Za vším hledej ženu! Která je to v Kolíně?

S MVP MĚSÍCE LEEM SKINNEREM Trenér kolínských Medvědů Pavel Beneš před blížícím se koncem základní části, kdy jeho tým stále ještě bojoval o účast ve skupině A1, nechtěl ponechat nic náhodě. A když jeho ústřední pilíř Lee Skinner na začátku února nasázel doma Nymburku 31 bodů, měl jasno.     
 

S MVP MĚSÍCE LEEM SKINNEREM Trenér kolínských Medvědů Pavel Beneš před blížícím se koncem základní části, kdy jeho tým stále ještě bojoval o účast ve skupině A1, nechtěl ponechat nic náhodě. A když jeho ústřední pilíř Lee Skinner na začátku února nasázel doma Nymburku 31 bodů, měl jasno.     

„Přestože jsme prohráli, já zahrál dobře a trenér mi tak „nakázal“, že teď musím svou přítelkyni Annu brát na všechny domácí zápasy, protože pak hraju líp. A když hraju líp já, hraje podle kouče líp i celý tým. Takže Anna na naše utkání chodí a já jsem za to moc rád,“ odhaluje kuchyni Středočechů 25letý Američan a také úřadující MVP měsíce ledna.

Svou Annu si našel na konci minulé sezony v Praze, ovšem není to „místňačka“, nýbrž Bulharka. A protože chlapík, pocházející z Chicaga, rád poznává nové světy, vydal se loni v létě před začátkem klubové přípravy i do její domoviny.

„Měli jsme se skvěle. Nejdřív jsme zůstali ve Varně, což je nádherné místo s krásným pobřežím i mořem, a pak jsme se vydali na rodinný výlet do Sozopolu. Nikdy jsem ještě neviděl tak krásnou vodu jako tam, ani na plážích v Miami. Výborné bylo i jídlo, takže východní Evropu můžu jen doporučit,“ zahraje si na protřelého zahraničního průvodce.
 

Lee Skinner by se jím ovšem mohl stát v tu ránu. Na Česko je po třech letech už elitním expertem, se zřetelnou specializací především na polabský mikroregion. Když básní o kvalitách kachny s knedlíky, guláše, bramboračky nebo svíčkové, kterou by mohl i třikrát do týdne, a když nezapomene ani na kvality dvanáctistupňové plzně, skoro byste zapomněli, proč se do Česka v létě 2015 vlastně vydal.

„Vážně se mi tu líbí. Třeba to, jak je tady čisto, po ulicích se neválí moc odpadků,“ ocení podkošová opora Medvědů. „A lidi se chovají mile. Když něco potřebuju, můžu je požádat o pomoc a vlastně nikdy jsem se tady nedostal do žádného sporu. Já bych tedy stejně moc nerozuměl, i když při hovoru spoluhráčů už něco z češtiny i pochytím,“ pochlubí se Američan, který načichl i jednou ze zvyklostí místních profesionálních sportovců – posezením na kafi.  

„Kafe během dne, to jsem nikdy neprovozoval, ale teď chodíme po tréninku, nebo i před ním,“ usmívá se Skinner, jehož nejčastějšími společníky jsou asistent kouče Rytina a rozehrávači Číž a Šafarčík. S oběma spoluhráči vyráží i do Prahy, anebo spolu po síti „paří“ videohry.

„Celkově jsem za tu zkušenost tady vděčný,“ říká a nemyslí to jako frázi.



Skinner se ovšem umí odvděčit i jinak než slovy. V lednu to bylo prostřednictvím supermanských výkonů na basketbalových palubovkách v Kooperativa NBL. Protože chyběl při utkání v Nymburce, zaznamenal osobně dokonalou bilanci 5 vítězství bez jediné porážky, když čněl především průměrem v efektivitě, jejž měl ohromných 32! Pomohly mu k němu průměry 18,6 bodu, 13,4 doskoku (z toho 3,8 v útoku), 4,2 asistence, 4,2 získaného faulu, 2,6 získaného míče a 1,4 bloku za více než 37 minut. Navíc minul jen 5 z 26 trestných hodů a hned ve čtyřech utkáních zapsal double double, tedy dvojcifernou hodnotu ve dvou různých statistikách.

Tato úžasná čísla samozřejmě nemohla zůstat bez odezvy a Lee Skinner byl po zásluze odměněn trofejí pro MVP měsíce, tedy Hyundaiem Genesis s jeho 315 koňskými silami pod kapotou.  

„O tom, že MVP měsíce dostane tohle parádní auto, jsem se dozvěděl, až když Genesise minulý měsíc vyhrál můj bývalý spoluhráč z Kolína Garret Kerr. Díky němu jsem auto viděl a pak už jsem po něm rozhodně šel. Beru to jako poctu.“

Skinner udivuje nejednou ze svých statistik. Snad vůbec nejvíc průměrem na doskoku, kde nyní vládne lize s průměrem 10,6. Na pozici menšího pivota měří totiž jen 198 centimetrů. Jenže minulé léto na sobě hodně zamakal a výsledek se dostavil. Aktuálně vede ligu v užitečnosti o míle před druhým Charlesem Mitchellem z Olomoucka.

„V létě jsem se zaměřil na celkové zlepšení, abych byl schopný dávat víc bodů a měl i lepší fyzické předpoklady. To, že jsem nejlepší v lize na doskoku a v efektivitě, není pro mě po tom, co jsem pro to dělal, velké překvapení, ale určitě to je ohromný úspěch,“ zůstává nohama na zemi.



Ve třicetitisícovém Kolíně se za tři sezony stal už dobře známou figurou. „Spřátelil jsem se se spoustou lidí, na ulicích potkávám hodně fanoušků, „lajkují“ mě na Facebooku, někdy mi i napíšou a po zápasech se hodně fotím,“ vypočítává.

Dostal už někdy od příznivců ve městě i pozvání na kafe, nebo pivo? „Už jsem takovou nabídku dostal. Beru to ale tak, že spíš já bych měl pozvat ty fanoušky, za podporu, jakou od nich máme celou sezonu, protože jsou super,“ obrací situaci rodák z Wisconsinu, který po jednom důležitém vítězství s kolegy otestoval i hlavní kolínskou diskotéku. „Chovali jsme se ale slušně,“ ubezpečí.

Jeho čerstvá řidičská zkušenost s cenou pro MVP rozhodně nebude první na zdejších silnicích. „V Kolíně auto používám, teď jsem ho jen na měsíc přenechal Petru Šafarčíkovi. Není ale tak dobré jako Genesis,“ zazubí se Skinner, který teď udělá jednu výjimku. Normálně cestuje do Prahy vlakem, ale…. „S tímhle autem bych tam párkrát mohl zajet.“

Až na první sezonu řidiče Skinnera zatím nepotkaly zásadní potíže. „Jen když mě tu ještě neznali, a řídil jsem starší vůz, párkrát mě policisté zastavili a kontrolovali papíry, ale to bylo v pohodě. Jinak žádné pokuty, ani nic podobného.“

Basketbalista, pocházející z jihozápadního předměstí Chicaga, si také pochvaluje klidnější tempo na místních silnicích, neboť například s Prahou zatím zřejmě neměl tu čest. „Jezdí se tu pomaleji než v Chicagu. Když se tam teď vracím na léto, tak ani neřídím a nechávám to na kamarádech. Frčí to tam moc rychle. Tady se cítím bezpečně, nebojím se, že bych měl nehodu a to je super.“