Z Válečníka s řádem hvězdou Humpolce?

SE ŠIMONEM JEŽKEM Znenadání ohlásil výstup z ligového kolotoče, v němž pobyl skromných šest sezon. Na jeho poměry to ale bylo až až. ”Basketbal mě stále baví, bavit mě bude a vždy bude nedílnou součástí mého života, ale po šesti letech jsem cítil vnitřní potřebu změny a seberealizace v jiném odvětví než jen sportovním, kde bych mohl opět něčeho dosáhnout, a navíc by má trvanlivost zde překonala tu v profesionálním sportu,” řekl skoro tajemně nyní již bývalý kapitán BK ARMEX Děčín Šimon Ježek pro klubový web.

Na rozhodnutí skončit s vrcholovým basketbalem během letošní sezony myslel už poněkud intenzivněji. A definitivně k němu dospěl po rozmluvách s rodinou a svými nejbližšími, přičemž však odmítá, že by jej jakkoli ovlivnilo zranění ze závěru uplynulého ročníku. 

”Fyzicky jsem na tom zaplaťpánbůh dobře a basketbal bych snad mohl ještě pár let hrát. Otázkou je, jak dlouho a na jaké výkonnostní úrovni,” podotýká levoruký křídelník, jejž v rámci rozlučky mrzelo, že jej konec sezony zastihl v takovém zdravotním stavu, kdy nemohl být plnohodnotným členem týmu. 

Zatím ani náznakem nechce odtajnit obor své budoucí činnosti. Poodhalí jen, že jej láká vykročení do neznáma. A pokud jde o basketbal, nevykračuje z něj poprvé.

Už na střední škole se mu na dva až tři roky přestal věnovat. Když se však pod koše znovu vrátil, už jen a jen stoupal. Z krajského přeboru v Litoměřicích časem začal hostoval do druhé ligy a postupně pokukoval i po první lize. A když se mu jednou v dresu Litoměřic povedlo utkání Českého poháru proti Děčínu, s přímluvou tehdy už děčínského hráče Miroslava Soukupa a také s doporučením děčínského generálního manažera Lukáše Housera, s nímž se utkával v rámci první ligy, pronikl až do kádru Válečníků. 

A u těch vydržel na něj neuvěřitelných šest sezon. ”Do té doby jsem nikde dlouho nezůstal. Moje prvotní nadšení pro věc je zpravidla enormní, leč většinou mě záhy opustilo, a myšlenkami jsem začal bloudit jinam. Až po čase jsem došel k uvědomění, že k úspěchu vede obvykle cesta přes trpělivost, pracovitost a alespoň špetku odříkání. Možná se to celé dá shrnout jako řád, a ten mi Děčín bezpochyby dal,” pochvaluje si. 

Nyní jej čekají závěrečné zkoušky na bakaláře podnikové ekonomiky, a to je v jeho životě rovněž velký počin. Žádná vysoká mu totiž dlouho neseděla, a to jich prý vyzkoušel mnoho. ”Teď to ovšem vypadá, že ve svých jednatřiceti bych mohl vítězoslavně dosáhnout na bakalářský titul. Přiznám se, že bych to chtěl dotáhnout do konce, ale neznamená to, že se tomuto oboru budu věnovat i v budoucnosti.” 

Čemu se teď naopak věnovat hodlá výrazně, to je basketbal 3x3. V květnu stihl i několik zahraničních soustředění v rámci širšího kádru reprezentace, připravující se na olympijskou kvalifikaci. A léto stráví v elitním českém týmu Humpolce.   

”Mám radost, že jsem dostal takovou důvěru od spoluhráčů a trenéra. S Humpolcem budeme objíždět českou a možná i slovenskou tour. Pak budeme samozřejmě hrát i challengery, z kterých se můžeme kvalifikovat na World Tour. Dalším vrcholem bude 25. a 26. června kvalifikace na mistrovství Evropy, která se bude konat v Izraeli, a já pro nominaci do týmu udělám maximum,” slibuje. 

Na novou výzvu se i díky rostoucí atraktivitě a potenciálu 3x3 těší. Fakt, že je vicemistr NBL, ale rozhodně nemíní přeceňovat. ”Ligové zkušenosti z pětkového basketbalu se samozřejmě hodí, ale některé návyky je nutno odbourat. Stále na tom pracuju, ovšem někdy podvědomě udělám to, co bych udělal v pětkovém basketu, což kvalitní soupeř dokáže okamžitě potrestat,” uvědomuje si Šimon Ježek.