Lepší show fanouškům svého nového klubu nemohl nabídnout. Je to vizitka, jaká nepotřebuje další komentáře. A jen potvrdila stále rostoucí reprezentační roli úžasného trojkaře Martina Peterky, jehož aktuální oblouková bilance 16/12 na EuroBasketu doslova bere dech.
A jeho nový chlebodárce z Würzburgu, rodiště fenoména Dirka Nowitzkiho, tak dnes nemohl udělat chybu, když po oznámení posily vybídl na sociálních sítích fanoušky, ať nového skórera týmu od 17:30 pozorně sledují v dalším duelu mistrovství Evropy.
Peterka vysázel 6 trojek ze sedmi pokusů, s 20 body byl druhým střelcem lvů a hlavně jim v samém závěru dal svou poslední velkou trojkou na 84-78 definitivní klid. Dvacet sekund do konce stvrdil první výhru českého týmu na turnaji (88-80), která se ale proti Nizozemcům i přes 23bodové poločasové vedení nakonec nenarodila snadno.
„Byl to určitě nádhernej moment, protože celá hala v tu chvíli vybuchla. Všichni tak nějak tušili, že nás ta trojka uklidnila. Celý druhý poločas byl divoký, ale byl to krásný moment, když se všichni radovali,“ těšilo podkošovou oporu, jež si odkroutila třetí nejdelší minutáž z týmu (přes 31).
Martine, při své předposlední trojce jste gestikuloval směrem k VIP sektoru, na koho to bylo? Nevím. Dal jsem trojku, viděl jsem, že tam někdo vyskočil, já měl zrovna ruku nataženou tím směrem, tak jsem tam ukázal. Ale na nikoho konkrétně. Dneska jsem byl v zápase hodně, každou trojku a každý koš jsem ohromně prožíval.
Byla pak ta poslední trojka už buď, anebo? Paradoxně si myslím, že ta poslední byla nejtěžší a nejhorší, co jsem vystřelil. A to jsem si říkal: „Jéžiš, kam to letí? To trefí nějaké diváky”, ale nakonec se to tam zatočilo. A pak už to byl výbuch emocí, neskutečný! Ale já jsem tu příhru trochu čekal. Protože jak Ondra vždycky najíždí, tak směrem ke mně a já stojím v rohu, proto vždycky čekám, že přihraje takovou tu přihrávku bez dívání. Nepřekládejte to, prosím, do finštiny!
Čím to je, že v téhle hale jste taková trojková mašina? Já nevím. Až dohrajeme turnaj, já si ty koše asi odvezu tam, kde budu hrát. Střílí se mi tady dobře, hraje se mi tady dobře... Po každé té trojce je vidět, že si to fanoušci užívají, i já si to užívám. 7/6 není špatné procento, doufám, že to tak bude pokračovat. Kluci mě i dobře hledali a já už pak trefím jen koš, to je přece jednoduché. Máme dobrou souhru s „Veselkou” (Veselým), s Ondrou Sehnalem. To se skoro vidíme poslepu. Kdybyste tady zhasli, vždycky mě najdou volného.
Nepřekvapuje vás, že jste od Nizozemců dostával tolik prostoru? Jo, překvapilo mě to už na konci poločasu. My jsme sehráli jednoduchou akci, já jsem zaclonil obránce „Veselky” a najednou jsem byl úplně volný v rohu. Sám jsem byl překvapený. Chtěl jsem počkat, až ke mně někdo přijde. (úsměv) Myslím, že další soupeři už budou líp připravení a nebudu dostávat tolik místa. Ale zase se otevře prostor pro najíždění do „bedny”, když bude můj obránce blíž u mě. Můžou z toho profitovat ostatní, a to je jenom dobře, protože není důležité, kolik já dám trojek, ale jestli vyhrajeme.
Ukončili jste sérii šesti porážek, počítáme-li i přípravu. Je to velká úleva? Určitě. A takové nabití energií. Ale nedá se to moc užívat, čeká nás další těžký zápas, který musíme zvládnout. Musíme vyhrát i zbylá dvě utkání, abychom postoupili z co nejlepšího místa.
V půli jste vedli o 23 bodů, co se pak stalo? Druh poločas jsme začali… Možná jsme si mysleli, že už to půjde snadno. Že odskočíme a že z toho bude show. Ale nebylo to tak. Nizozemci se postupně vraceli. Musíme si na to dát pozor. Protože jindy by nás to mohlo stát výhru. Naštěstí jsme ani jednou neprohrávali, to bylo zásadní. Výhra je pro nás důležitá, pro sebevědomí, i pro to, abychom pochopili, že umíme vyhrávat.
Bylo v posledních timeoutech, když Nizozemci postupně snížili minutu do konce na tři body, znát napětí? Ani tak ne. Hráči z lavičky pořád opakovali: „Pojďme, pořád v klidu, je to naše”, i „Saty” (Satoranský) nás uklidňoval. Celkově jsme to zvládli.
Napadlo vás minutu do konce, že by to ani dneska nemuselo dopadnout? Za sebe jsem si určitě říkal: „Kurňa, musíme teďka šlápnout!” Protože dnešní prohra už by byla kritická. Ale pořád jsem věřil v nás, že to zvládneme. Máme silné a zkušené hráče.
Na zápas dorazilo osm tisíc lidí, jaká byla atmosféra tentokrát? Říkal jsem si na začátku, že asi nebude tolik lidí, ale nakonec dorazili a atmosféra byla skvělá. Super, moc děkujeme, uvidíme se zítra!
Tento web používa na poskytovanie služieb, personalizáciu reklám a analýzu návštevnosti súbory cookie. Používaním tohto webu s tým súhlasíte. Viac informácií