V šatně jsme si říkali, že to není možný

S RADKEM FARSKÝM O ZÁHADNÉM DUELU PLUS VIDEO Je mu devatenáct a se všemi svými 29 body a nejspíš i všemi 92 minutami ze třinácti zápasů premiérové sezony v NBL se zná osobně. Když mu tak hned na startu letošního ročníku vyměřili za dvě utkání 51 minut a ve druhém kole navíc všechny čtyři jeho obloukové projektily zamířily do černého, musel mít pocit, že doplaval na rajský ostrov. Přitom se jen posunul dvě stě kilometrů po třasořitné dálnici směrem na východ. Konkrétně z pražských Nuslí do univerzitního kampusu v Brně. A tam už i jako dílčí playmaker začal skvělým způsobem možná zásadní kapitolu svého bytí v nejvyšším tuzemském patře, když nemalým dílem přispěl k mysterióznímu zápasu na Hané, který připomínal souboj cirkusových artistů s elitní lesní družinou Robina Hooda. Nezaujatý divák se musel královsky bavit, brněnský byl po bez nadsázky šokující výhře hostů v extázi. Nyní už však vyslechněme jednoho z hlavních aktérů, aby vás po stopách této kromobyčejné podívané provedl. Slovo má nový pracovník „mužstva zahradních nábytkářů“ číslo 84 - Radek Farský.   

S RADKEM FARSKÝM O ZÁHADNÉM DUELU PLUS VIDEO Je mu devatenáct a se všemi svými 29 body a nejspíš i všemi 92 minutami ze třinácti zápasů premiérové sezony v NBL se zná osobně. Když mu tak hned na startu letošního ročníku vyměřili za dvě utkání 51 minut a ve druhém kole navíc všechny čtyři jeho obloukové projektily zamířily do černého, musel mít pocit, že doplaval na rajský ostrov. Přitom se jen posunul dvě stě kilometrů po třasořitné dálnici směrem na východ. Konkrétně z pražských Nuslí do univerzitního kampusu v Brně. A tam už i jako dílčí playmaker začal skvělým způsobem možná zásadní kapitolu svého bytí v nejvyšším tuzemském patře, když nemalým dílem přispěl k mysterióznímu zápasu na Hané, který připomínal souboj cirkusových artistů s elitní lesní družinou Robina Hooda. Nezaujatý divák se musel královsky bavit, brněnský byl po bez nadsázky šokující výhře hostů v extázi. Nyní už však vyslechněme jednoho z hlavních aktérů, aby vás po stopách této kromobyčejné podívané provedl. Slovo má nový pracovník „mužstva zahradních nábytkářů“ číslo 84 - Radek Farský.        

Radku, jste strůjci zatím nejsenzačnějšího výsledeku nové sezony. Kurt Olomoucka jste dobyli i díky střelecké fazóně, jakou možná už letos nezopakujete. Jak jste tím překvapili sami sebe?
No dost. Takovou střelbu jsme neměli v přípravných utkáních, ani na začátku v Alpe Adria Cupu. Takže nás to zaskočilo, ale dopadlo to dobře. Trefili jsme 12 trojek (z 21 pokusů), ale tuhle hranici se budeme snažit posouvat ještě výš. Víme, že to dokážeme, a když se bude dařit, můžeme na to navázat v každém zápase.   

Bylo pro úspěch zcela zásadní, že jste úžasné procento z pole z první půlky (70, 27/18) zvládli udržet až do konce (60, 50/30)? Většinou to totiž po skvělém prvním poločase dál na takové úrovni nevydrží…
Tohle nám rozhodně pomohlo. V šatně jsme si říkali, že není možný, jak nám to padalo, a že to ve druhé půlce nevydrží. Opak byl ale pravdou. Zase nám padlo skoro všechno a v tom jsme měli velké štěstí. Byl to jeden z nejklíčovějších faktorů našeho vítězství.



Trefili jste i hodně těžkých střel?
Já si jednu svou těžkou pamatuju a vím, že Deremy Geiger střílel hodně těžkých dlouhých dvojek, kterých jsme dávali jako tým spoustu. Trojek a stop jumpů tam bylo opravdu hodně.

U rozehrávače Geigera ostatně při jeho výšce jiné než těžké střely téměř nepřipadají v úvahu, ne?
On se snažil prosazovat i z nájezdů, což normálně dělá, ale Olomoucko disponuje atletičtějšími hráči a pro něj to tak bylo trochu složitější. Popasoval se s tím ale velmi dobře.

Vy jste ovšem měli i tučnou šestkovou bilanci 26/18. Tušili jste, že při pronikání ke koši by soupeř mohl být zranitelný?
To souviselo už s těmi trojkami. My si pořád říkali, že nám to padat přestane a snažili jsme se chodit dovnitř, dávat jednoduché koše a získávat fauly, což se celkem dařilo. Jinak to procento šestek by mohlo být i lepší.

Celý zápas byl takovou malou All-Star Game. Domácí sázeli dunk za dunkem, vy jste zase skoro nemíjeli z dálky. Čím ještě jste se v utkání drželi až do konce?
My si říkali, že nás všichni pořád podceňují jako outsidery, jak v prvním kole ve Svitavách, tak i tady, a šli jsme do toho s tím, že není co ztratit a dáme do toho všechno. Ničím jsme se nestresovali, ale víme, co umíme, a snažili se plnit, co jsme měli. Takových 95 procent času se nám dařilo držet našeho systému, což bylo zásadní.
 

Ta nevypsaná „dunkovací soutěž“ domácích vás postupem času nefrustrovala?
My se snažili na jejich atletickou hru připravit a bránit pick-and-roll tak, aby jejich přihrávky neprocházely buď po zemi, nebo v úrovni našich hlav, ale bohužel se nám to nevedlo a lítalo nám to nad hlavami. (usměje se) Atletičnost soupeře tu dominovala, ale my se snažili nic si z toho nedělat a dál hrát svou hru. Pořád to byly koše jen za dva body.

Domácí ovšem při vší té show poněkud zapomínali na svá často otevřená zadní vrátka.
No, obrana byla hlavně na začátku oboustranně všelijaká. Snad z každého útoku tam padaly body. Byl to spíš souboj útoků. Pro nás byla klíčová hlavně ta střelba. Domácím se zase tolik nedařila a my toho využili.   

Když jste v závěru přípravy celkem jasně poledhli v Kolíně oslabeným domácím, asi jen snílek by vsadil na tenhle středeční úspěch. Odkud se to povstání vzalo?
V Kolíně to byl spíš momentální výpadek. My měli velké problémy na cestě, přijeli jsme pozdě a ten výpadek byl daný nekoncentrovaností a rozhozeným rytmem. Jinak ale na základě přípravy i prvního zápasu v Alpe Adria Cupu si myslím, že takovéhle a lepší výkony můžeme podávat i dál.



Vaše výhra nad Olomouckem by se také jen těžko zrodila bez mamutího 37bodového příspěvku lavičky, na čemž jste měl lví podíl zejména vy s Lukášem Stegbauerem (16) se společnou trojkovou bilancí 9/8. Zaskočili jste tím protivníka?
Asi s tím zrovna nepočítal. O Lukášovi sice vědí, že je střelec, přesto nejspíš nepočítali, že by někdo z naší lavičky mohla skórovat výrazněji.

Vy jste v lize teprve druhým rokem, těch dvanáct bodů s trojkami 4/4 značí zatím váš top výkon v NBL?
Já jsem si těmi dvanácti body dorovnal dosavadní maximum, které jsem si udělal v minulé sezoně v domácím televizním zápase s Ústím. Tam to pro mě mělo větší hodnotu, kdy jsem dal devět bodů za poslední čtvrtinu, a pomohl tím k obratu. V minulém ročníku jsem toho ale neodehrál moc, protože pan Jachan (generální manažer USK a trenér U19) mě na zápasy tolikrát nepouštěl, jelikož bylo zřejmé, že bych moc nehrál a spíš jsem se soustředil na juniorskou kategorii.

Proč jste vlastně v létě z USK odešel právě do Brna. Cítil jste pod Špilberkem větší šanci?
Přesně tak. Vycítil jsem, že bych v Brně mohl mít větší šanci a dostal jsem i příležitost v úplně jiné roli, než bych býval měl v USK. Teď funguju na pozicích 1 i 2 s tím, že většinu času budu na „dvojce“. Myslím, že pro mě osobně to byl dobrý krok.