Zdroje frustrací a fenomenální kouč

S LEE SKINNEREM Osmadvacetiletý kolínský pilíř Lee Skinner už pod bezednými koši, včetně těch českých, zažil leccos, a o basketbalu tak umí i poutavě a zajímavě mluvit. Platí to i o aktuální semifinálové sérii s Opavou, jež dnes v Kolíně zapíše svůj třetí díl, startující ve Studiu Basketbal už od 17:15. Možná bude poslední, ale možná také ne. A hlavně, domácí Medvědi v něm po dlouhém čase zřejmě budou mít i své věrné příznivce.

Lee, o kolik za vašimi očekáváními zůstaly první dva zápasy?
Hráli jsme v Opavě i předposlední utkání nadstavby, kdy ještě šlo o druhé místo. A pro nás ten zápas dopadl zle, stejně jako první dvě utkání semifinále. Věděli jsme, co můžeme čekat, a snažili jsme se pro semifinále částečně upravit i taktiku a já bych čekal, že budeme na tyto zápasy připravenější. V Opavě se ale vždycky hraje těžko, obzvlášť v play-off. A my se teď musíme pokusit o nápravu doma.

První zápas Opava ovládla z druhých šancí a také z trojek. I když jste tlak soupeře na útočný doskok jistě čekali, proč se nedařilo mu líp čelit?
Opava chodí na doskok velmi fyzicky, v útoku tam posílá nejméně čtyři hráče a ta intenzita nás asi překvapila, až šokovala. Někdy ani není problém v odstavování, jako spíš v tom jít agresivně za míčem. Nestačí prostě jen udržet někoho na zádech, ale taky musíte chtít získat míč - víc než soupeř a bez ohledu na svou výšku. Tohle nás prostě zaskočilo. 

Většinu první půle Zápasu 1 vám také zcela vynechávala trojková střelba. Chyběly vám obvyklé komfortní pozice, nebo jste je jen neproměňovali?
Tady hraje roli řada faktorů, jež vedou k úspěšné střele. Když spotřebujete tolik energie na obranu a na odstavení soupeře od útočných doskoků, bere vám to zároveň rytmus v útoku. Opava, ta je ale v rytmu pořád, pořád a pořád (důrazně). Její hráči vědí, co chtějí dělat, kde se najít v útoku. My ale byli v útoku unavení ze všeho toho doskakování v obraně (usměje se), a když jsme se konečně dostali k našim střelám, už nám ”chyběly nohy”. Jistě, můžete si to stále zkoušet omlouvat čtyřapůlhodinovou cestou na utkání, ale tohle je play-off a tam se vymlouvat nejde. Ve druhém zápase už jsme obranný doskok zlepšili a i díky tomu jsme zřejmě líp stříleli trojky (13 tref). 

Druhý zápas si pak Opava vzala nejvíc díky hře pod koš, kam se dostávala mnohdy až příliš snadno.
Dokázala využívat ”mismatche” (výškové či jiné fyzické výhody po přebrání clon), má velmi chytrého trenéra i hráče. Když třeba vidí, že mám po 13 minutách dva fauly, první věc, o kterou se snaží, je znovu a znovu mě atakovat, protože vědí, že náš tým mě potřebuje na hřišti a nemůžu si udělat další fauly. Já se jistě snažím soupeři nic neulehčovat, ale prostě to pak má pod košem snazší.

Pro vás osobně musel být druhý zápas dost složitý - v úvodu jste se několikrát neprosadil zpod koše, během utkání vám byly odpískány dva více než sporné fauly, což pak vyústilo i ve váš verbální odpor, technickou chybu a vyfaulování už po 26 minutách.
Tohle člověka frustruje. Možná jako zahraniční hráč nemusím mít vždy rozhodčí na své straně, může to být cokoli... A zvlášť venku na vás nebývá odpískáno tolik faulů, já se nicméně vždy snažím sudí a jejich práci respektovat. Někdy mě ale vážně frustruje, když dostanu ránu, nic se neděje, a na druhé straně za to samé schytám faul. Pak se sám sebe ptám, proč to tak je. Já nikdy nebudu obviňovat někoho jiného, snažím se být příště lepší a udržet chladnou hlavu, ale sem tam bych si přál, aby byl lepší každý... 

Další důležitý faktor série je obrana soupeře na vašeho lídra Adama Číže. Zatím Slezanům vychází velmi dobře.
Opavě skutečně hodně pomáhá její trenérský tým. Kouč Czudek je fenomenální. Už hraju basket dlouho a to, jak jeho tým útočí, jak nápaditě brání, jakým způsobem střídá, to všechno ukazuje na velmi velmi dobrého kouče, který své hráče dělá mnohem lepšími. Pochopitelně se zaměřil na snížení mé i Adamovy efektivity v utkáních, jeho herní strategie je na to zaměřená a v podstatě nám zrušila naši hru. My tak musíme doma něco změnit, abychom byli úspěšnější.

Co tedy musíte zlepšit?
Už jen to, že budeme hrát doma, nás dovede k lepší úspěšnosti střelby, takže nemám obavy o náš útok. Musíme ale ve všech pěti hráčích hrát stejně fyzicky, jinak - jak ukázal zejména minulý zápas -, když to budou jen jeden dva hráči, víc to pro rozhodčí vynikne. Pokud ale hraje agresivně celý tým, nebudou moct rozhodčí pískat vše jako fauly a nám to pomůže.

Pomůžou i vaši fanoušci, kteří počínaje semifinálovým kolem smí obsadit deset procent kapacity hlediště? V Opavě se zdálo, že tři stovky jejích příznivců byly na atmosféře zápasů celkem znát.
Jsem si jistý, že opavští hráči museli být z této podpory nadšení. Jako hráč musím říct, že to byla paráda zase vidět tu energii z hlediště. Opavě to jistě pomohlo a já doufám, že my budeme mít tuhle energii doma taky. Už tu hraju čtvrtý rok, rozumím spoustě toho, co fanoušci křičí, je to pak všechno mnohem napjatější a je to větší zábava. A já vím, že naši fanoušci budou ve čtvrtek ready.