Děčín se musí bát. Zdánlivý vítězný chaos a Noah 50 na 50

Pohled na střed ligové tabulky hovoří po středečních zápasech 6. kola skupiny A1 jasně. Sedmé Olomoucko po nečekaném skolení Nymburka i druhém dobytí Opavy už má jen o jednu porážku horší bilanci než šestý Děčín.

Mají se tak nyní Válečníci už o své postavení obávat?

„Určitě musí. My chceme bojovat o vyšší místa a nechceme jim to šesté místo dát zadarmo,” zdůrazní guard Hanáků Adam Goga.

Adame, je nyní jeho získání už reálné, pokud udržíte současnou výkonnost?
Když jsem zrovna teď koukal na program, jaký týmy čeká do konce nadstavby, tak bohužel ty celky na druhém až pátém místě jsou čtyři pět výher před námi, což už by byl hodně těžký oříšek, ale s Děčínem bysme mohli bojovat až do posledního kola.

Vyhrát i podruhé v sezoně v Opavě, teď navíc i bez druhého skórera Wertze, už jde říct, že nejde o náhodu?
(směje se) Rád bych, aby to tak bylo a šlo říct, že jsme tam vyhráli zaslouženě, ale proti Opavě člověk nikdy neví. Můžou mít zápasy, kdy se utrhnou ze řetězu a trefí všechno, ale taky mají utkání, kdy se jim střelecky tolik nedaří. A při těch posledních dvou výhrách u nich byl tohle jeden z důvodů našeho úspěchu. Dokázali jsme jim střelbu trochu znepříjemnit a oni se tolik netrefovali.
 
Opava vede ligu na doskoku, jak velká věc byla vyhrát nad ní v této disciplíně, navíc na jejím hřišti?
Jedním z důvodů je, že se jim střelecky tak nedařilo, tím pádem bylo dost co doskakovat, a když jsme si hlídali obranný doskok, což byl jeden z našich největších úkolů, a hodně jsme se na to soustředili, bylo pak jednodušší doskok vyhrát. Přece jen v obraně je to trochu snadnější než v útoku.

Nakolik se na počtu obranných doskoků podepsal fakt, že soupeř odpálil opět skoro 50 trojek a byl tak hodně rozmístěn za obloukem? Neměli to pak domácí na lov odražených míčů dál?
Ty trojky se na tom jistě podepsaly. Není tam taková úspěšnost jako u dvojek, my navíc velkou část zápasu hráli s hodně vysokou sestavou, takže se ty míče sbírali snadněji. Pokud jde o tu vzdálenost, tak opavský tým chodí na útočný doskok ve všech pěti hráčíc a i při té spoustě trojek tam jdou, i když při té střele můžou být ještě na oblouku. V tomhle to snadnější nebylo, spíš jsme se na to hodně soustředili a máme na to taky atleticky vybavené hráče, což je výhoda.


Už jako soupeř teď v podstatě dopředu kalkulujete s tím, že Opavané těch 40 až 50 trojek v zápase odpálí? A musí se pak i celkem doufat, že nebudou příliš dávat?
No jasně. Když mají den a padá jim to, můžou porazit kohokoli a hrát vyrovnaný zápas i s hodně kvalitními mužstvy i v rámci Evropy. Záleží ale na tom, jak se jim daří. Neřekl bych, že kvůli tomu vysokému číslu trojek nějak zvlášť uzpůsobujeme taktiku, prostě si na ty střelce musíme dávat pozor a nejde tolik ustupovat na výpomoc.

Kapitán Opavy Jakub Šiřina si nikoli poprvé po zápase postěžoval, že jeho tým neumí hrát dobře jeden na jednoho, příliš si jen podává míč na perimetru a nikdo není schopen vytvořit převahovou situaci. Je to pro vás pak i výhoda, že si musíte dát pozor hlavně na rozehrávače, případně na podkošové hráče Howarda s Puršlem, kteří si také jsou schopni vytvořit vlastní střelu, nebo napadnout obranu z driblinku?
V tomhle je na Opavu taktická příprava snadnější. Víc se pak dá využít přebírání všech hráčů, protože nejsou ve hře jeden na jednoho tak dominantní jako týmy s větším počtem amerických hráčů. Třeba my máme větší variabilitu způsobů, jak vyhrávat zápasy. Opava má prostě nějaký herní styla a musí se víc spoléhat na to, že se trefí z trojek, aby vyhrála, než že by měla víc záložních plánů.

Je i díky dvěma třicetibodovým představením s Nymburkem a Opavou váš lídr Noah Carter nyní jasným kandidátem na MVP sezony?
Myslím, že o to dost bojuje s ústeckým Lesleym Varnerem, který taky podává výborné výkony. Jsou to dva hlavní kandidáti. A na koho bych teď vsadil? Těžká otázka. Možná ty individuální výkony má v poslední době Noah lepší, ale u Varnera se musí brát v potaz, že jsou s Ústím výš v tabulce. Viděl bych to 50 na 50.

V čem a kdy u vás nastal v sezoně zlom, kdy jste začali jít nahoru, ve větší míře vítězit a ruku v ruce s tím i docela dobře bránit?
Jednoznačně jedním z těch momentů byl příchod Jacoba Evanse, který nám určitě pomohl svou mentalitou, bojovností a tím, jak hrozně nemá rád prohry. A dál bych to viděl v tom, že náš mladý tým, který byl před sezonou nově složený, potřeboval čas na sehrání a taky na to, až si američtí hráči zvyknou na evropský styl. Přece jen máme tři čtyři hráče působící v Evropě poprvé a chvilku to trvá. A nám, českým hráčům, chvíli trvalo si zvyknout na američtější styl Andyho (kouče Hipshera). Chtělo to prostě čas, což se potvrdilo, a naše výkony šly postupně nahoru.

V čem je znát, jak kolega Evans nesnáší porážky, v čem se to projevuje nejvíc? Je pak ostřejší i na spoluhráče?
To ne, s každým vychází v pohodě, a když projevuje svoje vůdcovství, tak pozitivním způsobem. Každá porážka mu ale neskutečně zkazí náladu, je znát, že je z toho rozhozený.

A když navážeme na američtější styl kouče Hipshera, zaujala mě poznámka, tuším, jednoho z ligových trenérů, že ač se zdá, že vaše hra je hodně postavená na hře jeden na jednoho, tak víc jde o váš pohyb bez míče a uvolňování. Je to tak?
Jednoznačně. Vidím to jako jeden z největších rozdílů oproti mým předchozím angažmá. Hodně se na to dbá v tréninku i přípravě na utkání, abysme byli stále aktivní a vytvářeli prostor, ať už pro nájezd, nebo pro své či spoluhráčovo uvolnění nějakou clonou, seběhem, prostě nalákáním soupeře. Na to se hodně zaměřujeme. Kolikrát to při zápasech může vypadat jako nějaký chaos, nebo že jen tak pobíháme, ale když se na to člověk zaměří, vidí tam určité vzorce, které se snažíme dodržovat.

Nemělo by zapadnout, že jste Nymburk i Opavu složili bez vašeho druhého střelce, 16bodového Langstona Wertze. To skoro hlava nebere.
(směje se) Musíme ale dodat, že i Nymburku chybělo čtyři pět hráčů. Nic to ale nemění na tom, že do zápasu u nás šel soupeř s cílem nás zničit a porazit nás o 30 nebo 40 bodů. To, že jsme to zvládli i bez Langstona, je určitě psychická vzpruha. Nemusíme se tolik bát, kdyby nám třeba v play-off jeden dva hráči vypadli, protože jsme nějak všichni zastupitelní.

Dá se říct, že Nymburk nečekal, že byste mohli hrát lépe než pár dní před tím na jeho hřišti, kdy byl oslaben podobně jako u vás, nebo jste spíš vy navázali na lepší druhý poločas z Nymburka?
Bude to ta druhá možnost. Nás ta prohra u nich hodně mrzela, protože jsme nepodali zase tak špatný výkon, i když v první půli jsme začali trochu laxněji, pomaleji, a Nymburk byl na vlně z Česko-slovenského poháru, kde vše vyhrával o čtyřicet padesát bodů. Enormně si všichni jeho hráči věřili a tomu odpovídal začátek. My se ale postupně zvedali a už jsme se i dotáhli na čtyři body. Pak nás ale dvě tři chyby stály šanci na výhru, což nás hodně mrzelo. Doma se nám povedlo výkon pozvednout, když jsme ustáli jejich tlak v obraně, který je i v Lize mistrů ohromný. Měli jsme velmi málo ztrát a individuálních chyb a to byl hlavní klíč k úspěchu.