Všechny jsou řešitelné, ale nebudu nic hlásit. Je to ve hvězdách

Ještě těžší mise než v minulé sezoně čeká na basketbalisty pardubického KVISU v honbě za posledními zbytky naděje na postup do elitní nadstavbové skupiny, na niž tři kola před koncem základní části ztrácejí dvě, nebo spíš tři výhry, a to ještě musí doufat v příznivé výsledky z utkání konkurentů nad sebou.

Jakou šanci si tým den před 20. kolem dává?

„V první řadě ani po těch posledních dvou výhrách za sebou se nesnažíme tak úplně koukat, jestli s těmihle musíme vyhrát o tolik a podobně. Pro nás je nejdůležitější z posledních tří zápasů co nejvíc vyhrát. Kdyby se povedly všechny, bylo by to skvělé. Je tam pak spousta možností, co se může stát, s některými soupeři máme lepší bilanci, s některými horší, se Slavií ještě jednou budeme hrát. Je to všechno ve hvězdách,” nechce příliš předbíhat top skórer i nejužitečnější hráč Beksy Luboš Kovář.

Luboši, prvním přepokladem k šanci na úspěch je zvládnout tři vaše zápasy, tedy v Děčíně, doma s Pískem a na Slavii, která taky bojuje o všechno. Bude to tedy jeden těžší než druhý...
Je to tak. My jsme teď dvakrát vyhráli, ale nechci tady mluvit o tom, že budeme hrát skupinu A1. Takhle to vůbec není. Jsme vůbec rádi, že jsme se, doufám, z toho úplného dna sebrali a nějak zapracovali nové hráče a konečně to vypadá jako basket a dokážeme vyhrát nějaký zápas. Hlavní je tedy zvládnout ta tři poslední utkání. Jsou důležité z týmového pohledu, abysme získali zpět určitou sebedůvěru.

Jsou všechny ty zápasy pro vás řešitelné?
Myslím, že rozhodně. Jasně, v Děčíně to bude velice těžké, málokdo tam vyhraje, dokonce i velmi silný Nymburk tam v této sezoně prohrál. Doma pak máme druhý Písek, který hraje ve skvělé formě. A pak jedeme na Slavii, se kterou jsme doma prohráli o 17 bodů. Vše to bude hodně těžké, ale už jsme ukázali, že jsme schopní hrát se všemi. Hlavní bude do každého zápasu jít se stejnou energií a dát do toho všechno.

Má smysl teď přemýšlet, které dva týmy z tria s bilancí 7-12 (USK, Slavia, Olomoucko) by se ještě daly předstihnout, abyste obsadili jedno ze dvou zbývajících míst?
Teoreticky možná, ale za mě je to blbost. Každý může něco ztratit, ale taky vyhrát navíc. Nevím teď přesně, jaké tyto týmy mají soupeře, ale ta liga je tak vyrovaná, že každý může porazit kohokoli, takže počítat s tím, že někdo výhry udělá a někdo ne, tak na to ani nikdo nemůže koukat.  

Pro vás navíc není příjemné, že s Olomouckem a zatím i se Slavií máte negativní vzájemné skore. Naopak s USK i Ostravou ho máte kladné.
Je to tak. My pro postup musíme vše vyhrát a Slavia, nebo Olomoucko by nesměly už vyhrát (a pak by bylo třeba pod sebe dostat i USK). S Olomouckem už s tím nic neuděláme, na Slavii to ještě můžeme zkusit, ale bude velice těžké obracet těch 17 bodů.

Pojďme i k posledním kádrovým změnám, kdy vás posílil na pivotu Esa Ahmad a na rozehře Maliek White. Aniž byste cokoli zakřikl, dá se už říct, že se tyto dvě akvizice podařily?
To nechci určitě zakřiknout, ale poslední dva zápasy nám oba velice pomohli. Po odchodu Joeyho Brunka jsme měli díru pod košem, což se podařilo zacelit, i když Esa není stejný typ hráče. A na pozici jedna dva jsme v některých zápasech taky ztráceli. Maliek je výborný hráč, dokázal to v obou zápasech v Ostravě i s USK a doufám, že to nebyla žádná náhoda a bude v tom pokračovat. Dokáže zastat obě pozice, s USK měl 13 asistencí, takže ukázal, že na rozehře je velmi silný. Myslím, že by to mohl opakovat i proti silnějším soupeřům. Už když přišel, ty přihrávky na volnou střelu, po nájezdu nebo sbíhajícímu pivotovi umí poslat. Některé asistence jsou i hezké a tohle nám právě chybělo, nějaká přihrávka na sbíhajícího pivota pod koš.    

V situaci, kdy bojujete o vše, jaký vliv na vše bude mít za týden domácí zápas s Pískem v hokejové aréně v rámci hudebně-sportovního večera Hrajeme spolu za Pardubice, kdy nebudete ve své standardní domácí hale?
Neřekl bych, že to bude nějaký limit. Doufám, že fanoušci přijdou i do enteria arény a budou fandit stejně jako na Dašické. Všichni se na to těší. Kluci, kteří to už zažili, mi řekli, že se jim tam vždycky hrálo dobře a já se na to osobně moc těším, i když tam nemáme extra natrénováno.

Pokud by to nakonec nedopadlo zdárným finišem jako loni, byl by jasný cíl deváté místo po nadstavbě a pak zopakování loňské jízdy Nové huti?
Takhle nechci přemýlšet, ale kdyby k tomu náhodou došlo, tak je jasné, že bysme chtěli do předkola z co nejlepší pozice a pak děj se vůle Boží. Ale ani ve skupině A2 by žádný zápas nebyl snadný. Z té Ostravy by se něco dalo vzít, i když to byl až extrém, co se jí povedlo. Bylo by to krásné, ale je k tomu dlouhá cesta.

Stále vám chybí klíčová úderná síla v osobě Petra Šafarčíka. Jak to vypadá s jeho návratem?
Nevím všechny detaily, ale nějak už trénuje, každý den vypadá líp a líp. Dře na sobě, obětuje tomu každou volnou chvíli při regeneraci nebo v přípravě. Když přijdeme na trénink, on už tam vždycky je s trenéry. Je v tomhle poctivý a doufám, že bude co nejdřív zpátky.

Vám se podměrně dobře povedlo naplnit letní cíle, když jste se po příchodu z Nymburka stal oporou a aktuálně jste nejlepším střelcem i nejužitečnějším hráčem týmu z jeho aktivní rotace. Je to aspoň malá náplast na bolavou duši při té negativní týmové bilanci?
Je sice hezké, že se osobně nějak daří, ale je to k ničemu, když to neklape týmově. Radši bych, kdyby se mi dařilo zhruba stejně, ale hlavně aby to vycházelo týmově a nehráli jsme skupinu A2. Radši bych nás viděl na pátém šestém místě a myslel na play-off.

Co se vůbec nejvíc zvedlo ty poslední zápasy, které vám jako týmu vyšly o poznání líp?
Celou naši hru v útoku i obraně jsme zjednodušili. Bylo to hlavně kvůli tomu, že jsme část týmu měli novou, takže trenér se to snažil maximálně zjednodušit. A vypadá to, že právě v jednoduchosti je síla. Dva zápasy to vyšlo a chtěli bysme s podobnou strategií jít i do dalších utkání a snad to bude vycházet i dál.