Zelenáč nakázal děčínské tribuně: „Ticho!"

SOVÍ ECHO PRVNÍHO ČTVRTFINÁLE Rozehrávači Lukáši Feštrovi je stále teprve 21 let, ale pro strach už má uděláno. A tak když svou trojkou obrátil v prvním čtvrtfinále v napěchovaném děčínském stánku na 55-56, a dal svým Sovám nebývalou naději po vykopání z původně 14bodového deficitu, otočil se do hlediště - a přiložil si na pusu ukazováček. Chtěl tak soupeřovým tifosi naznačit, aby ztichli. O tom, proč tohle gesto do publika poslal, o několikaminutové explozi svého vrstevníka Pavla Grunta i o šancích USK ve středeční bitvě číslo 2 bude nyní hovořit pro NBL.cz.

SOVÍ ECHO PRVNÍHO ČTVRTFINÁLE Rozehrávači Lukáši Feštrovi je stále teprve 21 let, ale pro strach už má uděláno. A tak když svou trojkou obrátil v prvním čtvrtfinále v napěchovaném děčínském stánku na 55-56, a dal svým Sovám nebývalou naději po vykopání z původně 14bodového deficitu, otočil se do hlediště - a přiložil si na pusu ukazováček. Chtěl tak soupeřovým tifosi naznačit, aby ztichli. O tom, proč tohle gesto do publika poslal, o několikaminutové explozi svého vrstevníka Pavla Grunta i o šancích USK ve středeční bitvě číslo 2 bude nyní hovořit pro NBL.cz.

Lukáši, jak se vám na úvod série povedlo využít oslabení Děčína o Houšku s Pomikálkem?
Nepovedlo, protože jsme nevyhráli. My se ale ani nesoustředíme na to, kdo proti nám stojí, nebo kdo je zraněný. Chceme se soustředit hlavně na svoji vlastní hru a věříme, že když sami podáme dobrý výkon, máme šanci uspět.   

Co vás udrželo ve hře, že jste se z minus 14 bodů na konci první půle dostali pět minut do konce i do těsného vedení?
Asi jsme si všichni uvědomili, že to je play-off, a týmy, které něco vzdávají, v něm nemají co dělat. Pořád jsme věřili a stejně jako celou sezonu, když prohráváme, nám trenér zdůrazňoval, ať nepanikaříme a věříme své hře. I když jsou úseky, které prohrajeme o 10, nikde není psáno, že se nemůže přihodit i úsek, který zase vyhrajeme my. Doufali jsme tak, že se to nějak může povést zvrátit, což se pak na chvíli i povedlo, jen jsme to nedotáhli k výhře.



Zajímavostí bylo, že skore jste otáčeli v době, kdy pod košem operoval 21letý Pavel Grunt, protože už pěkných pár minut seděl se 4 fauly první centr Josipovič.     
Když má někdo problémy s fauly, musí zaskočit někdo další a využít svoji šanci. Pavel se toho zhostil dobře a bylo by super, kdyby v takových výkonech pokračoval. Čím víc hráčů bude dělat Děčínu problémy, tím těžší to pro něj v obraně bude. Nebude se moct soustředit jen na jednoho dva hráče. Jinak Pavel to má zatím na takových vlnách. Jak je mladý, tak občas mívá problémy s tím, že mu písknou nějaký faul ve cloně. Pravidelně mu odpískají až dva útočné fauly právě clonách a to se pak na hráči projeví. Tu další clonu už tak dobře nepostaví, protože se bojí, že mu to můžou písknout potřetí. V hlavě to prostě zůstává. Bylo ale určitě super, že mu ten první zápas takhle vyšel.

Vy jste si po své obratové trojce na 55-56 přiložil prst na pusu a „populárním“ gestem tišil domácí publikum. To bylo v hale soupeře docela odvážné.
No, tam byl předtím nějaký hraniční zákrok v naší obraně, domácím fanouškům se to nelíbilo, začali celý náš útok „bučet“, a já když jsem dal tu trojku, tak jsem to pak udělal. Play-off si fakt užívám, navíc ještě v Děčíně, kde je výborná atmosféra, i když se fandí proti nám.  

Slízl jste si to gesto v dalších útocích o to víc?
Nad tím jsem ani nepřemýšlel. A ani mi nikdo nenadával. Prostě šlo o emotivní gesto, které jsem chtěl v tu chvíli udělat, tak jsem ho udělal. Hraju své první pořádné play-off, kdy to stojí za to, a už mám v týmu nějakou roli. Minulé roky jsme byli ve čtvrtfinále buď proti Nymburku, kdy to není takové, nebo jsem hrál málo, anebo jsme se do něj jako poslední dva roky ani nedostali.

Po vaší trojce jste ale všichni zcela zamrzli. Přišly ztráty, „air ball“, nezakončené útoky a domácí se trojkami utrhli k rozhodnutí. Bylo to nedostatkem zkušeností, nebo jste se leknuli naskytlé šance?
Těžko říct, ale je to hrozná škoda. Dotáhli jsme domácí a mě pak hodně mrzelo, že hned po mé trojce Luboš Stria kontroval trojkou pro Děčín. Věřím, že ubránit jeden útok a jít na plus 3, už by Děčín mohl být nervóznější a v koncovce nevíte, co se může stát. Navíc ten konečný výsledek o 10 vypadá opticky hůř, než kdyby to bylo o tři čtyři body.

Trenér po zápase vytýkal i špatnou selekci střel vybraných hráčů, byť žádné konkrétně nejmenoval. To mu asi vadilo hodně…
Už v poločase nám vytýkal i těch asi 9 ztrát, které jsme měli. Celkově jsme jich nasbírali dvakrát víc než Děčín a to pak je hrozně znát. My měli kvůli tomu o 8 střel míň a vzhledem k tomu, že hrajeme na nízké skore, takové rozdíly se hodně projeví.      

O kolik jiný bude druhý domácí zápas a o kolik větší bude vaše šance?
Doufám, že o hodně. My se s tím musíme vypořádat a poučit se z chyb, které doma musíme minimalizovat. S Děčínem je to ale těžké. Hraje hodně fyzicky a my se mu v tom musíme vyrovnat.