Životní zadovka, neuznaný dunk a série ze dna

INTERVIEW S ROMANEM MARKO Po pěti těžkých úvodních zápasech se zmítali v provazech. Na samém dně ligy, s bilancí 1-4. Po měsíčním snažení a nyní už 8 triumfech v řadě však Orlům patří dokonce druhá úspěšnost Kooperativa NBL, když celý listopad zůstali neporaženi. A i když prý v klubu nikdo nemluví o tom, zda 8 výher už znamená nejdelší vítěznou sérii Orlů v lize, jejich nový kapitán Roman Marko je šťastný především za to, že vůbec nastala. V následujícím interview hovoří nejen o jejím pozadí, ale i o předsezonních prognózách, místy "příliš chytrém Radku Nečasovi", dunkovacím festivalu prostějovských rozehrávačů i své "kariérní zadovce".

INTERVIEW S ROMANEM MARKO Po pěti těžkých úvodních zápasech se zmítali v provazech. Na samém dně ligy, s bilancí 1-4. Po měsíčním snažení a nyní už 8 triumfech v řadě však Orlům patří dokonce druhá úspěšnost Kooperativa NBL, když celý listopad zůstali neporaženi. A i když prý v klubu nikdo nemluví o tom, zda 8 výher už znamená nejdelší vítěznou sérii Orlů v lize, jejich nový kapitán Roman Marko je šťastný především za to, že vůbec nastala. V následujícím interview hovoří nejen o jejím pozadí, ale i o předsezonních prognózách, místy "příliš chytrém Radku Nečasovi", dunkovacím festivalu prostějovských rozehrávačů i své "kariérní zadovce".

Romane, kdyby vám někdo za bilance 1-4 řekl, že budete celý další více než měsíc bez porážky, ťukal byste si na čelo, nebo jste něco takového mohl předvídat?
Říkat, že jsem to tušil, to bych asi kecal. Samozřejmě jsme znali los – nejdřív těžké zápasy venku a pak doma utkání, která jsme měli nebo museli vyhrát. Neříkali jsme si ale, jestli uděláme nějakou sérii, nebo jaký budeme mít začátek. Bohužel start do sezony byl víc než špatný, strašidelný, ale pak jsme se chytli a ve slušných výkonech pokračujeme. Za tu sérii jsme rádi.

Co za ní stojí především?
V první řadě nám odešli čtyři kvalitní hráči ze základní rotace. Za ně přišli noví, sehrávali jsme se a v přípravě zkoušeli různé nové systémy v útoku. Ne právě všechny se nám dařily, proto jsme postupně hru trochu zjednodušili a začali hrát jako poslední roky. Zrychlili jsme to, a i když se snažíme hrát organizovaně, je tam v první řadě tah k jednoduché a rychlé hře do koše. Pokud k tomu přidáváme dobrou obranu, je to zvlášť doma recept na úspěch.



Znamená to, že kouč chtěl zkusit nějakou změnu a vy starší jste pak za ním přišli, že by bylo třeba vrátit se k tomu, co vám vyhovovalo dřív?
To ne. Spíš jsem měl pocit, že v přípravě nebo na začátku sezony jsme to chtěli víc postavit na trojkové střelbě, protože v létě přišli dobří střelci na perimetr. Tak se ale hrát nedá. My se v první řadě musíme chytat lehkými koši a protiútoky a až pak myslet na nějakou trojkovou střelbu. Pokud ale hrajeme rychle a kvalitně řešíme pick and roll, vychází z toho pak i volné střely pro trojkaře. Takže nikdo za trenérem nechodil, ale byli jsme poslední a něco jsme upravit museli. My jsme na začátku předváděli moc profesorský basket, chtěli jsme hrát 5 na 5, což nám úplně nesvědčí. Sedí nám rychlá hra a střely z přečíslení nebo snadné nájezdy. Proto jsme museli mít především víc protiútoků.

Tipnete si průměrný rozdíl při těch 8 výhrách v řadě?
Podle mě to mohlo být nějakých 12 bodů.

Dokonce 18. Nebyla to už na druhé straně nuda, vítězit o takové parníky?
Tak to nejde brát. Nejsme tu nějaké hvězdy, jsme rádi za každé vítězství, i když je o jediný bod.

A ještě jeden tip – na kolik bodů jste při aktuální šňůře v průměru bránili?
Mezi 60 a 65 body, přesně nevím.

Bylo to 63. Kde hledat základy takové obrany a jak se vám povedlo s novými hráči ji tak rychle zvednout?
V situaci pod tlakem jsme už museli v obraně jezdit. Vyhráli jsme doma s Jindřichovým Hradcem a Svitavami, získali víc sebevědomí a chtěli tak hrát pořád, což se dařilo.



Odešel vrchní dozorčí obrany Radek Nečas, dále Kamil Švrdlík, který byl pod košem rovněž znát. Komu za dobrou obranu vděčíte nyní?
Na hřišti to nebylo jenom o Šutysovi (Nečasovi). On taky kolikrát chtěl být až moc chytrý (usmívá se) a pak přes něj šly nějaké body. V obraně jde o spolupráci všech pěti hráčů, o skauting a přípravu na daný tým – koho necháváme víc volného, koho míň, na koho si dáváme pozor. Na hřišti je to hodně o komunikaci a taky o chytrosti. Není to o jednotlivcích, musí šlapat všech pět hráčů, a pokud "zachrápe" jen jediný, je to průšvih. Celkově si tedy nemyslím, že teď máme nějakého dominantního obránce.      

Aktuálně máte 6 střelců na úrovni 10 bodů, k tomu snajpr Dokoupil přidává 8. Zajímavé ovšem bylo, že dlouhodobý střelecký tahoun Prostějova Pavel Slezák z prvních 6 zápasů jen jednou zapsal dvojciferný výkon. Měl jeho pomalejší rozjezd nějaký zásadní důvod?
Nemyslím si. Je to výborný střelec, a pokud nezahraje jeden dva zápasy, nic se neděje a nikdo mu nic nevyčítá. Máme v něm jistotu, protože víme, že příště dá bodů třeba dvacet.

Před sezonou panoval všeobecný dojem, že ve finálových aspiracích jste až za Pardubicemi a Děčínem. Motivovalo vás, že se s vámi už tolik nepočítá?
Ne, to vůbec. Třeba Pardubice chtějí být ve finále posledních zhruba šest let, podobně i Děčín. Teď je navíc teprve začátek, zatím se nic neděje. Tyto prognózy vycházejí ze znalostí hráčských kádrů, my na ně ale nekoukáme, a jestli má někdo svůj tip nebo favorita, tak to chápeme. My jsme žádný útok na finále nevyhlašovali, ale věříme, že budeme úspěšní.

Váš generální manažer Petr Fridrich vás ale v předsezonní anketě do finále pasoval.
(směje se) Asi by byl špatný manažer, kdyby řekl, že tam nebudeme. O tom to ale není. V lize je teď víc dobrých týmů a rozhodne se až podle aktuální formy v play-off.
 

Teď trochu odbočím, a to k vaší neuvěřitelné asistenci doma se Svitavami, kterou jste vyslal téměř z poloviny hřiště za zády o zem - až na spoluhráče pod košem. Jak taková věc hráče napadne?
Tehdy to byl konec poslední čtvrtiny a už jsme vedli asi o dvacet. Nevím, jak mě to napadlo, ale prostě jsem viděl volného nabíhajícího spoluhráče, tak jsem mu to poslal zadovkou. Naštěstí to vyšlo.

Kooperativa Faktor v tom tedy nehrál žádnou roli?
Ne, ne, ne. To bych asi musel začít smečovat.

Kolega z rozehrávky Kouřil, který je se 186 čísly ještě menší než vy (190), už začal. Jako byste se v těchto kouscích trumfovali…
No, to jsme koukali, že Radek i zasmečoval! Nikdo to tu nechápal a ani on sám nečekal, že by to rovnou zasmečoval. I tahle situace byla v koncovce se Svitavami, kde se to neslo už v exhibičním duchu.

Teď ten dunk tedy zbývá ještě na vás…
Já to radši nechám Radkovi, abych si ještě neublížil.

Když jsme u toho, vy už máte za sebou ligovou smeč?
Teď se to stalo v posledním zápase s Ústím, když jsem šel sám na koš. Ale nebylo to nic extra, ani to nebylo poprvé. Jsou to taková zakončení jakoby spíš na jistotu svrchu do koše, takže kluci říkají, že to jako smeč ani nebudou brát.  Možná to ale smeč byla. (usmívá se) Že bych ale zarval přes hráče, tak na to se necejtím.

Tak to bude nejbližší cíl.
Nechystám se na to, ale třeba se to někdy povede.