Bylo to skvělý! Do teď to mám v hlavě

S OBRÁNCEM SEZONY VIKTOREM PŮLPÁNEM Jen belgický superman Retin Obasohan loni narušil jeho ligovou nadvládu. Rozehrávač Basketu Brno Viktor Půlpán čerstvě dovršil už třetí cenou za čtyři roky hattrick ocenění pro Obránce sezony Kooperativa NBL, což je na zatím 25letého hráče, který v tomto segmentu hry nikdy neměl žádný předobraz či vzor, více než slušný výkon.

Jeho triumf byl navíc naprosto suverénní, když od hlasujících v anketě Hvězdy Kooperativa NBL obdržel o parník nejvyšší počet bodů. Přes to všechno je ale nutné vypíchnout, že své hlavní defenzivní představení vystřihl letos na úplně jiné scéně. Kde šlo o ty nejvyšší, státní zájmy.

„Jo, je to tak. Opravdu to nebylo v lize,” pokýve po chvíli hlavou, jako by na vteřinku pátral v paměti. Ve skutečnosti ale moc dobře ví, o čem je v téhle narážce řeč, protože ten večer má stále velmi pevné a pulzující místo v jeho paměťovém sejfu. V neděli 27. února byl nasazen na kurt pardubické enteria arény, aby z něj v klíčovém utkání národního týmu o záchranu ve světové kvalifikaci vymazal enormně nebezpečného Američana v bulharských službách Dee Bosta. Ten za svých 32 minut zvládl pouhých 11 bodů a Půlpán byl za svých 20 minut ve hře 10 bodů v plusu. A k tomu jako bonus přidal i asistenci na vítěznou trojku Martina Peterky.

Viktore, jak zajímavé byly pro vás okolnosti onoho osobně velmi nevšedního zápasu?
Bylo to skvělý. Do teď to mám v hlavě a kolikrát nad tím přemýšlím, že jsem strašně rád za tu příležitost. A hlavně že jsem nezklamal a dokázal na hřiště přinést tu energii do obrany, zvlášť po tom prvním zápase v Bulharsku, kde se nám úplně nepovedlo Bosta zastavit. Doma se to změnilo a já jsem k tomu všemu mohl pomoct, i když ne tolik v útoku. Bylo ale vidět, že i ta obrana je v těchto zápasech důležitá a tady se to projevilo. Jsem rád, že jsem ukázal, že ty kvality mám.

Nenapadlo vás při tom přemýšlení i něco jako - „Kurňa, Viktore, tys tomu nároďáku zachránil léto a šanci v kvalifikaci!”, podobně jako kdysi nepravděpodobný hrdina Pavel Houška v posledním duelu kvalifikace zachránil v Maďarsku postup na EuroBasket 2015?
Tohle jsem si po pravdě neříkal. Takhle to zní krásně, ale nebylo to jen o mně. Ten zápas zahráli skvěle „Mičego” (Martin Peterka) a Vojta (Hruban) a já jsem rád, že jsem se k nim mohl přidat a pomoct, abychom z té kvalifikace nevypadli úplně.

Poté, co jste v Bulharsku pár dní předtím nenastoupil vůbec, vás trenér Ginzburg před domácím zápasem nijak extra „nevaroval”, co na vás chystá, že?
Ne, ne, jen mi řekl, ať jsem ready, že je možné, že vyběhnu. Nevěděl jsem tak, co čekat, a po zápase jsem byl překvapený, že jsem toho prostoru dostal tolik.



Co vám tehdy vyšlo?

Snažil jsem se Bostovi jít víc do těla a znepříjemnit mu to, protože jsem věděl, že mu to nebude po chuti. Říkal jsem si, že na tom hřišti asi nebudu tolik, tak do něj půjdu i za cenu faulu. Trochu ho to rozhodilo, pár faulů se mu nelíbilo, dostalo se mu to do hlavy a nebyl tak v pohodě jako v domácím zápase. Párkrát do mě vrazil a i nějaká slova na „f” už tam ke mně lítala, jak byl naštvaný, a to jsem věděl, že jsem na dobré cestě a pokračoval jsem tak dál. (usmívá se)

Po skončení Jakuba Šiřiny v národním týmu a před letošním velmi nabitým létem, pootevřely se vám znovu národní dveře?
Já v to doufám. Udělal jsem pro to všechno a teď už to bude jen na trenérech, koho vezmou. Budu hrozně rád, když se tam zase dostanu, budu s klukama a budu moct pomoct.

Ocenění pro nejlepšího obránce ligy získáváte už potřetí za čtyři roky. Nemělo by se už přejmenovat na Cenu Viktora Půlpána?
(směje se) To už by bylo moc, rozhodně si toho ale velmi vážím. Na obraně si zakládám a jsem rád, že si toho basketbalová komunita všímá a taky všichni ti, kdo pro mě hlasovali. A já v té dobré obranné práci budu pokračovat i dál, čeká nás nejdůležitější část sezony, kde se toho budu muset držet a potvrdit to.

Je to náhoda, nebo naopak logický důsledek, že právě vy sbíráte defenzivní ocenění vidlemi, když jste před časem strávil pěkných pár pátků vedle jiného několikanásobného laureáta této ceny Radka Nečase?
Určitě jsem od něj nějaké poznatky získal, ale on hrál na jiné pozici, takže je to trochu o něčem jiném. Těch pár let s ním mi ale pomohlo a budu se ho dál snažit dohánět. Řekl bych, že jsem si od něj vzal agresivitu při bránění a to, abych se nebál jít víc do kontaktu. Dnešní basket už bezkontaktní určitě není a tlak na útočícího soupeře je třeba vyvíjet.

Když mluvíte o kontaktu a agresivním bránění, což je už dlouho trend v mezinárodních soutěžích, metr v lize mu často nejde právě naproti. Vy letos máte s Brnem čerstvou zkušenost ze Severoevropské ligy, jak složité je pak to přepínání na NBL, kde se ta kontaktnější hra často tolik nepouští? Aneb i v české lize platí, že když agresivně brání celý tým, taky mu toho víc projde?
Asi je to tak, jak se daný zápas nastaví. Kolikrát je to tak, že se určité kontakty nechávají, jindy se zase píská každý dotek. Pro mě ty evropské zápasy jsou o to zajímavější, že se tam může jít víc do kontaktu a víc se hraje, než píská.

Jste jako Obránce roku i tím, kdo v Brně řídí celou obranu, pokud jste na hřišti?
Já při vývozu míče soupeřem začínám na těch nejlepších hráčích, ale pořád je to hodně i o našich pivotech, kteří to mnohem líp vidí zezadu. U pick-and-rollů soupeře taky hlásí, co se bude dít, právě oni.

Znáte ofenzivní schémata protivníků do puntíku, abyste při zahlášení signálu mohl dát kolegům echo, co se bude dít?
Až do puntíku bych neřekl, ale jsem jeden z těch, kdo si to víc pamatuje z videa, a dokážu na to reagovat. A když vidím zahlášený signál, snažím se to klukům říct. Hlavně ty klíčové sety se snažím znát, abych o nich věděl a mohl reagovat. Většina týmů se ale pokouší si to dávat vědět tak, aby to soupeř nepoznal, protože dneska všechny týmy podrobně znají akce soupeřů. Takže si to řeknou potichu v přerušené hře a podobně.

V basketbalu se většina hlavních měřených statistik týká spíš útočné poloviny, navíc třeba bloků a zisků nebývá ve hře mnoho. Jak těžké je pak vybudovat si pověst výjimečného obránce?
Je pravda, že obrana se ve statistikách moc neprojevuje nebo se o ní moc nemluví. Ti lidi, co se v tom pohybují, ale i tu dobrou obranu dokážou ocenit. Určitě ale není jednoduché prorazit jen dobrou obranou. Vždycky je k tomu potřeba přidat i útok.

Stále se ještě i v defenzivní práci zlepšujete?
Řekl bych, že jo. Zkušenostmi se to zvedá. Dřív jsem to všechno oběhával, ale teď už dokážu pár věcí i předvídat a v tom jsem teď lepší než dřív.

Podle počtu vlastních zisků, které má jakýkoli hráč maximálně dva nebo tři na utkání, to poznat nejde, ale kolikrát v utkání pomůžete k získání míče i týmu nebo dalším spoluhráčům?
Ono to kolikrát není přímo o zisku toho míče, ale spíš o tom, že se naruší útok soupeře, kdy se útočník nepustí tam, kam by se měl posunout. Útok se tím zpomalí a soupeř se dostává do potíží se zakončením.

Co vám letos dal první ročník Severoevropské ligy?
Byla mnohem tvrdší. Ten basket je trochu jiný a mně i týmu to pomohlo. Zahráli jsme si tak jiné zápasy, proti jiným týmům a ta tvrdá hra nám pomůže do play-off NBL, kde jsou zápasy obecně o něco tvrdší než základní část. Tak tam to doufám dokážeme prodat.

Evropská průprava vám zjevně pomohla i k výstupu tabulkou, kde jste až do posledního kola bojovali o druhé místo s Opavou, což by asi před sezonou málokdo čekal.
Jasně, myslím, že i v nadstavbě jsme ukázali, že se s námi na ty vysoké příčky musí počítat. Věřím, že i nedávné FINAL 4 Severoevropské ligy nám k tomu pomohlo. Dodali jsme si sebevědomí a teď už zbývá to jen přetavit do play-off a věřím, že budeme úspěšní.

Když váš izraelský spolumajitel Yedidia Rapaport prohlásil, že z jeho pohledu není všeobecně očekávané ligové finále Nymburk - Opava dané, jaké tím na vás naložil závaží?
Neřekl bych, že tím na nás něco naložil, ale všichni si uvědomujeme, že tenhle rok jsme dost silní, což jsme potvrdili i v nadstavbě, kde jsme dokázali vyhrát v Opavě, což moc týmů nezvládlo. Nymburk a Opava s námi určitě musí počítat, budeme do toho chtít promluvit a nenechat to finálové složení zase na těchto dvou týmech.

Bude to proveditelné v situaci, kdy Slezany na křídle čerstvě posílil nový Američan a vy jste naopak přišli o klíčového hráče Huntera Mickelsona?
Osobně jsem byl z toho, že Opava podepsala Američana, docela překvapený, tak uvidíme, jestli to takhle na poslední chvíli bude posila, ještě navíc v Opavě, kde se ti kluci znají strašnou dobu a hrají spolu automaticky. Uvidíme, jak si to tam sedne. A pokud jde o Huntera, věřím, že bude schopný se ještě vrátit a my pak budeme rozhodně konkurenceschopní i Opavě.

A na závěr ještě otevřeme 13. komnatu Viktora Půlpána. Ačkoli jste se loni v létě extra věnoval střelbě, nadále jste na 15 zásazích z trojek a dvaceti procentech úspěšnosti, takže jste prakticky zůstal na svém. Ten větší průlom byl tedy zatím odložen?
Nekouká se na to pěkně a je to věc, která mě stále trápí. Dál se na tom ale snažím pracovat a posledních pár zápasů se cítím zase o dost líp. I na nedávném FINAL 4 Severoevropské ligy jsem tři čtyři trojky dal. Zase jsem měl to své klasické, že nad střelami váhám a pak už to není rytmická střela a od toho se odvíjí i úspěšnost. Teď si ty střelu už beru a věřím, že i ta procenta půjdou nahoru.

Autor: Redakce NBL
Reklama
Road