Ani první double-double nezmírnil Peterkovu bolest
Na hřišti strávil více než 30 minut a byl jedním ze tří dvouciferných střelců Nymburka ve dvakrát prodlužované bitvě proti obhájci prvenství AEK Atény. Během zápasu neminul ani jednu ze tří vystřelených trojek a když ke svým 15 bodům přidal i 11 doskoků, byl na světě první double-double Martina Peterky v Lize mistrů.
Na hřišti strávil více než 30 minut a byl jedním ze tří dvouciferných střelců Nymburka ve dvakrát prodlužované bitvě proti obhájci prvenství AEK Atény. Během zápasu neminul ani jednu ze tří vystřelených trojek a když ke svým 15 bodům přidal i 11 doskoků, byl na světě první double-double Martina Peterky v Lize mistrů.
Martine, jaké jsou pocity bezprostředně po zápase?
V poločase jsme prohrávali už o 16 bodů a nakonec jsme měli hodně šancí ukončit zápas ještě před prodloužením. To hrozně bolí.
Přitom jste měli velkou šanci ukončit zápas ještě v základní hrací době. Co se tam stalo?
Udělali jsme chybu. Neměli jsme tam útočit, z čehož vznikla ztráta a oni to pak trestnými hody dorovnali. Je to zase prohra o bod s Aténami… Mohli jsme mít první výhru a místo toho tohle.
V prvním poločase to vypadalo na jasnou záležitost AEK, že?
Zápas jsme začali špatně. V poločase jsme si řekli, že musíme hrát úplně jinak. Prohrávat o 16 bodů doma, to prostě nejde! Ztráceli jsme hodně míčů, v útoku jsme nebyli sví a v obraně jsme byli špatní.
Co se za poločasových 15 minut změnilo?
Do třetí čtvrtiny přišel jiný tým. Hlavně jsme začali bojovat. Padly nám tam i nějaké trojky a to nás dostalo zpátky. Myslím, že to nakonec byl pěkný zápas, ale bohužel se smutným koncem pro nás.
Před zápasem se hodně řešil váš pražský azyl. Chybělo vám domácí prostředí?
Je pravda, že na halu nejsme tolik zvyklí, ale já bych v tom nehledal žádnou příčinu dnešní porážky. Měli jsme tu trénink. A že by nám nepadlo z dálky, to se taky říct nedá. Trojek jsme dali dost (12). I lidí přišlo dost a vytvořili skvělou atmosféru.
Trenér v závěru dával prostor osvědčené sestavě z předchozího průběhu. Jak jste na tom byli s fyzičkou?
Myslím, že nám docházely už dost síly, bylo to znát. V české lize nejsme zvyklí hrát 40 minut v takovém tempu. Docela jsme se s tím popasovali. Myslím, že i soupeř neměl sil na rozdávání, takže ke konci už se nehrál žádný extra běhavý basket.
Jak jste jako hráč takový zápas prožíval?
Hrozně mě to pohltilo. Ve druhém poločase jsme se vrátili z obrovského bodového deficitu. Celý tým byl v tu chvíli hodně nahoře. Po každé naší trojce nebo třeba Vojtově dunku s faulem tady vybuchla celá hala. Atmosféru si nemůžu vynachválit.
