Carterova parta na 11 faulů krok od medaile
To číslo mluví za všechny statistiky. V prvním zápase o bronzové medaile stačilo dokonale efektivně bránícím i útočícím Hanákům pouhých 11 faulů na to, aby v Děčíně obdrželi jen 74 bodů a bez větších potíží získali první vítězství v sérii (74-89). Už ve čtvrtek tak můžou doma završit nečekaně úspěšnou sezonu druhým bronzem v teprve osmiletých klubových dějinách.
Na Válečnících před ani ne tisícihlavou kulisou bylo přece jen stále znát zklamání z vyústění semifinálové série s Brnem, od začátku přepustili iniciativu a vládu nad utkáním hostům a hráli tak, jak nechtěli a proti Olomoucku nesměli. Nakonec odpálili 35 trojek, a i když velmi solidních 15 proměnili (hosté 10), bylo to jejich jediné aktivum v utkání, a z oblouku vlastně jen doháněli rostoucí manko. Za celý zápas vystřelili jen 21 dvojek, ze 24 bodů zpod koše vsítili 20 už do půle, a o jejich aktivitě směrem ke koši svědčí i jen 10 házených šestek.
Také je to ale důkaz o tom, že play-off forma Hanáků nestála ani trochu na hliněných nohou a existoval pádný důvod pro to, že tým vyřadil Opavu a notně potrápil i Nymburk. Olomoucko skvěle zabednilo svůj vymezený prostor, do nějž se za první půli víc dostával jen odvážný domácí forward Šterba, a po změně stran už vůbec nikdo, když hluboko ve svém stínu zůstali oba američtí guardi Ogundiran i Edwards.
Hosté si v obraně umně vypomáhali nebo přebírali, zároveň se ale snažili nenechávat otevřené trojky Kroutilovi a spol. Domácím i přes 9 leckdy zbytečných ztrát aspoň do půle sloužilo ke cti 9 bodů z druhých šancí a 20 zpod koše, které ale byly většinou perně vydřené. To střelecky talentovanější soupeř si ze svých seběhů a po clonách dokázal vypracovávat obvyklé pozice, které jeho hráči dost často proměňovali. A když se už po 13 minutách na vedení 23-33 podílel tuctem bodů v euforii hrající forward Žák, jeho tým víc nepotřeboval.
Olomoucko, které za první čtvrtinu spotřebilo jediný faul a do poločasu pouze čtyři, ve druhé čtvrtině jakýkoli pokus Děčína o rozjezd ihned přerušilo timeoutem, těžilo i z podkošových minel soupeře a také z děravých míst v jeho obraně. Kouč Hipsher tak byl na své muže rozezlen jen po několika volnějších trojkách, což platilo zejména pro třetí část.
V té už Děčínu zbývaly v repertoáru právě jen obloukové rány, kterými nicméně obranu hostů řádně provětral, když po šesti zásazích za prvních šest minut zejména díky třem slepeným projektilům Davidsona snížil na 56-65. Jenže trojky padaly i hostům, jimž se navíc rozjel Carter, a jakmile Davidson svou šestou trojkou z šestého pokusu snížil v úvodu čtvrtého dějství na 59-65, při smršti ztrát trápících se Válečníků už Olomoucko zanedlouho zavelelo k finální zteči.
Jeho tahouny byli Carter (24), Wright (16+9 asistencí), Wertz (16+6 asistencí), Žák (14) a Keeler (10+8 doskoků). Vítězům, kteří při 31 zásazích z pole měli 24 asistencí, patřily i body zpod koše (24-34), dané šestky (5-17), body z brejků (6-17) a také menší počet ztrát (17-8) a faulů (21-11). Za domácí (bez Waltona) korigovali Davidson (18), Štěrba (13) a Pomikálek (11+7 doskoků).
Tomáš Grepl (trenér BK ARMEX ENERGY Děčín): „Fyzicky jsme na tom celkem dobře, ale mentální stránka je druhá věc. To je alfa a omega všeho. My jsme už druhou sezonu po sobě prohráli semifinále v sedmém zápase na palubovce soupeře, což samozřejmě zanechá stopy na těle i duši. Nicméně Olomoucko dnes ukázalo, proč dokázalo dvakrát v sezoně ukrást Nymburku výhru, proč vyřadilo ve čtvrtfinále Opavu, která skončila po základní části druhá. Zkrátka soupeř má velikou kvalitu, my jsme toho kromě Issaca Davidsona, který nás ve druhém poločase částečně držel ve hře, mnoho nepředvedli, a to nám pak v konečném účtování chybělo. Olomoucko má skvělého trenéra, kterého jsem volil jako Trenéra roku, skvělý tým, který ukazuje velikou hráčskou vyspělost, přestože je složen z relativně mladých hráčů. Nebyli jsme jediní, koho Olomoucko přivedlo do problémů, vždyť i Nymburk nedostal postup zadarmo. Zápas se hodnotí těžko, ale máme před sebou ještě jeden, a necháme tam všechno. Doufám, že budeme lepší, než dnes.”
Matěj Musil (asistent BK Olomoucko): „Opírali jsme se o obranu, ale rozhodla naše bojovnost. Na Děčínu byla vidět na začátku určitá skleslost z nepostupu do finále, ale pak byly pasáže, kdy nás přehrával, a tam se to asi vymazalo. Doma chceme navázat na stejný výkon v obraně, jaký jsme předvedli tady, také musíme dobře zregenerovat a připravit se na nějaké změny. Teď se nám daří, sérii s Nymburkem jsme odehráli se vztyčenou hlavou, ale snažíme se jít zápas od zápasu a kvalitně se připravit na soupeře.”
Dominik Žák (forward BK Olomoucko): „Dnes rozhodlo to, jak jsme k zápasu přistoupili. Měli jsme skvělou obranu, dobrý obranný doskok, a z toho jsme chodili do rychlých protiútoků. Také jsme si pomohli občas útočným doskokem, padla nám nějaká trojka... Ale především jsme dali do zápasu energii a nevzdali jsme to, ani když Děčín dotahoval. Věřili jsme si, vrátili jsme to vždy rozdíl na deset bodů a udrželi jsme to. Doma teď budeme mít v zádech naše fanoušky, ti nás potáhnou, takže to budeme chtít ukončit.”
