Curry od Vajgaru: Ať si navždy pamatuje!
S LUKÁŠEM STEGBAUEREM A VIDEEM Šíří se to v lize jako nabalující se lavina. Vedle kolínského Adama Číže třeba i jindřichohradecký forward Lukáš Stegbauer už při trojce jen rychle švihá rukou. Tak jako ikonický snajpr Golden State Warriors Steph Curry, který změnil hru této generace. A i 26leté opoře jižanských bankéřů tento styl - včetně dalších curryovských imitací - evidentně svědčí, když v sobotním duelu proměnila hned 5 z 11 obloukových pokusů.
A celkem 19 body s bonusem 7 doskoků výrazně přispěla k senzačnímu domácímu triumfu nad Beksou, jímž GBA utnula devítizápasové a z hlediska širších dějin tříapůlleté čekání na výhru v Kooperativa NBL.
Lukáši, za bilance 0-9 vést ve třetí čtvrtině o 23 nad prakticky kompletními Pardubicemi, které ještě pár dní zpátky byly druhé, to je jednou z velkých senzací letošní sezony, souhlasíte?
Je to tak. Ani my sami jsme tohle nečekali. Samozřejmě jsme chtěli předvést ten nejlepší výkon, ale těch prvních asi 34 minut to od nás bylo fakt nadstandardní. A pokud tak budeme hrát proti každému, bude výher přibývat.
Jak zněla po prvním úspěchu od návratu do NBL vítězná řeč kouče Abrahama?
Myslím, že nebylo moc co říkat. Všem hlavně spadl velikánský kámen ze srdce a i kouč byl samozřejmě rád. I on poprvé vyhrál v roli head coache mezi profesionály, takže hned jak přišel do šatny, zlili jsme ho celého vodou, aby si to pamatoval do konce života. Celá šatna byla pod vodou a my řvali hodně nahlas. Trenér na nás byl pyšný a poděkoval nám, že jsme dokázali, že umíme hrát i s takovým týmem. A teď musíme jet dál.
Tedy jedno pivo na oslavu a zpátky do práce?
Je to tak, jsme profesionálové a tak to musí být. Čeká nás teď sice Nymburk, což není právě super vyhlídka, ale budeme se snažit hrát stejně jako v sobotu a třeba mistra aspoň chvíli potrápíme.
Do půle, kdy jste utekli na 52-35, hosty táhl jen reprezentant Šafarčík. To jste byli tak dobří?
Nevím, co se dělo se soupeřem, ale přišlo mi, že Pardubice vůbec nečekaly, že bychom na ně takhle mohli vlítnout a že by takový stav vůbec mohl nastat. Hosté z toho byli opaření a dlouho na nás nedokázali najít recept. Pořád se to stupňovalo a Pardubice na nás vlítly až v poslední čtvrtině. My se tam začali bát o výsledek, ale to se s bilancí 0-9 není čemu divit. Vznikaly z toho špatné ztráty, soupeř dával jednoduché koše, ale proměnil i spoustu těžkých střel a my byli rádi, že jsme to nakonec udrželi. Začali jsme tam strašně přemýšlet, abychom neudělali ztrátu nebo zbytečně nevystřelili a házeli jsme jim to do rukou. A Pardubice pak dávaly i střely, které celý zápas míjely. Nakoplo je to, my byli hned dole, trenér se to ještě snažil zastavit dvěma timeouty, ale Pardubice se pořád dotahovaly a my ten sešup zastavili, až když se to dostalo asi na pět bodů.
Odkud jste sebrali po devíti porážkách odhodlání do další bitvy?
My víme, že tenhle tým je spolu první rok a že se v čase zlepšuje, i když tak ty zápasy občas nevypadají. Máme z čeho brát a říkali jsme si, že jednou to musí přijít. A vyšlo to zrovna teď. Musíme takhle hrát i dál.
Váš americký trenér je v lize nováčkem, už jste i na něm pozoroval zvýšenou nervozitu, nebo stále budil dojem klidného muže?
Podle mě se choval pořád stejně, byl stejně koncentrovaný a necítil jsem, že by byl pod tlakem. Pořád nám říká, že jsme mladí a že se lepšíme každým zápasem. I v tréninku vidíme, že to je lepší, ale v zápasech nás dosud vždy nějaký výpadek srazil. Teď kromě té poslední čtvrtiny žádný nepřišel, i když nám tam, pravda, pomohl ten velký náskok.
V zápase byli znát i vaši noví muži, pivot Quinn s rozehrávačem Strawberrym. Jaký byl jejich podíl na triumfu?
Diago Quinn je pivot, jakého jsme potřebovali. Je to vysoký rváč, který doskočí každý balon a ubrání i silové hráče, jakými jsou pardubičtí Švrdlík nebo Henry. My dřív v tomhle ztráceli, podkošoví hráči soupeřů nás přehrávali. A Strawberry, na to, jakou chvíli tu je, hraje výborně. Už s Ostravou, po dvou dnech v Česku a s jet lagem, dal 11 bodů a předvedl velmi slušný výkon bez ztrát. Je to zkušený hráč a ještě nám hodně pomůže.
Klíčovou postavou však byl i v sobotu Torin Dorn, který jako guard k 19 bodům a 7 asistencím přidal i 15 doskoků. To byl výkon na medaili...
Torin předvádí nadstandard celou sezonu, hlavně bodově. Víme, že i atleticky je na tom výborně a zrovna mu to vycházelo všechno. Jak jsme vedli, tak jsme za tím ale chodili po hlavě všichni. Chtěli jsme mít každý balon a na něm ta touha byla vidět obzvlášť.
Zatím stále suverénně kraluje ligovým střelcům s průměrem 23 bodů, říká si i o lepší zahraniční angažmá?
Říct ne by byla hloupost, když dává tolik bodů. Já ale doufám, že tu zůstane co nejdéle, protože takového hráče potřebujeme. Jeden na jednoho je skoro nebranitelný a teď už naše hra vypadá i týmově, v čemž nám Torin hodně pomáhá.
Vy jste už podruhé v sezoně zvládl za jeden zápas pět trojek a jste už skoro druhým střelcem týmu za Dornem. Měly by tyhle kanonády být od vás teď častější?
Pevně v to věřím - že tohle nebyla nějaká výjimka. Jsem tu jedním z nejzkušenějších hráčů podle odkroucených let v NBL, a i když nevím, jestli to bude vždycky 19 bodů, tak minimálně deseti patnácti bych přispívat chtěl. Být druhým střelcem týmu je můj cíl, ale důležitější je, aby se hlavně vyhrávalo.
Kádrový průvan, který vaší kabinou zavál v posledních dnech až týdnech, je už u konce, nebo bude trvat dál?
Já myslím, že už se to usadilo a nebylo by dobré to teď měnit. Lidsky i basketbalově jsou tu všichni super a nic by se tak měnit nemělo.