60 vteřin a 25 trojek. Slovenská kometa i šlechetný Sršeň

Už po první čtvrtině sobotní děčínské All-Star Game přijde čas ligových čarostřelců. V ARMEX ENERGY 3-point shootoutu půjde o 20 tisíc korun pro vítěze a o korunu krále trojkařů se utkají i dva zajímaví Jihočeši.

První z nich je doslova zjevením této sezony. Slovenské křídlo Jindřichova Hradce Tomáš Valentíny. Stále ještě teenager, který pod tuzemskými koši operuje už od 14 let, zažívá sezonu snů. A hned ji ozdobil i členstvím v základní pětce Jihu, do níž si jej vybral kapitán Martin Svoboda z píseckých Sršnů, a navrch si přidá i klání šesti nejlepších trojkařů, kde na poslední chvíli nahradil zraněného Langstona Wertze z Olomoucka.

„Určitě jsem za tuhle příležitost rád. Nečekal jsem, že by si mě kapitán Jihu mohl vybrat do základní pětky, ale jsem velmi rád, a to i za tu trojkovou soutěž,” cení si křídlo GBA, jež byl po odchodu snajpra Colsona Bajemy a před návratem Torina Dorna do sestavy Fruko-Schulze top skórerem (aktuálně 12,2 bodu) i nejužitečnějším hráčem nováčka (aktuálně 31. v lize). A i dál je nejlepším doskakovačem mužstva (6,4). Na hráče, co ani nedovršil 20 let, víc než slušný počin.

„Upřímně musím říct, že s něčím takovým jsem před sezonou nepočítal - že bych takové body nebo minuty mohl mít. Jsem s tím velmi spokojený, a i když jsme poslední, je to pro mě zatím výborná zkušenost,” podotkl.

Mezi nejlepší trojkaře sezony letos patří i Sršeň Petr Šlechta (na snímku s Valentínym), který tak v sobotu bude mít rovněž šanci na střelecký triumf. „Bude to pro mě výzva, ale pro mě je pořád mnohem důležitější, že jsme se jako klub dostali do NBL,” říká důležitá součástka týmu Písku, působícího mezi elitou druhým rokem.

Třicátník Šlechta, který si před štací v Písku NBL v menší roli vyzkoušel už v dresu sousedů od Vajgaru, v letošní sezoně zaznamenal pětiprocentní zlepšení z oblouku a jeho 40 procent jej drží na deváté pozici mezi aktivními ligovými trojkaři s nejméně dvěma pokusy na zápas.

„Podle mě je to zlepšení dané tím, že minulou sezonu si člověk musel brát i mnohem těžší střely. Neměli jsme tak široký kádr, což bylo znát i na výsledcích, a i těch střel jsem si bral o dost víc. Při širší rotaci je člověk odpočatější a zadruhé jsou ty střely i otevřenější. Teď když by měla být střela těžší, posunu to ještě dál a počkám si na ty svoje „jednodušší” pokusy. Ale i při těch 40 procentech jsem na sebe pořád naštvaný, že jsem nízko, protože by to mohlo padat víc. Jelikož ale vedle basketu mám i práci, nemůže tomu dát tolik, kolik bych chtěl, takže těch 40 procent je na jednu stranu ještě zlatých. Chtěl bych být na pětačtyřiceti, ale uvidím, jestli se mi to povede,” dumá lesník Šlechta.

Soused z Jindřichova Hradce by se v teorii mohl účastnit i dvou All-Star soutěží, neboť vedle 38procentní ruky trojkaře disponuje také ďábelským výskokem a mohl by tak směle zářit i ve Slam Dunku. „Já jsem ale spíš na ty trojky. I když skáču velmi dobře, v trojkách se cítím víc doma,” říká mladík, kterému nějaký čas trvalo se na aktuální úspěšnost vypracovat.

Obě křídla se shodují, že jim víc sedí střelba trojek hned po přihrávce, než že by se do nich pouštěla po vlastním driblinku.

„Teď jsem víc poziční střelec, ale do budoucna víc zapojím i trojky z driblinku. Moje nejoblíbenější pozice jsou oba rohy, ze kterých v zápasech střílím nejvíc a cítím se tam nejlíp, takže i v soutěži bude potřeba z rohů vytěžit co nejvíc bodů,” předvídá Valentíny, který už si 25 střel z pěti pozic za 60 sekund v minulosti vyzkoušel a chystá se kvůli časovému rozvžení trénovat i na sobotu.

To Šlechta minutový souboj s obručí a časem ještě netestoval. Oblíbené pozice prý nemá, neboť jako střelec závislý na příhrách od spoluhráčů si příliš nemůže vybírat. „Závisím na tom, kam mi to kluci hodí,” usměje se.

A jak si oba závodníci před soubojem s nymburským Jayem Shumatem, slávistou Jordanem Dallasem, Válečníkem Jadenem Edwardsem a Pandou Josefem Potočkem věří?

„Jsou tam nejlepší střelci ligy, konkurence je opravdu velká, ale když se do toho dostanu dobrým začátkem, můžu jim v pohodě konkurovat,” věří si Valentíny, který naopak příliš neřeší možnou výhru 20 tisíc korun. „Úspěch by byl už to celé vyhrát proti takovým střelcům,” zdůrazní.

A Šlechta věc rozvede ještě víc. „Při téhle soutěži jsou specifické podmínky, kdy je tam časový limit, člověj je nerozhýbaný, není moc prostor si před soutěží zastřílet, takže i hráč s nižším procentem může předvést skvělý výkon a papírově lepší střelec může naopak vyhořet. A o ty peníze vůbec nejde, jde o to udělat co nejlepší výsledek a vyrovnat se těm nejlepším. Jen mě mrzí, že se nemůžu utkat s tím úplně nejlepším „Larrym” Jurečkou z Opavy. Nevím, jaká je šance, ale když už tam jedu, jedu vyhrát,” říká písecký snajpr, který si ale to nejdůležitější nechal na konec:

„Pokud bych vyhrál, těch dvacet tisíc bych věnoval Matějovi Cisárovi. Třeba tím inspiruju i další a darují je taky vítězově dalších soutěží.”

Čtrnáctiletému Matějovi je věnována letošní sbírka charitativní akce Bez faulu, do níž je ve velkém zapojena Kooperativa NBL. Matěj se od narození léčil kvůli vrozené vývojové vadě obou chodidel, prodělal několik operací, později se u něj začal projevovat nestandardní vývoj kloubů a lékaři diagnostikovali vzácné a vážné onemocnění - mnohočetnou epifizální kostní dysplázii. Matěj žije s trvalou bolestí, již čtyři roky je odkázán na vozík a za sebou má celkově třináct operací. I díky rodičům ale dál žije aktivně, jezdí na handbiku a tricyklu, rád plave a letos se nadchnul pro basketbal na vozíku. Každé pondělí večer tak tráví na basketbalovém tréninku Tigers České Budějovice, a protože se chce zlepšovat, potřeboval by sportovní vozík na míru. A právě k tomu směřuje letošní sbírka. Možná i s výrazným příspěvkem Petra Šlechty.