Za kulisami u Krause s Jaromírem Bohačíkem

S HOSTEM TALKSHOW TV PRIMA Jedno je prý stejné, ať už sedíte jako host talkshow na divadelním podiu, anebo se potíte na basketbalové palubovce před osmi tisíci fanoušků ve světové kvalifikaci. Prvotní nervozita odpadá jak s úvodním rozskokem, tak s prvními vyřčenými slovy. Tak porovnal své zápasové zkušenosti s vystoupením v populární středeční Show Jana Krause na televizi Prima její basketbalový host Jaromír Bohačík. „Jinak se ale ty pocity předtím srovnávat vůbec nedají,“ usmál se křídelník Nymburka při vzpomínce na několik dní starý zážitek z červeného gauče v Divadle Archa, který teď rozebere ze všech možných úhlů.

S HOSTEM TALKSHOW TV PRIMA Jedno je prý stejné, ať už sedíte jako host talkshow na divadelním podiu, anebo se potíte na basketbalové palubovce před osmi tisíci fanoušků ve světové kvalifikaci. Prvotní nervozita odpadá jak s úvodním rozskokem, tak s prvními vyřčenými slovy. Tak porovnal své zápasové zkušenosti s vystoupením v populární středeční Show Jana Krause na televizi Prima její basketbalový host Jaromír Bohačík. „Jinak se ale ty pocity předtím srovnávat vůbec nedají,“ usmál se křídelník Nymburka při vzpomínce na několik dní starý zážitek z červeného gauče v Divadle Archa, který teď rozebere ze všech možných úhlů.

Jaromíre, jak byste tuhle novou zkušenost, tedy být hostem televizní talkshow, vyhodnotil?
No, mohlo to být lepší. (smích) V jakém ohledu? Asi v mém celkovém  projevu. Nevím moc, jak to hodnotit, každopádně musím říct, že to byla fajn zkušenost podívat se na to, jak se pracuje v jiném odvětví. Byl jsem z toho nejdřív dost nervózní, ale dopadlo to fajn. Bylo to zajímavé tím, že mě překvapilo, jak je to dělané primárně jako divadelní představení. Vlastně se to dělá tak, aby z toho měl zážitek ten divák, který je v divadle, nic se nezastavuje, jede se v jednom kuse, na první dobrou a jako by mimochodem z toho pak něco sestříhají a dají do televize. To mě fakt zaujalo. 

Viděl jste se už i ze záznamu?
Viděl, a přímo v televizi, když jsme se na to dívali u spoluhráče Martina Kříže v rámci mikulášského večírku. Zapnuli jsme to hned po řádění čerta s Mikulášem.
 

Jaké jste zatím sklidil první ohlasy?
Vesměs mi všichni říkali, že to bylo dobré, i když mně se to vůbec nelíbilo (směje se). Co jiného mi ale mají říkat, že? (smích) Jinak v nymburské šatně nějaké narážky určitě proběhly a probírali jsme moje nešvary typu…. Já si ale myslím, že to bylo prostě tak sestříhané, že pořád odpovídám větou „je to tak“. (smích) Tak tohle mi samozřejmě kluci řekli, ale jinak jsme se zasmáli a myslím, že se mě snažili podpořit. Každý si uvědomuje, že šlo o ojedinělou událost. A je to něco jiného než zažíváme běžně.

Ve čtvrtečním ligovém zápase v Opavě, tedy den po vysílání, jste si z hlediště také něco vyslechl?
Musím říct, že tam byly nějaké děti, které na mě něco o Show Jana Krause pokřikovaly, ale nic velkého to nebylo. A potom cosi občas prohodili soupeři a dokonce i jeden rozhodčí mi říkal, že to bylo fajn. (smích)

Co vás při Show překvapilo?
Asi celkově atmosféra a lidi působící v zákulisí, ať už producenti, režisér nebo další personál. Všichni byli hrozně milí a hodní, až jsem si pak říkal, že je zvláštní, jak jsou všichni usměvaví a nápomocní.  A další zajímavostí byl pan doktor Zámečník, který dělá ty „náhrady“ penisů. S tím jsem sdílel šatnu a vyprávěl mi o tom. Musím říct, že když jsme si povídali my dva, řekl mi spoustu zajímavých věcí, které pak při rozhovoru s panem Krausem ani nestihl říct. A první host Leoš Mareš? S tím jsem prohodil jen pár vět, protože on měl šatnu jinde.

Předchozí hosté, tedy moderátor Leoš Mareš, a doktor Libor Zámečník, vám nachystali celkem slušnou atmosféru, že?
Přesně, já to v zákulisí poslouchal a bylo tam veselo.

Kolik se o vás od příchodu do Divadla Archa staralo lidí?
Byla to rychlovka. Když jsem přišel, zprvu jsem nemohl nikoho najít, ale jakmile se mi to povedlo, posadili mě do křesla, udělal jsem rozhovor na YouTube a facebookový profil pořadu, potom mě odvedli za produkční podepsat smlouvu, načež mě maskérka nalíčila a učesala a potom už jsem jenom čekal, až přijdu na řadu. Jakmile Show začala, dívali jsme se vzadu společně na malý televizor a pak už mě vypustili.
 

Dostává host za účast v pořadu i nějakou odměnu? A prošel jste se svým outfitem?
Něco málo tam proběhlo…. A pokud jde o oblečení a případná loga značek, tak jsem zrovna měl tričko s takovým „odznáčkem“, a to mi na poslední chvíli přilepili bílou páskou (smích), aby to nebylo vidět. Já to dopředu nevěděl, že na sobě nemám mít žádnou značku.

Mohla být právě sponzorská firma na reprezentačním dresu i důvodem toho, proč se do televizního sestřihu nevešel příspěvek s vaší famózní čínštinou?
Nevím, jestli to bylo kvůli tomu, ale nedali tam spoustu věcí, které jsem říkal, nebo na někoho reagoval. Ten sestřih byl takový zvláštní a vůbec nevím proč. Já si hned po natáčení říkal, že doufám, že mě zachrání ve střižně (smích), ale když jsem to pak viděl, tak musím říct, že mě teda nezachránili. (další smích)  Ale co se dá dělat…

Dostal jste se ke slovu víc, než byste původně čekal?
Asi ani ne. Podle mě to proběhlo tak, jak jsme čekali.

S moderátorem Krausem jste až do příchodu na pódium v kontaktu nebyl?
V zákulisí jsme se před natáčením jen pozdravili a on potom hned odběhl do své šatny, protože mám pocit, že dbá na to, aby se s hosty nevypovídával před samotným natáčením.

Když vás Jan Kraus při příchodu poprvé představil jako Boháčika, vypadalo to, že se na Primě někdo díval na reprezentační zápas v Moskvě, kde jste měl dres se jmenovkou právě s dlouhým Á…
On mě ohlásil jako Boháčika, ale když jsem si sedl, už to řekl správně, což změnil sám. A pokud jde o ten dres, nevím, jak se to stalo. Samozřejmě maminka si toho v televizi všimla (smích) a trošku ji to zklamalo - prý že to je, jako kdybych hrál poprvé, že ani neznají moje jméno. (smích)

Při jaké situaci jste se nejvíce zapotil a na co byste si příště dal větší pozor?
Úplně největší problém vznikl na začátku rozhovoru, kdy jsem měl strašně sucho v puse, a musel si  hned říct o „krausinádu“.  Takové sucho v ústech jsem snad ještě neměl (smích), ale nervozitou to asi nebylo, protože tím, jak jsem byl nemocný, jsem bral nějaké prášky a stejná věc se mi stala i v zápasech proti Francii a Rusku.

Byl pro vás osobně nepříjemný okamžik, kdy jste měl jakoby pomlouvat svého trenéra z angažmá v belgickém Leuven?
Já jsem to tam myslel spíš z legrace, že za to mohl trenér, že jsem moc nehrál. Pan Kraus ale nechtěl říct, že to byla moje chyba, a když už jsme se toho chytli, tak jsem to dokončil. (směje se)





Video: TV Prima