Benáčkův šém a Číž jako menší Jordan

Vypadá to, že borci z medvědího doupěte si od poloviny října oblíbili extrémně vyrovnané koncovky. Dvakrát super těsně vyhráli v Alpe Adria Cupu a z posledních čtyř utkání v lize vytěžili tři vítězství, přičemž všechna maximálně rozdílem čtyř bodů. Platilo to i o sobotní velké dvojité prodloužené doma s Ústím (112-108).

„Ty poslední zápasy jsou u nás docela zajímavé,” usmívá se autor 23 bodů do pandího koše Filip Halada.

„Jsem rád, že to dopadá většinou vítězně a hlavně nás tam drží ten Adam Číž. Je to lídr, hraje tu už řadu let a ví, že si to může dovolit, že mu nikdo nic neřekne, má otevřené ruce, vezme to vždycky na sebe a ty důležité střely mu tam většinou spadnou, za což jsme celý tým rádi. I když je to týmový sport, ty konce bere do svých rukou on. A jistě, když se přidá někdo další, je to bonus. A taky nám pomáhají zkušenosti, to jádro v Kolíně vlastně zůstalo...,” dodá křídelník.

Počkejte Filipe, u toho se musíme hned na začátku zastavit. Jádro zůstalo jen za předpokladu, že za něj vyhlásíte trio Číž, Petráš, Novotný.
To je pravda. Já to myslel tak, že tihle tři tu byli hlavní, ale je fakt, že se vyměnilo plno hráčů. Nicméně já to beru tak, že Kolín je Adam Číž (usmívá se).

Myslíte tedy něco jako, když Chicago bylo Jordan.
(smích) No, asi tak, v menším měřítku.


A ještě jeden dodatek. Kolega Číž začal být vidět víc až od vašeho velkého vítězství nad Opavou...
Je pravda, že měl zraněný ten kotník, a než se dostal do obvyklé formy, trochu to trvalo. Sezona je ale dlouhá a lámat se bude až ke konci. Každopádně ty poslední koncovky domácích zápasů nám hrozně pomohly, protože pak budeme jezdit ven a tam to bude něco jiného.

Vzhledem k tomu, že Ústí přijíždělo ověnčeno sedmi výhrami v řadě a vám chyběl top skórer Smith, jde tento 50minutový epický duel nazvat vaším Zápasem sezony?
Já bych tak viděl spíš utkání s Opavou. I když Ústí od příchodu Autreyho hraje skvělý basket a mají velmi kvalitní tým s velkými oporami. Obě to byly velké výhry. Naopak nás trochu mrzí domácí prohra s Pískem, kde to mohlo jít taky do prodloužení, ale já na konci nedal otevřenou trojku.

Kdybyste to jako hráč měl povolené, odvážil byste se na vaše vítězství nad Ústím něco vsadit?
Vždycky věřím svému týmu na výhru, i kdyby nás mělo  být pět, ale tady bych asi nevsadil. Chyběl nám Jamari Smith jako hlavní skórer a tahoun a my zase tak velkou rotaci nemáme. Navíc Ústí bylo rozjeté a my teď máme dost náročný program s cestováním každý týden po Evropě, takže jsem nečekal, že Ústí potrápíme, natož že vyhrajeme. O to větší poděkování si zaslouží celý tým.

Vzali jste si do velké míry návod z prvního kola, kdy jste hned vyloupili právě Ústí, a kdy jste „nechali vybláznit” 41 body Nicholse, ale zbytek týmu zavřeli?
Jeden hráč zápas nemůže vyhrát. My se tedy snažili omezit i Nicholse, ale to je těžké, protože on má podobně jako Adam u nás otevřené ruce. Hraje výborně, má střelu i nájezd, ale jeden, nebo i dva hráči to nevyhrají. A my měli o něco víc štěstí a možná jsme to i víc chtěli. Pro fanoušky to byl nádherný infarktový zápas.

Lišila se oproti prvnímu kolu vaše taktika s ohledem na přítomnost Autreyho?
Ani ne. Na něj a Nicholse se dá těžko nějak chystat, jde o to jim to co nejvíc znepříjemnit a pak jen věřit, že nebudou mít nějaký bláznivý střelecký den a navíc se nepřidají i další hráči. To tentokrát vyšlo. Klidně jsme ale mohli prohrát už v prvním prodloužení, stejně jako jsme mohli vyhrát už ve čtvrté čtvrtině. Víme ale, že Nichols umí dávat těžké střely.

Právě on byl hlavním gumovatelem vašeho 15bodového náskoku ze třetí čtvrtiny. Co vám tam chybělo?
Vypadla nám trochu koncentrace. Mysleli jsme si, že už je to vyhrané a trochu jsme odešli energií, možná jsme některé útoky měli zbytečně těžké a odflinknuté, že si to každý chtěl zkusit sám. Nichols a Autrey se chytili a v tu ránu bylo vše jinak.

A přišla neskutečná koncovka 4. čtvrtiny, kdy pár vteřin do závěru kolega Číž dal jen jednu šestku a zvýšil tak pouze na tři, což dalo šanci na přetěžkou trojku přes obranu po přeletu celého hřiště Nicholsovi. Bylo tam složité faulovat soupeře už po doskoku, nebo aspoň Nicholse během brejku, aby to bylo jen za dvě šestky?
Určitě se dalo faulovat už po tom doskoku. To jsme takticky prováhali. Měl přijít hned faul, ale v té rychlosti se to nestihlo, mozek tam nezareaguje dost rychle a pak už bylo lepší nefaulovat, než riskovat nějaký nesportovní faul. Taky jsme nečekali, že tak bláznivou střelu trefí, z plné rychlosti, kdy přeletěl hřiště za čtyři sekundy... Měl jistě štěstí, ale je v tom i kus umění. Je to dobrý hráč.

Je teď Nichols pro Ústí ještě důležitější, než byl pro Děčín?
Myslím, že jo. V Ústí má sice i Autreyho, ale v Děčíně kolem něj bylo víc kvalitnějších hráčů jako Matěj Svoboda, Walton nebo Pomikálek. Teď je ten hlavní a má ještě víc otevřené ruce.

První prodloužení za vás na poslední chvíli dorovnal třemi šestkami Číž, který pak druhé rozhodl dvěma trojkami. Je tedy definitivně jako velká hrozba zpět?
Jo, je. Jde o hráče, který nic extra neřeší, ví, že je tu lídr, každý mu věří, a i kdyby měl před tím zápasy s nulou, udělá to stejně. Nedává najevo žádné obavy, ví, že to bude zakončovat a má na to dovednosti. Když vám věří trenér i celý tým, hraje se úplně jinak. A ty koncovky prostě umí. Pár útoků třeba nedá, ale vezme si to potřetí počtvrté a trefí. Ukazuje to, že sebevědomí mu nechybí.

To, že bude zakončovat, věděli jistě i ústečtí soupeři. Čím si k těm trojkám pomohl?
My koncovky hráli většinou tak, aby po přebrání clony útočil na pivota a zakončil to buď trojkou, nebo našel někoho volnějšího. Jinak to neřešíme.

Jak to aktuálně vypadá s návratem power forwarda Smithe?
V pondělí začal trénovat, už měl hrát proti Ústí, ale ještě ho asi nepustila hlava, trochu se toho bál. Teď nás čeká zápas v Lublani a pak se doufám vrátí v plné síle a naváže na ty předchozí výkony.

Jak ve vaší nijak široké rotaci přežíváte poslední týdny se zápřahem v lize i evropském poháru?
My ze srandy říkáme, že jezdíme na výlet. Určitě ale chceme i v Alpe Adria Cupu vyhrávat a dostat se co nejdál. Ty výjezdy jsou super i na stmelení týmu, jedeme tam na noc, spíme v místě utkání, podíváme se do hezkých měst a můžeme si zkusit i jinou taktiku. Taky hrají víc další hráči. Na těch cestách je sranda, stmelí se parta a pak je to znát v lize, kde máme jiné sebevědomí a jsme jeden tým.

Jak ke tmelení pomáhá zkušenost momentálně nejzkušenějšího kouče v lize?
Jo, tak trenér Benáček je super. Je to legenda českého basketu a máme od něj jak volnost, tak zase respekt k němu. Dává nám volnější ruku, a když jedeme na poháry, cestou zpátky nám třeba dovolí jedno dvě pivka. Tedy po prohře je jen jedno (směje se). A hlavně když se vyhrává, tak energie v týmu je pak někde jinde. Plus jde o jeho zkušenosti. On to nějak extra emotivně neprožívá, tedy navenek, a je v klidu až do těch posledních vypjatých minut. Je vidět že už má něco odkoučované a to pak dává klid i týmu při timeoutech.

Říkáte tedy, že v Alpe Adria Cupu ani nevstává z lavičky...
Některé zápasy ne (usmívá se), hlavně v přípravě. Tam říká, že si ani nebude brát timeouty. Je už někde jinde. Na druhou stranu si v týmu umí udělat i pořádek a tak to má být. Musí být pořádek i určitá volnost, ne pořád nějaké kárání za chyby. Kolik už jsem takových balkánských trenérů zažil. I kouče, kteří nepovolili ani to jedno pivo. Jenže ono to k tomu patří. Jsme prostě chlapi a jedno pivko dneska nic není.

A co mobily na cestách? Při svém prvním angažmá v Kolíně pan Benáček prý od hráčů před výjezdy ven vybíral telefony, aby na nich netrávili celou cestu. Jenže pak mu někteří odevzdávali staré vraky, aby jim jejich hlavní přístroje zůstaly a trenér od toho prý časem upustil.
Tohle jsem ještě nezažil (úsměv), my zatím mobily můžeme mít u sebe. Snad to ještě nepřijde (směje se), uvidíme, jak se bude vyvíjet sezona.