"Vyhráli jen díky fanouškům…. a Autreymu"
S LUBOŠEM KOVÁŘEM Ještě dlouhé minuty po posledním šestém duelu semifinále seděl v osamění na střídačce. A hleděl kamsi do prázdna, zatímco halou se stále ještě ozýval oslavný ryk postupujících domácích Válečníků. Jako by stále teprve osmnáctiletý Luboš Kovář v sebezpytném rozhovoru hledal důvody toho, proč to ani druhý rok v řadě jeho Turům nevyšlo s průnikem ze semifinále do titulové série NBL, byť letos s výrazně omlazenou sestavou. Mládežnický reprezentant se ale i uprostřed hlubokého zklamání na několik minut nechal vyrušit a alespoň některé ze svých myšlenek učinil veřejnými.
S LUBOŠEM KOVÁŘEM Ještě dlouhé minuty po posledním šestém duelu semifinále seděl v osamění na střídačce. A hleděl kamsi do prázdna, zatímco halou se stále ještě ozýval oslavný ryk postupujících domácích Válečníků. Jako by stále teprve osmnáctiletý Luboš Kovář v sebezpytném rozhovoru hledal důvody toho, proč to ani druhý rok v řadě jeho Turům nevyšlo s průnikem ze semifinále do titulové série NBL, byť letos s výrazně omlazenou sestavou. Mládežnický reprezentant se ale i uprostřed hlubokého zklamání na několik minut nechal vyrušit a alespoň některé ze svých myšlenek učinil veřejnými.
„Do Děčína jsme jeli s úmyslem nechat na hřišti všechno, protože to mohl být náš poslední zápas semifinále. To se nakonec bohužel i naplnilo,“ klesl hlasem 203 vysoký power forward, než se rozpovídal víc.
I jeho muselo mrzet, že svitavský tým ve čtvrté čtvrtině nekapitalizoval sedmibodové vedení a nechal si jej vyrvat z rukou – především ten zápas nebranitelným děčínským guardem Lambem Autreym, který právě v posledním dějství Utkání 6 vysázel 10 ze svých 30 bodů.
„Ten konec byl jen o něm. Mně přišlo, že v závěru mohl dát koš jenom on a my, i když jsme na něj měnili obrany a zkoušeli všechno, jsme nebyli schopní ho zastavovat. Možná že jsme ho mohli ještě důrazněji zdvojovat, ale po zápase už je pozdě to řešit.“
Ačkoli na útočné doskoky skončil zápas vyrovnaně, Děčín si jimi dokázal významně pomoct v posledních minutách, kdy z nich vytěžil rozhodných osm bodů. A podobně to dopadalo při všech jeho vítězstvích v sérii.
„Bohužel to tak bylo – opět jsme si nepohlídali obranný doskok a kvůli tomu jsme koncovku nezvládli. Vůbec nevím, jak se to mohlo stát, ale stávat se nám to nesmí,“ byl si jistý Kovář.
Jako pravý Tur se nejen na doskoku, ale také v obraně i leckde jinde rval v šestém duelu ústřední dirigent týmu Roman Marko, který čtyři poslední zápasy série v bodech klesal z tuctu až na tři, když byl speciálně vyčleněnými obránci naháněn po celém kurtu a v útoku nekompromisně zdvojován, aby se musel většiny míčů zbavovat. A třebaže v rámci celého play-off (průměry 10,7 bodu a 7,3 asistence za 28 minut) si oproti dlouhodobé části sezony o tolik nepohoršil, v semifinálové sérii (7,8 bodu a 5,2 asistence za 27 minut) šel oproti čtvrtfinále s Ústím, kde kraloval (průměry 14 bodů a 10 asistencí za 31 minut), výrazně níž.
„Romanovi se tolik nedařilo v útoku a místo bodů se to snažil nahradit prospěšnou prací jinde,“ všiml si o 14 let mladší spoluhráč.
Kovář ve své druhé sezoně v Kooperativa NBL - ovšem v první s důležitou rolí a dokonce i s pozicí v základní sestavě -, dostával v semifinále s Děčínem násobně větší prostor než v loňském úspěšném čtvrtfinále se stejným soupeřem, kdy nastoupil jen do tří utkání na 3, 2 a 10 minut. Přesto si z letošního křtu ohněm ve válečnickém tavícím kotli – aspoň navenek – velkou hlavu nedělal, byť už šlo o bitvy o finále.
„Myslím, že po stránce toho tlaku to bylo stejné, v tom oproti čtvrtfinále nebyl rozdíl. Jistě ale bylo cítit, že teď už se hrálo o finále, každý souboj byl tvrdý a žádný se nevypouštěl. A pokud jde o atmosféru v Děčíně, ta je pořád stejná. Fanoušci jsou tu známí tím, že jsou skvělí, a i když třeba loni jejich tým s námi prohrával, pořád stáli za ním. Teď v šestém zápase Děčín zase prohrával a jenom díky fanouškům to ve čtvrté čtvrtině srovnal a nakonec i vyhrál,“ ocenil modrobílé tifosi Kovář.
Při absenci zraněného playmakera Kotáska a minimálním využívání (v play-off) rozehrávače Welsche byl 18letý zelenáč jednou ze tří mladých pušek U22 v tuřím kádru, jež zažily výbornou dlouhodobou část, kterou pak ale ve stejné kvalitě neprotáhly až do play-off. Pro bližší číselné ohledání situace – Šimon Puršl, Matěj Svoboda (oba 22 let) a Kovář byli čísly 2, 3 a 4 v rámci pořadí všech Čechů U22 v dlouhodobé části letošní NBL po stránce střelecké produktivity. Puršl doručoval 9,9 bodu, Svoboda 9,4 a Kovář 8,6. Mimo to šlo i o čísla 3 (Kovář s 25,3), 4 (Puršl s 23,1) a 6 (Svoboda s 20,4) podle průměru minut, navíc v rámci DEKSTONU to byli třetí, čtvrtý a sedmý nejvytíženější hráč.
Do play-off už ale svou formu v podobné síle zatím nepřevedli, tedy s dílčí výjimkou Svobody, který po dřívější doprovodné roli v Nymburce zažíval letošní důležitost na nejvyšší úrovni mezi muži rovněž poprvé v kariéře. V play-off psal průměry 9,5 bodu za 20 minut, přičemž v semifinále se už prosazoval méně (7,5 bodu za 16,5 minuty).
S bolavou achilovkou laborující Puršl v celém play-off točil zatím průměr 5,3 bodu za 12,7 minuty, z toho v semifinále 3,8 bodu za 10 minut. Kovář ve vyřazovacích bojích zaznamenával 5,2 bodu za 21 minut, z toho v sérii s Děčínem 4,3 bodu za 19 minut.
„V play-off je ten rozdíl oproti předchozí části sezony znát a my jistě takové zkušenosti s ním ještě nemáme. Nebyli jsme z toho vyloženě nervózní, ale znát to je. Ti kluci, kteří jsou v lize už několik let, jsou zkušenější a vědí, jak se s tím poprat. My takové vyrovnané semifinále hráli poprvé a možná tam i nějaká menší nervozita přece jen byla,“ porovnával power forward.
Ten má už několik dní před startem série o bronz (na dvě výhry), jež vypukne ve čtvrtek od 18 hodin ve Svitavách, jasno o tom, co v ní bude naprosto klíčové. „Jestli chceme přemýšlet o medaili, a jestli chceme ten bronz získat, musíme do toho vletět hned od začátku a první zápas doma vyhrát. Jinak by to pak bylo špatné, protože Olomoucko je doma opravdu silné,“ pravil Luboš Kovář před druhým svitavským útokem na první ligovou medaili v dějinách tohoto východočeského klubu, působícího v NBL devátou sezonu.