Kam se poděla brněnská chlouba? Inter jsme měli dát
82-102 a 101-103. Dva výsledky, které v posledních dnech otřásly jednou z nejlepších obran ligy. Tým Brna šel do víkendového duelu 7. kola Kooperativa NBL jako druhý nejméně inkasující celek, ale v Polabí schytal od mistra stovku a navrch ztratil 29 míčů.
A v úterý byl doma zasypán 103 body i od oslabeného Interu Bratislava, což nemálo nabouralo jeho plány v Severoevropské lize. O tom, kam se poděla v prvních pěti kolech 76bodová defenziva Brna, promluví nyní přední obranář NBL Viktor Půlpán.
Viktore, kde jste v posledních dvou utkáních ztratili svůj defenzivní šém?
Dali jste do zápasu s Nymburkem vše, víc už prostě nebylo kde brát?
To jsme určitě dali, jako se snažíme každý zápas. Nevím, jestli po tom dobrém začátku jsme se zalekli, že bysme s nimi mohli hrát a nechali Nymburk dostat do hry. A jak byl v tom svém rytmu, už bylo těžké ho zastavovat.
Ať pro vás, nebo pro jakýkoli jiný tým v lize - jde se na ten nymburský tlak v obraně připravit?
Připravit se na to určitě dá. Nemyslím, že ten tlak je jen od Nymburka, ale u něj je to specifičtější v tom, že hráčů do rotace má mnohem víc a tu energii má po celý zápas. Jakmile to drží celou dobu, je pro týmy, co hrají v sedmi osmi lidech, ohromně těžké udržet koncentraci a nedělat zbytečné chyby celých 40 minut.
Je prvním krokem pro to, aby to nedopadlo podobně jako naposledy, neztrácet příliš v útoku, aby Nymburk neměl spoustu snadných zakončení a protiútoků?
Určitě. Je to jedna z hlavních věcí, ze kterých oni těží. Z té agresivní obrany jim plynou jednoduché body, díky tomu se vždycky dostávají do zápasu a pak už je hrozně těžké s nimi hrát.
Je možné, že se postupně do hlav mnohých z vás vkrádala obava, hlavně abych to nebyl já, kdo při vedení míče udělá další ztrátu, a nezbavovali jste se tak balonů dřív a ve špatných momentech?
To si nemyslím, že by se někdo bál proti nim hrát. Mně ani během zápasu nepřišlo, že bysme měli tolik ztrát, a když jsem pak to číslo viděl, bylo to strašné. Divil jsem se, že skore bylo s třiceti ztrátami, jaké bylo. Ty ztráty prostě Nymburk trestal, s přibývající únavou jich přibývalo a my se s tím nevyrovnali.
Pak ale přišla inkasovaná stovka i doma s Interem, kterému chybělo 25bodové americké duo opor, což už bylo víc na pováženou, ne?
To ano. Byly tam opět individuální chyby, najel hráč, kterému jsme nájezd nechtěli nechat, a místo zastavení nebo vynucení nějaké těžší střely přišly tři čtyři situace s košem s faulem. A druhá věc byla, že nám dali 16 trojek z 28 pokusů, což je ohromné procento úspěšnosti.
Když to soupeři začalo padat, byli jste u střelců nedostatečně blízko, nebo v čem byl hlavní problém?
Mně přišlo, že potom dávali i těžké střely, třeba na konci, když šli přes nás. To byla trojka po driblinku, přes hráče. Už si věřili, a když ten hráč dá něco předtím, trefuje pak i ty těžší střely. Bohužel to dopadlo takhle špatně, že jim tam spadla i ta poslední trojka na výhru.
Rozhodl i přesto, že jste se na konci dotáhli, především špatný vstup do utkání s nabraným dvojciferným deficitem?
Asi jo. Odskočili nám, my jim dali šanci a oni cítili, že s námi můžou hrát.
Trenér Vaněk po Interu zmínil, že to byl váš čtvrtý zápas v deseti dnech. Jaký faktor to podle vás z pohledu nyní propírané obrany byl?
Neřekl bych, že to byl jeden z hlavních, ale když jsme se pak bavili s Ríšou Bálintem, měli jsme toho po utkání plné kecky.
K jak silným celkům by měl Inter ve vaší skupině ENBL patřit?
Těžko dopředu soudit. Nevím, jestli by pro nás bývalo nebylo lepší, kdyby hráli ti dva Američané, co jim chyběli, myslím teď z pohledu nějakého menšího podcenění. Byl to tým, který jsme určitě měli porazit, pokud chceme jít v soutěži dál. Budeme muset vyhrát další zápasy.