Vyhrát „dědův pohár”? Uvidíme, jak se bude dařit
Po dlouhých pěti letech se letos na jaře rozloučil s prvodivizní scénou americké univerzitní soutěže, a to docela slušnými čísly v bonusové sezoně. Průměrně vršil 12 bodů a 3,4 doskoku za 21 minut s 35procentní střelbou trojek, což na pivota není vůbec špatné.
Čtyřiadvacetiletý reprezentant Jan Zídek tak v dresu University of Tennessee at Chattanooga dal zapomenout na poslední číselně slabší rok na kalifornské Pepperdine (7 bodů a 2 doskoky za 18 minut). A nyní už vyhlíží své první profesionální angažmá v Evropě.
„Byl to už můj pátý rok v NCAA, věděl jsem, co od toho očekávat. Byl to zase trochu jiný styl hry, ale celkově sezonu hodnotím jako úspěšnou a teď hledám na začátku profesionální kariéry angažmá v Evropě. Zatím je to v procesu, takže můžu říct jen to, že plánem je nějaká zahraniční soutěž. Do profi basketu se těším,” nadhodil centr, který se v minulých dnech připravoval v Poděbradech s výběrem lvů do 23 let.
Honzo, jak moc řešíte výběr klubu s otcem Jiřím?
Podepsal jsem smlouvu o zastupování se španělským agentem, se kterým to řeším primárně. Samozřejmě táta měl velice úspěšnou hráčskou kariéru, má obrovské zkušenosti, takže se s ním také radím.
Proč jste se rozhodl přidat si ke standardním čtyřem letům ještě rok v NCAA navíc?
Kvůli pandemii covidu vedení NCAA hráčům, které to zasáhlo, nabídlo ještě jeden rok působení navíc, což jsem využil a po čtyřech letech na Pepperdine, kde jsem už měl dokončené studium, jsem chtěl i nějakou změnu basketbalovou, což bylo hlavní. University of Tennessee byla dobrá volba, sezona se individuálně i týmově docela povedla.
Co všechno jste stihl za pět let vystudovat?
Na Pepperdine to nejdřív byl byznys, což jsem pak změnil na psychologii, kterou jsem i dokončil. Tyhle vědomosti mi můžou pomoct i v další kariéře a zároveň bych to mohl v budoucnu využít i pracovně. Zatím jsem o tom ještě moc nepřemýšlel, ale je to jedna z možností. A vzhledem k tomu, že magisterská studia jsou většinou dvouletá, tak na Tennessee jsem si si spíš rozšířil obzory navazujícím studiem.
Když jste se loni rozhodoval, co dál, ještě jste to do Evropy nechtěl zkoušet?
Poslední čtvrtý rok na Pepperdine nebyl pro mě z těch nejlepších, tak jsem využil ten rok navíc s tím, že kdyby se mi sezona hodně podařila, tak bych třeba mohl v profi basketu pokračovat přímo v Americe. Na to jsem ale zase tak dobrou sezonu neměl, ale slušná byla a snad mi pomůže získat dobré startovní angažmá.
Co se stalo mezi vaší třetí sezonou na Pepperdine, kterou jste měl vůbec nejlepší (13,3 bodu a 3,7 doskoku za 29 minut), a čtvrtým rokem, kdy šla vaše čísla výrazně dolů?
O něco se změnil tým, na což se ale nechci vymlouvat. Hodil bych to na sebe, třeba v létě jsem se tak intenzivně jako v předchozích letec nevěnoval přípravě a celkově mi to nevyšlo.
Jak zní vaše celkové hodnocení pěti let pobytu v NCAA?
Nejvíc jsem se tam naučil samostatně žít a fungovat v cizí zemi, v jiné kultuře, získal jsem kamarády a navázal spoustu vztahů a kontaktů. A to, že jsem mohl skloubit vrcholový basket s vysokoškolským studiem a získáním titulu bakaláře, bych asi vypíchnul nade vše.
Který rok dopadl nejlíp týmově?
Byl to druhák na Pepperdine a teď ten poslední rok, kdy jsme skončili třetí v konferenci a dostali se do semifinále konferenčního turnaje (o postup do celostátního play-off).
Poprvé jste teď mohl poznat nového kouče reprezentace Diega Ocampa. Co na něj říkáte?
Jsem za tuhle možnost rád. Je tu teď trochu jiná trenérská kultura, jiný přístup než u starších trenérů. Jsem rád, že jsem tu mohl být s mladšími hráči a podílet se na občerstvení národního týmu do dalších let.
Jak na vás působí doslova učitelský přístup kouče, který vám pokládá otázky, aby z vás dostal odůvodnění toho, co děláte, a nestrpí chyby z nepozornosti a nesoustředění?
V Americe toho vysvětlování někdy není tolik. Proč má hráč dělat určité věci a tak dále. Je to spíš - dělej tohle nebo tohle, protože to říkáme. Tady mi to přijde jako sympatičtější přístup, hráče to donutí přemýšlet o hře a svých chybách, a o tom, jak se může zlepšit. Je to dobrý přístup.
Máte za sebou z loňského léta i senzační titul z univerziády, jak jste si to tehdy užil?
To bylo super léto, skvěle mi to dobilo baterky na ten poslední rok v Americe. Měli jsme skvělou partu, navíc pod dobrým vedením trenéra.
A co říkáte jako pokračovatel rodové tradice pod bezednými koši na nedávnou inauguraci nového poháru pro vítěze Kooperativa NBL, který nese jméno vašeho legendárního dědy?
Je to samozřejmě čest, že dědovo jméno je spojeno s takovou trofejí a že já jako hráč můžu s tímhle příjmením na zádech hrát.
A přijde někdy čas Pohár Jiřího Zídka i vyhrát?
