodu sezony platí i na začátku nadstavby – Brno už je zase „horkým týmem“. Za posledních sedm zápasů složilo doma postupně Opavu, Pardubice i Děčín, přičemž Válečníky díky skvělé druhé půli ve středu sestřelilo o 19 bodů a rázem je prakticky na úrovni sedmé Opavy, jež má před sebou dohrávku s Nymburkem. Co za tím vším stojí? Jak na tým zapůsobil tajemný řecký mág? A jak může vítězit při tak omezené sestavě, v níž už pátým střelcem je 19letý zelenáč? Něco o tom ví a nebál se to říct power forward Lukáš Stegbauer, který shodou okolností právě ve středu s Děčínem 18 body a užitečností 26 stvořil svůj nej výkon sezony a jeden z vůbec nejlepších v ligové kariéře.

Lukáši, zažili jste po druhém poločase proti Děčínu s 59 body nastřílenými do jeho obruče velkou euforii?
Po tom slabém začátku, kdy jsme nemohli nic trefit, jsem ani nečekal, že bychom se takhle mohli rozstřílet. Hodně nás to potěšilo a ukázali jsme, že v A1 nejsme pro nic za nic, jak se to o nás občas psalo. A ta euforie tam určitě byla.

Porazit Děčín o 19 bodů, byť v jeho aktuálním útlumu, to by se v případě Brna dalo nazvat až senzací, ne?
To určitě. My jsme ale věděli, že soupeři měli náročný program, dvakrát prohráli náročné zápasy s Ústím, o víkendu opět dvakrát ve Final Four a my jsme tušili, že se nenacházejí v dobrém rozpoložení, čehož jsme chtěli využít. Navíc Děčín bývá venku poloviční a my si na něj určitě věřili.



Byla to vaše sedmá výhra z posledních 11 zápasů, což je po předchozím průběhu sezony takřka brněnská revoluce. Co všechno za ní stálo?
Panuje dobrá nálada, všichni se usmíváme a užíváme si to. Postupem do A1 už na nás není žádný tlak, máme jisté minimálně předkolo play-off. Pak už bude záležet, koho chytneme. A co nás sem dovedlo? Po začátku sezony, kdy jsme vyhráli pár zápasů, nastala krize a přišel nový trenér, což nám dodalo takový ten impuls. První čtyři zápasy jsme pod ním prohráli, když jsme se ještě seznamovali s jeho herním stylem, ale teď už hrajeme, co chceme, a líp jsme si sedli i s americkými hráči. Naše hra je týmová a v těžkých chvílích víme, že umíme hrát dobrý basketbal. Dokážeme si vyhovět a každý má svou roli, kterou přijal za svou, a nesnaží se ji opouštět. Zatím to vychází.

Co se zlomilo, když před odchodem trenéra Jakary i podle vašeho generálního manažera v týmu panoval stav, kdy si někteří hráli na svém písku a nikoli pro tým? Srovnal vás nový kouč Chougaz?
Myslím, že trenér Chougaz nám dal na hřišti větší volnost v tom smyslu, že pod Dejanem Jakarou byly akce naplánované do detailu, a musely se dodržet až do konce, kdežto teď když se naskytne možnost „porušit systém“, tak se to smí, je to v pořádku a nejsme tak čitelní pro soupeře. Nejsme už pod takovým tlakem, trenér věří, že každý něco umí a ví, že to umí, a i tohle pomohlo. A k tomu, co jste říkal - je fakt, že někteří se nejdřív potřebovali seznámit s českým prostředím, nejdřív chtěli ukázat, že na to mají, a teď vidí, že když míč půjčí z ruky, tak se jim i vrátí, a poznali, že i čeští kluci umějí hrát.

Neuvěřitelné mi na vás připadá, že vedle tří hlavních amerických opor, které musejí zahrát, abyste vůbec mohli mít šanci v zápasech zvítězit, jste vy už čtvrtým hlavním hráčem a skórerem a 19letý Radek Farský pátým, k tomu sem tam nasype pár trojek Zdeněk Nehyba, a tím jsme téměř hotovi. A vzhledem k tomu, že váš útok je s 73 body nejslabší v lize, váš průměrný výsledek byl v základní části -6 bodů a váš doskok druhý nejhorší, rovnají se postup do A1 i poslední výhry nad Opavou, Pardubicemi a Děčínem nepravděpodobnému zázraku…
Nejsme sice týmem střelců, ale jsme mladý tým, který bojuje, a když to nejde v útoku, nahrazujeme to obranou, která byla třetí nejlepší po základní části. Na tu se tedy zaměřujeme. Je pravda, že to táhnou Američané, ale tak to prostě je, každý má svou roli, a když Američané přidají i v obraně, můžeme udržet i Děčín na 70 bodech, a to není ofenzivně špatný tým. Na obraně tak hodně záleží, ale jak je vidět, tak i se špatným útokem se dá do A1 postupit. (usměje se)



Sešli jste se jako tým dobrých obránců?
Strašně moc nám dal začátek s Dejanem Jakarou, který nám ukázal různé obranné prvky, a z toho těžíme do teď. Hodně to pomohlo právě americkým hráčům, že jsme se na obranu tak zaměřovali a není tak špatná, jak jsem ji zažil v některých týmech v minulosti.

Prakticky jste se už dotáhli na sedmou Opavu. Už se vidíte na jejím místě?
To nedokážu říct. My jsme nepočítali ani s tím, že budeme mít po dvou kolech A1 dvě výhry. Každá je pro nás teď zlatá, protože dál nás čekají Svitavy, Ústí a Nymburk, se kterými to máme 0-2. Víme ale, že doma umíme hrát a můžeme porazit až na Nymburk kohokoli. A venku záleží, jak nám to sedne.

Při už větším odstupu od 6. místo máte téměř jistotu předkola. Bude to velká překážka v cestě za historicky prvním průnikem do play-off mladého brněnského klubu?
Bude nás podle mě čekat buď USK, nebo Kolín. Oba týmy už jsme porazili, s USK jsme navíc venku prohráli smolně z 16bodového náskoku. Myslím tedy, že USK by nám seděl víc. Bude záležet, kdo se na předkolo líp připraví, myslím ale, že na postup máme. A jako výše postavený budeme mít výhodu domácího prostředí a doma se nám daří. Je pravda, že s Kolínem jsme doma prohráli o třicet, ale to jsme už byli v krizi. Pak jsme u nás USK porazili o dvacet a dobyli jsme i Kolín. Takže ať dostaneme z A2 kohokoli, můžeme v pohodě postoupit.



Vy jste aktuálně na průměru 8 bodů a 4 doskoků za téměř 28 minut, jako třetí až čtvrtý nejvytíženější hráč egoé. Odvádíte, co se čekalo po příchodu z Jindřichova Hradce, a co jste od sebe čekal i vy sám?
Šel jsem do Brna s tím, že budu první hráč na pozici 4 a s nějakou porcí minut jsem počítal. Určitě jsem tu nechtěl hrát druhé housle, ale dát klubu jako hostující hráč co nejvíc. Jsem rád, že svými statistikami můžu klubu pomoct k jeho zatím největšímu úspěchu. A jestli jsem to od sebe čekal sám? Já se chci každý rok zlepšovat. Loni jsem v Jindřichově Hradci něco odvedl a myslím, že se zlepšuju i dál.

Pokud jste přicházel jako první „čtyřka“, jakou roli pak plnil power forward Keely?
V situaci na začátku sezony Dejan Jakara počítal s tím, že Reggie bude na pozici 5 (na pozici klasického centra při 202 centimetrech) a za jeho vedení to tak i bylo. Trenér Chougaz ho ale posunul na čtyřku, na pětce jsou pivoti Jakub Jokl nebo Viktor Vašát a já chodím z lavičky. I když Reggie je na pozici pivota nižší, tak je to skokan, je silový a nemá problémy ubránit vyšší hráče. Někdy jsme při malé pětce na hřišti s Reggiem i spolu, kdy se nám hodí, že všichni můžeme vystřelit z dálky.