Vítězná rána Daltona sekundu do konce!
ECHO DUELU LIGY MISTRŮ Oren Amiel s oblibou říká, že v zápasech jde často o to najít ty správné ”knoflíky”, které je třeba ”zmáčknout”. A někdy jsou to věru zajímavá tlačítka. Když se trenérovi Nymburka v utkání 2. kola osmifinále Ligy mistrů nezdál výkon jeho atletického dlouhána Haydena Daltona, optal se ho při timeoutu během druhé půle: ”Co je, ty seš unavený?” Američan si to vzal osobně, hned v dalších útocích trefil dvojku i trojku a evidentně jej trenérova ”startovací” věta probrala.
A i když jeho tým ztrácel ještě 100 sekund do konce 80-87, právě Dalton vteřinu před závěrečnou sirénou po souhře neuvěřitelně šťastných okolností vsítil z pěti metrů vítěznou dvojku na konečných 90-89. Díky ní i bez Hrubana s Bendou Nymburk vyhrál zápas, v němž většinu času na výhru rozhodně nevypadal. A už na sedm zápasů rozšířil rekordní šňůru soutěže s 90 nastřílenými body.
Čtvrtý celek italské Lega Basket hrál velkou část zápasu dokonale, když exceloval v tom, co mu jde nejlépe. Především do půle mistrovsky sestrojovanými rychlými protiútoky z každé možné situace, nejčastěji zakončovanými téměř bezchybným Burnellem (v utkání 17+7 asistencí). A zbytek své hry odbýval přes svého obra Bilana, na nějž Nymburk neměl dostatečně narostlého supermana, a z jehož častého zdvojování si hosté pomáhali k dalším snadným bodům.
Domácím se Bilana bez zkušeností Bendy dařilo eliminovat jen v určitých pasážích, a protože se přes disciplinované, dlouho málo ztrácející a na doskoku dost vysoké hosty nedostávali k mnoha druhým šancím, po vyhrané první čtvrtině (25-21 díky trojkám 6/4) se ve skore začali propadat. S tím nic nezmohla ani druhá vlna s Hardingem a mimo svou kůži hrajícím Obasohanem, na nějž se tak jako často v nájezdech nepískala řada faulů.
Hosté, kteří jen za první čtvrtinu inkasovali dvě technické chyby, se z přechodové hry (16 bodů) a 11 bodů z druhých šancí utrhli k poločasovému dvojcifernému vedení (40-50), jež pak udržovali místy až na 14 bodech i ve třetí čtvrtině.
Nymburk se proti pevné obranné hrázi Sassari trápil ve střelbě, míjel i moře šestek (19/9), ale za kritického stavu 49-62 jej prakticky sám nakopnul individuálními akcemi a přesnou palbou guard Harding (ve druhé půli 19 bodů), tým zkusil rozhodit soupeře i zónovým presinkem a do posledního dějství už šel za stavu 64-70 s nadějí.
Dalton si sice hned v jeho úvodu udělal čtvrtý faul, ale domácí se přibližovali už na dosah remízového stavu, jejž však nepanikařící hosté vždy nějakou trojkou nebo povedenou akcí znovu oddálili. Za stavu 80-87 minutu a půl do konce ale trojka Prewitta a zisk a brejkový koš Obasohana přitáhly domácí na dva body. Palyza poté trojkou srazil manko na 88-89 a šlo se do koncovky.
V té Gentile neproměnil nájezd, aby jeho týmu vzápětí prošlo při nájezdu Obasohana zahákování jeho ruky, belgický guard situaci nicméně dokázal ustát a zkusil poslat pas pod koš na Hardinga. Příhra však deset sekund do konce zamířila do autu. Naštěstí pro domácí se pas zkoumal na videu a sudí si všimli teče soupeře. Jenže Obasohan z autu vzápětí nabil na půlku soupeři, jenž však situaci neustál, a pas to brejku zachytili domácí, aby Obasohan znovu najížděl. Byl sporně zablokován, ale Nymburk měl míč z autu. Tentokrát už si rozehrávač dal na výhozu záležet, v rohu přesně našel Daltona, a ten rozhodl.
Vítěze potáhl 10 body a 8 doskoky, 17 bodů přihodil Prewitt a králem všech střelců byl autor 28 bodů Harding. Jeho tým v utkání přežil obří manko zpod koše (28-50), dal víc trojek (11-8), nakonec donutil soupeře k více ztrátám (10-13, Nymburk ve druhé půli jen tři), překlopil i bilanci na útočném doskoku (14-10, body z nich 15-14) a především přetlačil Sassari z brejků (20-18)! A ”knoflíkový” kouč jistě ocenil i 51 bodů svých hvězdných náhradníků.
Oren Amiel: „Hlavní bylo, že jsme se nevzdali. I já už si v jednu chvíli myslel, že už to nepůjde otočit. Ale hráči to dokázali. Občas se to ani nedá vysvětlit. My nehráli dobře, byl jsem hodně naštvaný za to, jak jsme hráli první půli. Soupeř má hodně zvláštní styl hry a bylo těžké pro nás se s ním vyrovnat. Ale bojovali jsme. A na konci máme o bod více a to je to, co se počítá. Tohle ukazuje sílu týmu. Věřím, že to týmu dodá ještě další sílu do venkovních zápasů. Sassari hraj tak, že zpomaluje soupeře. V tom odvádělo dobrou práci. My nehráli naší hru, ale máme tak talentované hráče, že jsme opět dali 90 bodů. Máme opravdu hodně zbraní. Hosté hráli lépe, ale my jsme vyhráli. Jerrick Harding dnes předvedl výkon, jaký jsem od něj viděl na univerzitě, když jsme ho v létě rekrutovali. Známe jeho kvality, je to skórer nejvyšší kvality. A spoluhráči ho v tom dnes podporovali a pracovali na něj. Ta poslední akce byla tak, jak ji trénujeme. Očima jsem se zkontaktoval s Obasohanem, při téhle akci máme několik možností, ale očima jsem se mu snažil naznačit, koho má hledat. On to pak dobře vyřešil, ale kdo udělal klíčovou práci, to byl Lukáš Palyza, který postavil perfektní clonu, přestože v tu chvíli byl na jiné herní pozici, než je zvyklý. Přesto nezapomněl, jak má postavit clonu. Díky tomu byl Hayden volný. Chvíli předtím jsme přitom podobnou akci nezahráli dobře a přišli jsme o míč, který jsme naštěstí rychle získali zpět. Pak tam tedy byla perfektní clona, perfektní přihrávka a perfektní střela. A můžeme být šťastní. Sice nám dva hráči chyběli, ale chci mluvit o těch, kteří hráli. Každému týmu někdo chybí a my nejsme tým, který by takové věci řešil. Je třeba vždy najít cestu, jak to zvládnout bez těch hráčů, kteří chybí. A třeba Luboš Kovář ukázal, co v něm ve 20 letech je. Byla to pro něj přitom první zkušenost hrát proti tak kvalitnímu hráči jako je Bilan. Nebylo to pro něj snadné, ale zvládl to. A Palyza se zvedl ve chvíli, kdy jsme ho potřebovali, přestože se střelecky spíše trápil. Ale pak dal důležitou trojku. O tom je tým. Ale rozhodně nemáme co slavit, protože si myslím, že jsme nebyli dostatečně dobří. Oni byli lepší, ale my vyhráli. Někdy je třeba mít trošku štěstí.“
Hayden Dalton: „Je to úžasný pocit. Za tuhle výhru musíme být opravdu rádi, protože to byl pro nás těžký a ne zrovna povedený zápas. Dělali jsme hodně chyb. Ale jako tým jsme zabrali a vyhráli. Já sice trefil tu poslední střelu, ale předtím dali jiné důležité střely Omar Prewitt a Lukáš Palyza. Dali nám tím šanci ještě bojovat o výhru. O té poslední střele nejde přemýšlet. Když jste takhle volný, tak musíte vystřelit. Není jiná možnost. Lukáš mi postavil skvělou clonu, na mě pak bylo to jen proměnit a radovat se z výhry. Tohle je naše akce na vyhazování zpod koše. Zahlásili jsme to a vyšla perfektně a já měl parádní střelu. Ještě jednou je třeba ocenit Lukáše za tu clonu a Retina Obasohana, že mě našel. Byla to asi moje první vítězná střela takto v posledních vteřinách zápasu. Je to skvělý pocit.”
Jerrick Harding: „Paradoxně jsme hráli strašně. Byl to náš nejhorší zápas v sezoně. Ale bojovali jsme celý zápas a občas jste za to byli odměněni. Hayden trefil velkou střelu. Já se jen snažil být agresivní na koš, jak po mně chtěl trenér i spoluhráči. Neustále mě povzbuzovali, ať dál střílím. Připravovali mi otevřené střely a stavěli mi dobré clony. Při té poslední akci bylo jedno, kdo dostane míč. Hlavní bylo dobře zahrát akci, aby někdo z nás zůstal volný. Byl to Hayden a proměnil. Hlavní ale bylo, že jsme se neustále drželi ve hře a živili tu jiskřičku naděje.“
