Zkušenost, jakou jsme zatím neměli

ÚSTECKÉ ECHO AAC Nejde říct, že to pro ústecké Pandy byla v Evropě vydařená premiéra. V první sezoně v Alpe Adria Cupu sebraly jen dvě výhry, doma proti oslabeným celkům Grazu a Domžale a s bilancí 2-4 jim brány postupu ze základní skupiny zůstaly zavřeny. Kouč Antonín Pištěcký ovšem ani na okamžik nezapochyboval o jednoznačném přínosu účasti v soutěži. I proto se SLUNETA rozhodla si pohárové dobrodružství zopakovat v nadcházející sezoně. A nyní už předejme slovo kormidelníkovi Severočechů, který probere půltucet jejich duelů z několika různých úhlů.

ÚSTECKÉ ECHO AAC Nejde říct, že to pro ústecké Pandy byla v Evropě vydařená premiéra. V první sezoně v Alpe Adria Cupu sebraly jen dvě výhry, doma proti oslabeným celkům Grazu a Domžale a s bilancí 2-4 jim brány postupu ze základní skupiny zůstaly zavřeny. Kouč Antonín Pištěcký ovšem ani na okamžik nezapochyboval o jednoznačném přínosu účasti v soutěži. I proto se SLUNETA rozhodla si pohárové dobrodružství zopakovat v nadcházející sezoně. A nyní už předejme slovo kormidelníkovi Severočechů, který probere půltucet jejich duelů z několika různých úhlů.

O bilanci týmu a nepostupu
„Nemůžu naše působení hodnotit jako úspěch, protože jsme rozhodně měli kvalitu na postup. Na začátku sezony jsme ale v poháru hlavně chtěli získat co nejvíc zkušeností. Nevěděli jsme, do čeho jdeme, neznali jsme soupeře a jejich kvalitu. Po stránce zkušeností to dopadlo nad očekávání, šest zápasů navíc pro nás bylo super. Postup jsme si jednoznačně prohráli zápasem v Grazu, který jsme doma porazili skoro o padesát, a venku, kde to byl náš nejhorší zápas celé sezony, jsme prohráli. Vyhrát v Grazu, v posledním utkání doma s Domžale jsme se prali o přímý postup. Takhle jsme ale soupeři dovolili přijet v sestavě, v jaké přijel, a ten poslední zápas byl od začátku do konce nepovedený, nebudu-li chtít použít slovo fraška. Navíc to „podpořili“ i rozhodčí, kteří na zápas nepřijeli, a svým chováním i trenér hostů. Celé to bylo nešťastné, ale bereme to na sebe, protože vyhrát v Grazu, Domžale jsme tohle nedovolili.“

O obrovském rozdílu mezi zápasy s Grazem (doma výhra o 49, venku porážka o 2)
„I když se to hráčům nebude líbit, tak hlavní důvod byl, že od začátku zápasu chyběl stoprocentní přístup, byť jsme v úvodu vedli. Zadruhé jsem před utkáním upozorňoval, že v základní rotaci měli domácí tři hráče, kteří u nás předtím nehráli. My jsme ale tím, že jsme jejich základní osu nechali od startu utkání chytit, už pak celý zápas tahali za kratší konec a v závěru, kdy to bylo plus minus o bod, jsme měli řadu hloupých ztrát nebo minutých „šoupáků“. Kluci měli v hlavách, že jsme přijeli vyhrát a najednou to nešlo.“

 

O propadu v Levicích po dobrém prvním poločase
„Levice byly papírově silnější tým, ale porazit jsme je chtěli. My jsme to ale v Levicích odehráli stejně jako v Domžale, to znamená, že jsme vyhráli výborný první poločas, ale prohráli jsme velkým rozdílem třetí čtvrtinu, což nás stálo vítězství.“

O tom, zda účast v soutěži měla očekávaný přínos
„Určitě. Chtěli jsme víc zápasů a byla to pro nás nová zkušenost, jakou jsme zatím po stránce evropské konfrontace neměli. Jistě se jde bavit o kvalitě soutěže, ale to teď není na místě. Vnímal jsem i to, že po neúspěšných zápasech v Alpe Adria Cupu jsme vždycky byli schopní odehrát kvalitní utkání v lize, což je taky důležité. Měli jsme možnost si v těchto zápasech, které jsme měli navíc, leccos zkoušet a posouvat se dál. A já říkám, že pokud bych si mohl vybrat, tak vždycky stokrát radši ztratím zápas v evropském poháru než v lize, protože tam jsme šli za zkušenou. V lize je už tlak na výsledek a ta utkání jsou důležitější.“

O stavu, kdy zápasy vždy pískali výhradně sudí ze země domácího týmu
„Na Slovensku, ve Slovinsku i v Rakousku bylo v určitých situacích v zápasech cítit, že nehrajeme doma a že pískají rozhodčí ze země pořadatele utkání. Já se na to ale nechci a nebudu vymlouvat. Jistě by soutěži prospělo, kdyby byl vždy delegován jeden rozhodčí ze země hostujícího týmu. Ty zápasy by to zkvalitnilo, samozřejmě by to asi představovalo nějaké náklady, protože by nejspíš bylo hloupé, kdyby rozhodčí vystoupil s námi z tranzitu. Měl by tak jet po vlastní ose, případně být delegován ze třetí země, ale to už je zase o financích.“