Zasvítilo slunce a i slavná manželka měla tušení
INTERVIEW O MILNÍKU I ALL-STAR Kolínský trenér Predrag Benáček už nejednou na pozápasové tiskovce zmínil, že pokud jeho podkošový pilíř Ladislav Horák doskočí 10 míčů, vyhlásí jej vždy Hráčem utkání. Při jednoznačném vítězství nad USK tuhle cifru jeho svěřenec nenaplnil, přesto kouč musel ukázat na něj. Jinak to ani nešlo. Když dáte za pouhých 21 minut první třicítku své ligové kariéry, s jedinou minutou střelou z pole, a navíc 22 bodů vysázíte v rozhodném druhém poločase, nemohl by vás opomenout snad žádný trenér.
INTERVIEW O MILNÍKU I ALL-STAR Kolínský trenér Predrag Benáček už nejednou na pozápasové tiskovce zmínil, že pokud jeho podkošový pilíř Ladislav Horák doskočí 10 míčů, vyhlásí jej vždy Hráčem utkání. Při jednoznačném vítězství nad USK tuhle cifru jeho svěřenec nenaplnil, přesto kouč musel ukázat na něj. Jinak to ani nešlo. Když dáte za pouhých 21 minut první třicítku své ligové kariéry, s jedinou minutou střelou z pole, a navíc 22 bodů vysázíte v rozhodném druhém poločase, nemohl by vás opomenout snad žádný trenér.
„Bohužel, je to tak. Třicet bodů jsem dal teprve poprvé,“ vzal svůj kariérní milník s nadhledem 29letý Ladislav Horák, který do NBL poprvé nakoukl v sezoně 2003/04 v dresu Pardubic.
Láďo, překvapil jste v zápase i sám sebe?
Já jsem svoje statistiky ani nevnímal, hlavně jsem chtěl vyhrát. A že to padalo? Občas se to tak sejde, že člověk může střílet i ze šatny a spadne mu tam všechno. A to byl asi i můj případ. Je pravda, že kromě dvou těžších trojek to nebyly žádné šílenosti, nicméně ta úspěšnost i tak byla fantastická.
Nevyzkoušel byste v blížícím se All-Star soutěž trojkařů? Po středeční kanonádě 4/4 to máte v sezoně 51/20, což je dost slušných 39 procent.
V lize jsou daleko lepší trojkaři, kteří se na tuhle střelbu specializují. Nemyslím si, že bych tam měl co dělat. Ani trenér není úplně nadšený, když to zvedáme jako podkošoví moc. Musím tedy poskrovnu. (směje se)
Měl byste problém s některou z pěti soutěžních pozic?
To asi ne, i když je pravda, že rád střílím hlavně z rohů.
Co se muselo proti obranářům z USK sejít, aby těch 31 bodů padlo?
Zaprvé ve středu začalo svítit sluníčko a já měl dobrou náladu - už když jsem odjížděl z domu na zápas a to bylo podstatné. Zadruhé jsem byl dobře vyspaný a zatřetí jsem měl celkem natrénováno, takže jsem si věřil. Navíc kluci mi v zápase dávali hodně balonů.
Jen jedna minutá dvojka z 9, 4 proměněné trojky ze 4 – byl jste někdy podobně blízko dokonalosti?
Už se něco podobného stalo víckrát, ale včera to opravdu byla jen ta jedna minutá střela, která mě mrzí. (důrazně) Byl to „hook“, ale nevyšel. Celkově jsem ale měl hodně štěstí a pohody. Někdy se to tak vydaří. A když se to sejde více hráčům, jsme schopní porážet i velké soupeře ze špičky… Jinak já jsem laufař, a jakmile lauf chytnu, jsem schopnýs ohrožovat koš neustále.
Není to tak dávno, co opavský dvaatřicátník Luděk Jurečka také vysázel svou první třicítku v lize. Vám bude letos 30. Jde to říct i tak, že párkrát nebo aspoň jednou za kariéru tu šanci na takovouhle show „dostane nadělenou“ každý, a pak je třeba ji využít?
Asi tak. My jsme ale s Luďou ještě mladý kluci a snad to ještě párkrát zopakujeme. (směje se)
Za ženu máte někdejší slavnou snajperku (Evu Horákovou). Teď tedy máte doma čím se pochlubit i vy…
No, tak k tomu mám ještě hodně daleko, abych se manželce ve střelbě přiblížil. Ona byla opravdu snajpr. Já jsem možná schopný být skórer, ale ne snajpr.
Jak zněla její pochvala?
My jsme se ještě neviděli. Já jsem se po zápase vrátil domů do Pardubic, odkud denně dojíždím, když už celá rodina spala. Basket jsme tedy ještě neprobírali. Eva to ale sledovala přes online a jen mi psala, že už když jsem odjížděl, viděla, že mám dobrou náladu a že budu hrát dobře.
Kouč vám vždy za 10 doskoků slibuje titul MVP utkání. Jak to, že nepotřebuje vaše body?
Asi mi předurčil takovou roli – že budu doskakovat a od skórování budou jiní. On tvrdí, že se tím chytám a pak dávám jednoduché koše a hraje se mi líp. Body po mně ale nechce. Jen říká: „Když budeš mít doskoky, tak jsem spokojený.“ S USK jsem ale měl jako hlavní úkol pokrýt pivota Josipoviče, aby se nerozehrál.
Teď už víc chápu vaši hroznou ránu pěstí do palubovky po semifinále pohárového Final-4, kterou jste těsně po porážce s domácími Pardubicemi směrem k trenérovi doprovodil slovy: „Jen dva doskoky nám chyběly….“
Asi tak to bylo. Přesně tak jsem to cítil.
U vás jako týmu je zajímavé, že v poslední době hrajete zejména doma a leckdy i venku výborně, ale pak přijdou utkání jako v Jindřichově Hradci, Svitavách nebo naposledy v Opavě, kdy vypadáte jako úplně jiný tým. Kde vězí problém?
Vědět to, asi bychom s tím něco dělali a nestávalo se to. Můj názor je, že venku buď nejsme schopní se srovnat s cestou, což si ale spíš nemyslím, anebo nám chybí koncentrace. Dřív pak ty zápasy pokládáme, což se doma kvůli fanouškům a vůbec všemu nestává. Víc bojujeme, hrajeme do poslední chvíle a jsme schopní otáčet i zápasy, které jsou zdánlivě prohrané. Tahle jiskra a bojovnost nám venku trochu chybí a zápasy, které nejsou ideálně rozehrané, nejsme schopní zlomit a otočit. Když se přestane dařit, uchylujeme se pak k individualismu, což se doma tolik nestává, a já si to nedovedu vysvětlit. Loni byl ten problém ale ještě větší, za celou sezonu jsme venku nevyhráli snad víc než dva zápasy. Snažíme se na tom pracovat, ale zatím je to ještě naše slabina. Nepřijít o ty zmíněné zápasy, které nás i dost mrzí, jsme ještě minimálně o jednu příčku výš.
Blíží se All-Star a s ním i Slam Dunk Contest, v němž jste dřív taky býval aktivní. Nezbloudí vám někdy myšlenky?
To jsem ještě býval mladý, o pár kilo lehčí a chtělo se mi skákat. Teď se na to rád podívám, jestli kluci něco vymyslí, ale vůbec netuším, kdo letos bude favoritem.
Vy jste se soutěže zúčastnil například v Pardubicích v roce 2011, kde jste si zranil ruku při pokusu ala Blake Griffin…
Tehdy jsem byl dost zklamaný. Trénoval jsem měsíc a půl smeč přes auto, kterou tenkrát v NBA udělal Blake Griffin, který s tím i vyhrál. Já jsem měl připravené stejné smeče jako on. Trénoval jsem to přes nákupní vozíky, měl jsem to spočítané na výšku kapoty auta, ale těsně před soutěží mi bylo řečeno, že kvůli poničení palubovky tam auto nemůže. Z toho jsem byl dost rozladěný. Ještě jsem aspoň vyzkoušel dunk, kdy jsem se pověsil do obroučky za loket, ale tu ruku jsem do koše nestrčil pořádně a celkem slušně jsem si natáhl biceps.
Kdo se vám teď v lize jeví nejnadějněji na zisk letošní trofeje?
Američani z Jindřichova Hradce skáčou zase velmi slušně. Jméno si ale netipnu. Přiznám se, že v téhle sezoně, jak se jich tam protočilo víc, v nich mám trochu zmatek. Pokud jde o české hráče, tak hodně vysoko skáče Láďa Pecka z Ústí. Záleží ale, co při soutěži dokáže.
A kdo by mohl získat nominaci od Medvědů?
Asi křídlo Chris McEachin. Není to vyloženě specialista, ale určitě by zvládl nějaký „větrný mlýn“ a podobné věci. My už jsme ale v Kolíně starší hráči (směje se), na tohle jsou spíš kluci po dvacítce. My jsme rádi, že jsme zdraví a nechceme si něco udělat.
Foto: BC Geosan Kolín
