Čekání na kouče Dončiče. Jsem zvědavý

I když byl v minulé ligové sezoně několikrát blízko, tak královskou porci u svého jména nikdy nenašel. Už ve druhém duelu European Challengeru U20 v Brně ale tahle nymburská naděje na 25 minut dosáhla. A 19letý zelenáč František Rylich je proměnil nejen v deset bodů, pět doskoků, čtyři zisky a tři asistence, ale i v nejlepší číslo z týmu v plus/minus (+35). Jako náhradník tak mohl být velmi spokojen. 

A neméně jej musela těšit i vysoká výhra nad Albánií (91-47), jež přišla přesně den po bolestivě ztraceném zápase s hvězdami obloženou Itálií.

”S Albánií jsme měli vítězství jako povinnost a zvládli jsme to. Určitě jsme potřebovali tuhle výhru na zvednutí morálky, i když po zápase s Itálií to nebylo tak hrozné, že bychom z toho věšeli hlavy,” podotkl guard mistra. 

Františku, byl průběh snadnější, než byste čekali, když už po od první čtvrtiny jste drželi jistý náskok?
Pro nás to byl druhý zápas, už jsme trochu věděli, do čeho jdeme, jak Albánci hráli se Španěly, a co my musíme dělat. To se nám od začátku dařilo a tím jsme získali náskok. 

Podstoupili jste pernou měsíční přípravu, přesto - je znát, že vy, kdo máte za sebou sezonu v NBL nebo působení v zahraničí jako duo Hanzlík a Böhm, jste do léta s národním týmem přišli rozehranější?
Hlavně na začátku tohle bylo znát, že někteří ty minuty, i když ne moc, v NBL měli a během sezony hráli. A ti, co neměli to štěstí, se do toho dostávali o něco déle, ale všichni jsme to vzali s největším nasazením a snažili se do toho dostat bez ohledu na okolnosti. 

Je v týmu někdo, zejména z těch méně známých hráčů, kdo vás po poslední sezoně ne-sezoně až zaskočil svým zlepšením?
Asi bych dokázal něco říct ke každému, ale nejvíc zlepšení vyniklo u Matěje Burdy z GBA Jindřichův Hradec, kterého jsem přes rok nikde neviděl, a jeho hra se mi teď hodně líbí. Má přehled a za ten rok se opravdu zlepšil. Nebo Vojta Sýkora s Martinem Svobodou, kteří ačkoli s Pískem nemohli hrát první ligu mužů, udělali viditelný progres. 

Ač je vám v týmu osmnáct až dvacet let, některé finty a parádičky už děláte při hře jako mazáci. Kam na to chodíte?
Každý to má ze svého klubu, někteří hráči už tu hrají NBL, další to získali v zahraničí a už máme i několikátý týden přípravu, snažíme se to tedy do hry dostávat a učíme se i navzájem od těch druhých.

Na turnaji musíte být stále jen na hale nebo na hotelu a nejvýš v jídelně - jak se to kouše, když máte hlavní brněnské náměstí prakticky za rohem?
Samozřejmě to není nejpříjemnější situace, ale šli jsme do toho s tím, že to tak bude a musíme být rádi, že si vůbec můžeme zahrát a takový turnaj je možný. Musíme s tím prostě žít.

Na hotelových pokojích prý k televizím ani nebylo možné připojit si oblíbené playstationy. Jak se s tím zejména náruživí hráči vyrovnávají a co vůbec ve volnu můžete dělat?
No, nám se to nějak podařilo zprovoznit, takže hrajeme (směje se). V tom bych tedy problém úplně neviděl. Samozřejmě se snažíme i odpočívat, číst nebo něco sledujeme a povídáme si. 

Dnes od 17:30 jdete na silný tým Španělska (vysílá TVCOM.cz, vstupenky ZDE), bude to vrchol turnaje?
Bude to určitě dobrý zápas, protože Španělé jsou vždy známí jako super tým. Já těch hráčů znám jen pár, takže ještě nedokážu říct, jak na tom budou týmově, ale bude to atraktivní utkání minimálně na úrovni toho s Itálií. 

Vás teď čeká v Nymburce možná klíčová sezona, která už víc ukáže, zda se do budoucna v nabitém kádru mistra dokážete výrazněji prosadit. Co od ní čekáte?
V týmu se změnil hlavní trenér, odešla spousta hráčů a spousta jich i přijde a já doufám, že budu dostávat čím dál víc příležitostí a budu se snažit co nejvíc prosadit a dělat to, co umím, abych měl co největší minutáž. Doufám, že moje minuty z minulé sezony (průměr 12) se budou už jen lepšit, byť slíbit to nemůžu.

Teď vás povede kouč fenoména Luky Dončiče a účastníka olympiády týmu Slovinska Aleksander Sekulič. Jaká změna to bude oproti kouči Amielovi?
Já znám trenéra Sekuliče jen jako asistenta, ale už jen to, co dokázal jako hlavní s týmem Slovinska, je úžasné, takže myslím, že bude super. Sám jsem na to zvědavý. 

Na jaké pozici budete se svými 190 centimetry nejčastěji?
Já jsem spíš ”dvojka”. Dost lidí o mně říká, že jsem něco mezi rozehrávačem a pozicí dvě (shooting guard), nejsem vyhraněný ani jako jedna z těch pozic. Být něco mezi není úplně nejlepší, ale řekněme, že jsem víc na ”dvojce”, i když při 190 číslech jsou na křídle i vyšší hráči. Cítím se tam líp a jsem tam sebevědomější. I poslední sezonu jsme byl na ”dvojce” a doufám, že to tak bude i pokračovat.