Videoreport Semifinále 5: Vyoral mimo tento svět!

Jen play-off a ty největší zápasy přitahují takové výkony. A ten jeho asi nejpřesněji vystihl na děčínské lavičce sedící Pavel Bosák, který se během čtvrté čtvrtiny naklonil ke spoluhráči Striovi a prohodil: "Hraje PlayStation a ještě si nevšim, že je v zápase." Ten příměr sedí. Děčínský hrdina posledních dní Tomáš Vyoral, který pro tým překlopil i domácí Zápas 3, vystoupal dnes k nebi ještě výš a šťastnou - i když pro něj už spíš typickou trojkou - s klaksonem třetí čtvrtiny rozjel dechberoucí show, na jejímž konci bylo rovných 20 bodů za posledních 10 minut hry.

Jen play-off a ty největší zápasy přitahují takové výkony. A ten jeho asi nejpřesněji vystihl na děčínské lavičce sedící Pavel Bosák, který se během čtvrté čtvrtiny naklonil ke spoluhráči Striovi a prohodil: "Hraje PlayStation a ještě si nevšim, že je v zápase." Ten příměr sedí. Děčínský hrdina posledních dní Tomáš Vyoral, který pro tým překlopil i domácí Zápas 3, vystoupal dnes k nebi ještě výš a šťastnou - i když pro něj už spíš typickou trojkou - s klaksonem třetí čtvrtiny rozjel dechberoucí show, na jejímž konci bylo rovných 20 bodů za posledních 10 minut hry.

Když své představení v rozhodujícím pátém semifinále NBL spustil, hosté z Prostějova se právě nadechovali k závěrečné zteči. Po celozápasovém dotahování se přiblížili na 50-48 a zdálo se, že celý duel začíná znovu. Lehce nervóznící Válečníky však v tu pravou chvíli - a opět v poslední čtvrtině - podržel jejich 22letý generál.     

Burácejícímu domácímu kotli, znovu beznadějně vyprodanému a oděnému do bílých barev, dovolil už víc než dvě minuty do konce povstat a nekonečným skandováním tým provázet až k historické chvíli. Ta nastala zatroubením poslední zápasové sirény, po níž se děčínský stánek - za končného skore 82-63 - proměnil v epickou scénu radosti a nepopsatelného štěstí.

BK Děčín poprvé ve své historii přičichne k boji o titul. A tenhle dárek tým složil na klubový oltář v roce 70. výročí založení. A počínaje 13. květnem započne velká finálová bitva s už jedenáctkrát v řadě nepřemoženými hegemony z Nymburka.

Orli si po pěti finále v řadě zahrají o bronzové medaile, kdy na ně čeká v moravském derby Opava.
 

Ještě zhruba deset minut před začátkem přelomového souboje zela většina sedící kapacity haly prázdnotou, ale na startu duelu už byli všichni na svých místech, skandovali hromové Dě-čín a rituálně vestoje čekali na první domácí zásah. Ten přišel ve třetím útoku, nikoli poprvé z ruky křídelníka Strii, trefujícího trojku. Zpoza oblouku se domácí tým trefil už do poločasu 6krát z 13 pokusů a významně tak založil na vedení 38-28.

Číslo 28 bylo pro Orly černým znamením. Power forward Švrdlík se při první hře pod koš neprosadil přes Houšku a po posledních výkonech si zřetelně přestával věřit. Podkošový kolega Nečas začal faulem na útočném doskoku, brzy na to vyslal ztrátový pas do brejku a jeho střela ze střední vzdálenosti ani nezasáhla obruč. Jakoby to vystihovalo neškodnost celé prostějovské základní pětky, jež se zprvu málo tlačila do koše a za první půli byla eliminována na pouhých 8 bodů.

Už druhý zápas v řadě tak tíha útočné produkce ležela na lavičce. A ta se činila zejména do půle plnými 20 body. Z nich 7 s 5 doskoky zařídil power forward Tomanec a dokonce 8 křídelník Peterka. Ten se v jámě lvové vůbec nebál chodit do fyzicky nesnadných nájezdů a po útočném doskoku se z těžké pozice proti několika soupeřům prosadil i ke koši s faulem.
 

Ten si vysloužit bylo hlavně do poločasu extrémně těžké pro oba týmy. Zatímco v Utkání 4 v Prostějově se od prvních minut pískal téměř každý kontakt, tentokrát titíž sudí (Vyklický s Dolinkem) vyslyšeli přání koučů, aby rozhodovali především sami hráči. To na jedné straně znamenalo, že dostat se k solidnímu zakončení z nájezdu byl až mistrovský kousek, na druhé to však hře dávalo báječný spád.  

Prostějov ovšem jako by nezachytil tento trend, do půle použil jen 5 faulů a v defenzivě tak nevyužil prostor k větší agresi. Dlouho také, s výjimkou osamoceného Nečase, téměř nenapadal útočný doskok (4 do půle). Na druhé straně Děčín nabral první odpískaný faul až po neskutečných 8 minutách a 20 vteřinách!

Válečníci nevyužili prvního odskoku na 12-5 (díky dvěma trojkám), když stejně jako soupeř míjeli i zakončení z vymezeného území, ale i díky disciplinované hře (ztráty do půle 3-4, na konci 8-12) se stále drželi o krok vpředu.

Orli do druhé čtvrtiny vyslali pětku náhradníků, už i s Talleym, který se (ve svém teprve druhém zápase v sérii) ale ani tady, ani při vstupu ve druhé půli nedokázal chytit. Tým však v této fázi podrželi Peterka a Tomanec, který vsítil šťastnou trojku o desku a dvakrát parádně uvolnil pod košem Šteffela.
 

I když hosté v této části navýšili tlak na útočný doskok, domácím stále nevysychal trojkový pramen, a proto ani bodový náskok. V útoku hráli chytřeji a lépe než naposledy v Prostějově se ve hře 5 na 5 snažili využívat výhodových situací, v čemž se zlepšil především bez ztrát operující Vyoral. Ten však sám do půle zůstal se svými 3 body ještě dost tichý, stejně jako bezbodový a v celé sérii spíš nevýrazný druhý playmaker Tucker. Potenciální hrozbou pro domácí byla jen víceméně pětičlenná rotace týmu do poločasu.

Více střídající Prostějov tak mohl do druhých 20 minut pošetřit síly důležitých hráčů, což se od poloviny třetí části začalo i projevovat. Orli rychleji šlapali do pedálů při přechodu do útoku, zdvojovali soupeře v obraně, kradli míče a dostávali se k útočným doskokům. Navíc se zaktivizoval Nečas, který tu zblokoval Jelínka v nájezdu, tu dal koš z dolního postavení, tu sprintem na útočnou půlku a tygřím skokem uchvátil po zemi se kutálející míč (ne, v 35 letech to není samozřejmost) anebo dokonce - trefil trojku. Tím jako kapitán strhl celý svůj tým.

Rozehrávač Marko se s ohromnou agresí prodíral za clonami a především Slezák trefil tři trojky za sebou. První o desku, další dvě z útočných doskoků. A vicemistr rázem vedl 44-46. Na děčínské ruce se začínal usazovat prach nervozity, hráči míjeli i šestky, ale pak, pak zápas zlomily dvě důležité okolnosti. První byl vstup Talleyho tři minuty před koncem třetí čtvrtiny, kdy americký forward minul trojku, dvakrát ztratil a ještě nabídl soupeři svými fauly 4 šestky.  
 

Tím hlavním zlomem však byl příchod krále: když zbývaly do konce třetí části 2,5 vteřiny, po inkasovaném koši si Tomáš Vyoral vzal míč, několika rychlými tempy přeletěl hřiště a z levé strany odhodil trojku - o desku do obruče! Skore posunul jen na 53-48, ale bouřící pandemonium v hale dávalo tušit spád věcí budoucích.

Hned na startu čtvrté části, kdy první tři minuty odpočíval centr Houška, rozehrávač zasekl nájezd a přes pivota Šteffela trefil dlouhou dvojku, vzápětí najel kolem dvou obránců, načež trefil i trojku. Za pouhé dvě minuty stihl 10 bodů a za stavu 60-51 už se děčínský stánek otřásal v základech. Orli se ještě dočasně dvěma trojkami drželi na distanc, ale to už v obraně vyšel power forward Tomanec na Vyorala, který opět neváhal - 64-54. Když za chvíli posadil do koše trojku přes Peterku a završil svou počítačově přesnou sekvenci "ala PlayStation", měl na kontě 15 bodů za pouhých 5,5 minuty!

Na tabuli svítilo skore 69-54 a Orli už tu věděli, že jejich naděje na šesté finále v řadě jsou sečteny. Vyoral svou kariérní čtvrtinou a celkem 23 body a 9 doskoky dotlačil Děčín jako nejmladší první rozehrávač v novodobých dějinách klubu až do ligového finále.

10 bodů a 10 doskoků přidal Houška, služebně nejstarší hráč týmu, který zažil za posledních 10 sezon i čtyři předchozí semifinálové neúspěchy, 14 bodů se 6 asistencemi přihodil spolehlivý křídelník Stria.Na straně hostů po 12 bodech zařídili Slezák a Tomanec (7 doskoků), a po deseti Nečas (10 doskoků) s Peterkou.
 

"Jsem šťastný. Tohle jsou zážitky na celý život. Co víc si přát než se moct ve finále poměřit s šampionem šampionů?" položil si sám otázku lodivod Válečníků Pavel Budínský, který tým v 11. sezoně u jejich kormidla konečně dovedl až do titulového souboje v NBL. "Pět let se tu hrálo finále Nymburk - Prostějov a my jsme to chtěli změnit."

Výkon, jejž tým podal v rozhodující bitvě, navíc za tlaku a velkého očekávání fanoušků, podle kouče dal razítko na úžasnou válečnickou sezonu. "Budeme letos jediným celkem, který bude hrát finále obou hlavních českých soutěží a to je mimořádný počin. Dnes jsme hráli s velkou odvahou, nikdo nebyl mentálně vykolejený. Prostějov nám ve třetí čtvrtině ukázal, že tu není jen na výletě, ale když to bylo o dva body, vrátili jsme se zpět díky našemu rozehrávači, který se dnes narodil na šťastné planetě. Nejdřív dal trojku o desku skoro z půlky a pak se rozhodl, že to zvládne sám. Tohle v Česku  vidíte málokdy, že si 22letý kluk vezme osud utkání do svých rukou takovýmhle způsobem," podotkl Budínský na adresu Tomáše Vyorala.

BK Děčín přispěl k už tak famóznímu jaru severočeského sportu, kdy se finálovou účastí v NBL připojil k triumfu Litvínova v hokejové extralize, postupu hokejistů Chomutova do nejvyšší soutěže a titulu volejbalistů Liberce.

Prostějovský trenér Zbyněk Choleva po skončení série litoval především závěru Utkání 3 rovněž na děčínské palubovce. "35 minut jsme tam hráli dobře, ale pak jsme zkolabovali. To v sérii rozhodlo. V pátém utkání byl už Děčín určitě lepší, nebál se střílet a stříel úspěšně, což se o nás nedá říct. Domácí byli opět důrazní na doskoku, my naopak hráli dlouho bez použití faulů, bez větší agresivity a odvahy, kterou tlumilo zdejší prostředí. Ve třetí čtvrtině jsme se sice ještě dostali do vedení, ale to bylo vše."

Kouč Orlů stejně jako domácí stratég Budínský a jeho kapitán Jakub Houška pověděli na pozápasové tiskové konferenci ještě o něco víc. Ze záznamu si je nyní můžete poslechnout. Dozvíte se třeba, proč děčínského trenéra mrzelo, že finále NBL nepřišlo o něco dřív.

BK DĚČÍN - ARIETE PROSTĚJOV 82-63 (konečný stav série 3-2)