Finálové memento? Koncovka byla s Waltonem i bez něj

Byli Brňané po dvou těsných porážkách v Děčíně, kdy v obou koncovkách pošilhávali po velké loupeži, hodně rozmrzelí? Podle kapitána týmu Jakuba Krakoviče tahle otázka nebyla a není na místě.

„Mrzí, nemrzí, v tuhle chvíli je to úplně jedno. Série je 0-2 a to je nejpodstatnější. Je pravda, že jsme byli dvakrát blízko tomu zápas urvat, bohužel jsme to nezvládli a teď je řada na nás zvládnout to doma a vrátit se tam zpátky a ukázat, že dokážeme vyhrát i tu koncovku,” pravil pivot nedlouho před klíčovým třetím duelem na domácí půdě.

Jakube, co vám při nakonec tak těsných výsledcích nejvíc chybělo? Byly to zkušenosti, které má z play-off ve větší míře jen několik vašich hráčů?
Rozhodovaly maličkosti, kdy speciálně ve druhém zápase jsme to měli ve svých rukou a nechali si to vzít. Ty koncovky bývají o odražených míčích, trochu o štěstí, nebo možná o připravenosti, což je ale v konečném důsledku jedno. Děčín prostě měl ty rozhodující střely, byl aktivnější a dokázal to dvakrát urvat. A pokud jde o zkušenosti, my i když tým nemámě extra zkušený, tak myslím, že jsme odehráli dvě dobrá utkání. A věřím, že to dokážeme zužitkovat doma.

Zkušenosti asi nejvíc chyběly při vedení o šest minutu a půl do konce druhého zápasu. Vidíte to stejně? A z druhé strany berete naopak jako velké pozitivum, že jste se vrátili ze 17bodové díry?
Souhlasím, má to dvě stránky. První je, že jsme ztratili tu koncovku, druhá, že jsme se vrátili do zápasu venku z takového deficitu a nakonec jsme to měli ve vlastních rukou. A v té koncovce jsme nechali za vedení o šest jednu otevřenou trojku po našich šestkách a po dobré obraně se to pak odrazilo k Matesi Svobodovi, který dokázal dát tu poslední vítěznou trojku. Ano, mohli jsme teď mít jiný stav série a odvézt si z Děčína minimálně jedno vítězství, ale to už nezměníme. Musíme se teď co nejvíc připravit na zápasy doma.

Při dotahování byl hodně vidět podkošový kolega Lee, ale neztratili se ani vaši mladí, že?
V těchto dvou zápasech to byli Matěj Dáňa, Šimon Svoboda nebo Petr Křivánek, kteří i přesto, že nemají takové zkušenosti, v průběhu sezony ukazovali, že tu kvalitu a dovednosti mají. Je to pro ně první větší zkušenost s play-off a mně se líbí, jak se toho zhostili a jak ukazují, že klub vsadil na správné hráče.

Čím byla podle vás daná taková rozdílnost obou utkání, kdy jedno se hrálo na šedesát a druhé na devadesát bodů?
První zápas bývá vždy nervóznější, možná Děčín byl trochu svázaný tím, že začíná doma a je to vicemistr, takže musí. Minimálně první poločas tak byl hodně ubojovaný. Ve druhém utkání jsme zvolili trochu jiný typ obrany a Walton s Ogundiranem nás hned v první čtvrtině zasypali šesti trojkami zpoza clon. V tomhle jim to dost sedlo. Bylo to nějak způsobené i tou změnou naší obrany, abysme se pak vrátili k naší dřívější variantě. Většinou to bývá tak, že když se na začátku chytíte nějakými střelami, tak se to pak veze dál, což určilo ráz druhého utkání.

Vy jste v něm bránili i v zóně, dávalo to pak Děčínu i víc trojek, na něž jinak moc nespoléhá?
Nemyslím, že by ty trojky padaly víc do zóny, spíš jsme jinak v osobce bránili pick-and-roll, kde jsme víc riskovali, že jim necháme střely z dálky, než že by to byla zónová obrana, i když i tu jsme místy praktikovali kvůli narušení útoku soupeře.  

Druhý zápas vygeneroval i spoustu velkých emocí, technických chyb a jedno vyloučení. Co tam bylo spouštěčem?
Asi se to dalo očekávat. I celá série bude fyzičtější, bojovná. Je to stylem, který Děčín praktikuje, a my, pokud chceme být úspěšní, se tomu musíme přizpůsobit. V posledním zápase nadstavby v naší hale nás Děčín přeskákal a my musíme hrát podobně jako oni - tvrdě, agresivně. Tím, že je to série čtvrtého s pátým, oba týmy chtějí postoupit a dělají pro to maxium. A nějaké konflikty, trashtalky (slovní napadání) a strkanice k tomu budou patřit po celou sérii.

Slyšel jste třeba, co hlásil děčínský křídelník Matěj Svoboda na vašeho ležícího spoluhráče Petra Křivánka po vypršení času třetí čtvrtiny, což spustilo tu asi největší strkanici?
Nevím, co mu řekl. Před tím byl možná ve hře nějaký kontakt, to úplně nevím. Já tam pak šel s tím, abych chránil našeho hráče, ale to je tak ve většině případů, když se něco stane, a každý se pak postaví za své spoluhhráče. A řeči se vedou a voda teče.

Platí nyní, že absence děčínského lídra Waltona doma nyní musíte využít (rozhovor vznikl ještě před vynesením trestu pro děčínského křídelníka Kroutila), nebo spíš máte před sebou memento z loňského finále, kdy Děčín doma i bez Waltona s Pomikálkem složil Opavu?
Je to tak, neměli bysme to brát na lehkou váhu. Není to tak, že bysme měli lehčí cestu. Ty míče a střely bude mít zase někdo jiný, oni se k tomu postaví čelem. Už první zápasy šly do koncovek, ať tam Walton byl, nebo nebyl. Bude to stejná práce jako dosud.

Martin Svoboda jako last minute posila z Písku a také jako druhý střelec ligy byl v prvních dvou utkáních za váš tým spíš neviditelný. Dokážete doma využít jeho parametrů výrazněji?
Jeho situace je děsně těžká, přišel do rozjetého vlaku a najednou má naskočit do hry, kdy ten styl i přes určité podobnosti s hrou Písku není úplně totožný, a on nemá tolik balonů jako u Sršňů a ty situace jsou úplně jiné. Já už mu říkal, ať je v klidu, že to přijde každým zápasem a bude s námi lepší a lepší. Není to ale o tom, že Martin přišel a měl by nás spasit. My ho do hry časem zapracujeme a potřebujeme na to co nejvíc zápasů. Nechtěl bych, aby tu byla nějaká obrovská očekávání. On přiše do nějakého konceptu hry, na jeho pozici je před ním Greg Lee, který měl dva povedené zápasy. Martin se do toho ale dostane, o to se nebojím. A jestli bude ve třetím a čtvrtém zápase efektivnější nebo dá víc bodů, to už je druhá věc. My se musíme soustředit na to, aby naše spolupráce byla co nejlepší a hlavně jsme ji přetavili ve dvě domácí vítězství.