Zase se nám to stalo. Pivoti Opavy? Pomohli

Po drtivé čtvrté čtvrtině (22-7) úvodního duelu, v níž měl sám velké slovo, to musel potvrdit. Právě takhle by hra obhájce trofeje měla vypadat každou minutu semifinálové série. 

Agresivní obrana i útočný doskok a okamžitý přechod do protiútoků. Této nastolené hře Slezané už nedokázali odolávat, a ač ještě na startu posledního dějství drželi těsné vedení, nakonec u Labe padli 94-81.

„Dá se to tak říct, že by to takhle mělo vypadat pořád. V téhle čtvrtině jsme ukázali, jak se chceme prezentovat, v útoku i obraně, byť to nebylo úplně bez chyb. Ve třetí čtvrtině se nám opět stalo, že jsme z plus 9 šli na minus 4 a jsem rád, že jsem pak byli schopní se do zápasu vrátit těmi věcmi, které jsme chtěli plnit. A potom jsme tím dotáhli zápas k výhře,” pravil autor tří trojek a celkem 17 nymburských bodů Martin Kříž.

Martine, na začátku čtvrté čtvrtiny jste se poprvé výrazněji vrhali za útočnými doskoky, hned to bylo znát a utrhli jste tak rozhodný náskok. Vyhecovali jste se k tomu, až když vám už hodně teklo do bot?
Je pravda, že v prvním poločase jsme tam moc nechodili, některé naše střely byly zbrkle vystřelené a nechtěli jsme riskovat protiútoky soupeře. V té čtvrté čtvrtině už ale Eric Lockett, Nate Watson nebo i já jsme nějaké doskoky získali a to je přesně to, co potřebujeme. Je to jedna z činností, která nám může pomoct. A jsem rád, že i přes jednu pasáž, kdy měla Opava asi tři střely po sobě, jsme si doskok pohlídali i v obraně.

Prvním zápasem začalo hledání ideálních sestav a jejich souher. Dlouho každé něco chybělo, než vše sepnulo té poslední s vámi, Watsonem, Lockettem, Rylichem a Sehnalem.
Tohle je těžké. Určitě jsou tam nějaké předem dané sestavy, ale i v každém zápase trenér hledá tu pětku, se kterou to funguje nejlíp nebo dohrává utkání. Jsem rád, že jsme ji na konci našli a...

... a že jsem v ní byl i já.
(směje se) Já i kdybych v ní nebyl, a vyhrálo se, tak bych byl šťastný.

Zápasem se dlouho trápil váš první dirigent Ondřej Sehnal, který měl řadu ztrátových přihrávek. V poslední čtvrtině se ale slušně nastartoval...
Pro každého rozehrávače je to těžké, Ondra tráví na hřišti hodně času a nestojí jen někde v rohu, ale má pořád balon v ruce a musí řídit hru. V první půlce to nebylo tak vidět, ale ve druhém ukázal svou kvalitu, našel pár volných střel, proměnil je a to přesně od něj potřebujeme. A čím víc bude hrát takhle, tím to pro nás bude lepší.

A jak moc pomohlo, že dva z nejdůležitějších pivotů soupeře, Gniadek s Mokráněm, od začátku rychle nabírali fauly a zápas ani nedokončili?
Bylo to určitě důležité, věděli jsme ve druhé půlce, že oba mají čtyři fauly a chtěli jsme přes ně víc hrát, protože jsou pro Opavu důležití. Bez nich nebyli hosté pod košem tak vysocí, dost citelně jim chybí zraněný Míra Kvapil a bylo důležité, že na konci ve hře Opavy absentovali.

S Martinem Gniadkem jste si to v zápase docela dávali, hlavně po jeho čtvrtém faulu mezi vámi proběhla pořádná slovní přestřelka. Rádi se provokujete?
S Martinem Gniadkem to bývá často vyostřené, ale to k play-off patří. Bylo to v rámci nějakých mezí, jistě jsem si ale vyslechl pár nadávek od něj i z opavského sektoru hlediště. S tím se ale musí počítat a důležité je se tím nenechat rozhodit.

Byla ve hře Opavy nějaká novinka, nebo to čekáte spíš ve druhém utkání?
V prvním zápase to byla klasická Opava, se střídáním obran, snaží se reagovat na situace, když jdeme přes ně, a v takový moment to nějak změní. My se s tím musíme vypořádat, dobře reagovat a hledat v těch obranách slabiny a co nejvíc je využívat. „Čouda” (kouč Opavy Czudek) je samozřejmě vynikající trenér, podívá se na zápas, řekne, co bylo špatně, a co by chtěli do druhého utkání změnit, a určitě něco vymyslí, aby týmu pomohl. A udělá vše pro to, aby to ve čtvrtek zvládli líp. To my ale budeme chtít taky, víme, že to od nás nebylo bez chyb a musíme vyladit detaily, kde jsme hořeli, a plnit po 40 minut, co chceme. Pevně věřím, že do Opavy pojedeme za stavu 2-0.