Vyoral v bouřícím kotli zpečetil válečnický obrat snů

Halou otřásala bouře nevole a přes pískot v ní nebylo vůbec nic slyšet. Hřiště právě opouštěl domácí hrdina Jakub Houška. Ač strašně nechtěl. Po srážce s Orlem Mrvišem mu ale zapískali pátý faul a tři minuty do konce vše záviselo na zbývajícím dlouhém Landovi a čtyřech menších kolezích, neboť power forward Jelínek zůstal v zápase téměř nevyužit. Válečníci se právě nadechovali k závěrečné zteči a ztráta kapitána, který svými útočnými doskoky ve čtvrté čtvrtině režíroval nebývalý comeback z 43-56, se zdála být už fatální. A za další minutu bylo ještě hůř, když Orel Švrdlík, který v bitvě trefil dvě trojky, ale v závěru minul 4 kritické trestné hody, 1:52 do konce posunul hosty na 58-63. V ten moment, za semifinálového stavu 1-1, se začalo historické děčínské finále už povážlivě vzdalovat...
 

Halou otřásala bouře nevole a přes pískot v ní nebylo vůbec nic slyšet. Hřiště právě opouštěl domácí hrdina Jakub Houška. Ač strašně nechtěl. Po srážce s Orlem Mrvišem mu ale zapískali pátý faul a tři minuty do konce vše záviselo na zbývajícím dlouhém Landovi a čtyřech menších kolezích, neboť power forward Jelínek zůstal v zápase téměř nevyužit. Válečníci se právě nadechovali k závěrečné zteči a ztráta kapitána, který svými útočnými doskoky ve čtvrté čtvrtině režíroval nebývalý comeback z 43-56, se zdála být už fatální. A za další minutu bylo ještě hůř, když Orel Švrdlík, který v bitvě trefil dvě trojky, ale v závěru minul 4 kritické trestné hody, 1:52 do konce posunul hosty na 58-63. V ten moment, za semifinálového stavu 1-1, se začalo historické děčínské finále už povážlivě vzdalovat...

A asi by se vzdálilo do nedohledna, kdyby právě v dnešní koncovce nedal razítko na svou hvězdnou sezonu ligový Hráč s největším zlepšením Tomáš Vyoral. Ten už po 30 minutách měl na kontě 8 bodů, 11 doskoků a 4 asistence! V poslední desítce pak doslova zářil - 10 body za posledních 6 minut 20 a sedmi za závěrečných 100 vteřin!

Nejdřív trojkou, jednou ze čtyř domácích v poslední čtvrtce (po pouhých 2 trefách za prvních 30 minut), snížil a po bloku na Švrdlíka srovnal z brejku Stria, který už 4 minuty do konce trojkou na 58-58 završil útok s třemi útočnými doskoky (2 z nich ukořistil Bosák).

Pak přišly temné chvíle rozehrávače hostů Marko, v tu dobu už obtěžkaného 4 fauly. Nejdřív nenašel místo pro svou krátkou příhru v šestce na Švrdlíka a vzápětí kolem něj středem najel do koše Vyoral. A když Orel Slezák minul trojku a útočně doskakující Švrdlík po získaném faulu minul i svou druhou baterii šestek ve čtvrtině (jediné 4 šestky hostů v této části), přišly už z rukou nemýlícího se Vyorala i jediné děčínské trestné hody ve finální periodě, na konečných 67-63 .



Tou dobou už dávno celé hlediště stálo a v rytmu bubnů skandovalo mohutné Dě-čín, Dě-čín. Domácí tým vstal z mrtých po 33bodovém venkovním debaklu a teď - po ohromném comebacku - slavil z hluboké jámy vykopané vítězství, jež jej po šňůře 24-7 za posledních 9:30 posunulo na dosah ráje. Tím by pro Válečníky byla historicky první účast ve finále NBL.

Pokud ještě celou sérii neobrátí, budou Orli posledních deseti minut ze 27. dubna ještě dlouho litovat. Zápas na startu čtvrté periody drželi v hrsti, jenže pak i pod tlakem domácích pokazili skoro vše, co šlo: na útočném doskoku tu padli 8-2, ztratili 7 míčů proti dvěma Děčína, ač do té doby odváděli profesorský výkon (ztráty po 30 minutách 12-6), navíc inkasovali 24 bodů, když za předchozích 30 minut jich bylo jen 43.

Jako by už ztratili ostražitost, jež je do té doby až na krátké momenty neopouštěla. To třeba když v úvodu druhé půle Marko v brejku na potenciálních 33-48 pod košem efektní, leč neefektivní zadovkou nabil do úspěšného kontru soupeři, který se za chvíli přiblížil na 37-47. Slovenský rozehrávač nedlouho předtím získanými fauly i trojkou po opět pozdním přístupu obrany ničil defenzivu domácích, ale zanedlouho on i Houška inkasovali po technické, jež pro Marko byla už čtvrtou osobní chybou. 16 minut do konce! Do hry tak šel záložní rozehrávač Kouřil, který znovu střídal až 6,5 minuty do konce za vedení Orlů o 10.      

Hosté, opět bez Talleyho, měli většinu zápasu pod kontrolou, a to už od samého začátku, kdy vypichováním rozrušovali útočné systémy nervózních Válečníků, kteří nebyli ve své kůži, chybovali při přihrávkách, nejednou stříleli jen nouzově a bez předchozí akce a chybami posílali soupeře do brejků. Orli dlouho naopak nedělali téměř žádné ztráty (v půli 7-2), v pohodě si přebírali clony soupeře a na body zpod koše vedli v poločase, který skončil 31-37, 10-20.



Děčín ale od 30. minuty, kdy nasbíral už tucet ztrát, přestal vyrábět žákovské chyby, za zbytek zápasu ztratil už jen dvakrát a začal se nadechovat k velkému obratu. Omezil míjené dvojtakty, na maximum přitáhl obranu a na konci, na konci přišla sladká odměna a bouře ve stojícím a opět vyprodaném hledišti (1200).

Děčín měl tři klíčové hráče: fantastického Hráče utkání Vyorala s 18 body, 12 doskoky a 4 asistencemi, Houšku se 14 body a 7 doskoky a guarda Bosáka s 9 body, 6 doskoky a 6 asistencemi. Tým díky finiši ovládl doskok 44-36, z toho útočný 14-8 (body z něj 16-2). V druhé půlce dorovnal body zpod koše (28-28), z pole měl o 13 pokusů víc a Orlům, které vedli Švrdlík (19), Marko (12, 6 doskoků, 4 asistence), Mrviš (10+4 zisky) a Nečas (5+10 doskoků+4 asistence), tak nepomohla ani minimální převaha v trojkách (6-7) a daleko větší v bodech po ztrátách a tím i z brejků.

A červeně si Ariete musí zatrhnout produkci z trestné čáry 23/12 (Švrdlík s Nečasem spolu 10/2). Děčín tu byl mnohem efektivnější (12/11) a nyní stojí výhru od finálových bran.

"Děkuju svým hráčům za heroický výkon," vyzdvihl po boji kouč vítězů Pavel Budínský.

"Hlavně v útoku na nás ještě byly znát dozvuky Utkání 2, kde nás soupeř zdemoloval. Vázla nám souhra, hráli jsme pořád naivně a bojácně. Hlavně jsme nedávali střely, které bychom potřebovali dávat, a soupeř nás za to vždy nekompromisně trestal."



Kormidelník Válečníků provedl i jednu komparaci: "Že Prostějov je basketbalovější, talentovanější a má zkušenější a komplexnější hráče, to tak je, pokud bychom srovnávali oba týmy individuálně. Nicméně v zápase jako takovém to mnohdy nemusí rozhodnout. Tohle utkání rozhodlo to, že my jsme věřili i po té třetí čtvrtině - řekli jsme si, že musíme víc riskovat, víc hrát individuálně, víc vzít na sebe zodpovědnost, střílet třeba i těžší střely a vytvořit tlak na doskok. Když se pivoti obalovali fauly, dohrávali jsme se čtyřmi guardy a jedním pivotem Robertem Landou - a paradoxně jsme to s touto sestavou zvládli."

Domácí trenér po rachotu, který zápas provázel, nemohl vynechat ani dění v hledišti. "Atmosféra byla unikátní, a kdo ji prožil v hale, musel mít určitě v závěru husí kůži, co se tady dělo. To je skutečně nezapomenutelný zážitek. Nemá teď samozřejmě smysl moc slavit a lítat v oblacích. Získali jsme neuvěřitelný bod - po tom, co jsme spadli do hluboké jámy, vyškrábali se z ní a zase ji zahrabali. Vedeme 2-1 a víme, jak jsme hráli Utkání 2 v Prostějově. Ten není týmem, který by kolaboval, bude pořád připraven se všemi zbraněmi a čeká nás opět těžké utkání. Pro pohodu, mentalitu a psychiku mých hráčů je dobře, že tam odjíždíme za vedení 2-1."

To orlí protějšek Zbyněk Choleva měl po ztracené výhře docela jiné pocity.

"Jsme nešťastní, domácím ale gratuluju k luxusní atmosféře. K vítězství se probojovali, byť jsme 35 minut vedli my. Hraje se ale až do konce, to Děčín dokázal a utkání zvrátil na svou stranu. My jsme bojovali, dělali jsme, co jsme mohli, ale v důležitých okamžicích, kdy jsme asi mohli soupeře dorazit, jít ještě na vyšší rozdíl a dostat se do větší pohody, tak jsme udělali ztrátu nebo jsme nedali šestky, případně otevřenou střelu - a to nás nejspíš stálo vítězství. Děčín pořád bojoval, stále byl na dostřel a nakonec se mu to povedlo."

BK DĚČÍN - ARIETE PROSTĚJOV 67-63 (stav série 2-1)