29. 7. 2020

Kapitán Ostrozrak: Nejde každý půlrok vypínat svět

S VOJTĚCHEM HRUBANEM Z poslední sestavy Nymburka už jsou pryč Zach Hankins, Deishuan Booker, Jaromír Bohačík, Martin Peterka, Michael Dixon, Roko Rogič a minimálně dočasně i Pavel Pumprla. S jednou stálicí ale mistr počítat může – už devátou sezonu. Je jí reprezentační kapitán, majitel sedmi ligových trofejí a top skórer dějin Ligy mistrů Vojtěch Hruban. „Nabídek odjinud byla spousta, ale já mám v Nymburce dlouhodobou smlouvu a na rozdíl od Jardy Bohačíka bez možnosti vykoupení. Takže teď v létě nebylo moc o čem uvažovat,“ řekl ke své situaci dvoumetrový křídelník, který od pondělka pobývá v Mariánských Lázních na soustředění národního týmu. Pobývá, ale až na méně náročné aktivity netrénuje. Do akce jej nepustila bolavá achilovka.

„Já moc trénovat nemůžu, ale jinak jsou tu všichni v plném nasazení a užívají si, že se zase může hrát 5 na 5, protože to nám všem už dlouho chybělo. Atmosféra je jako vždy parádní, uvolněná, ale zároveň pracovní,“ podotkl Hruban pár hodin předtím, než reprezentační kouč Ronen Ginzburg během večeře slavnostně oznámil složení týmů na dnešní interní zápas lvů. Ač půjde jen o tréninkovou hru, bylo ve vzduchu okamžitě cítit velké nadšení velkých kluků, kteří se už nemohou dočkat hraní s nekonečně dlouho odpíranou hračkou. Však si také veteráni z týmu už předem řekli o to, aby se z prvního týdne soustředění, původně zaměřeného na individuální dovednosti, stal spíš herní kemp.

První herní záblesky mohla sledovat asi stovka místních fanoušků už při otevřeném úterním tréninku v lázeňském městě. „Mít takovou návštěvu na tréninku se běžně nestává, ale jsme ve městě, kde chybí nejvyšší soutěž, a je příjemné se ukázat i v takovém místě, kde basket není tak na výsluní. Efekt na děti je pak docela velký. Pamatuju si totiž, jak jsem to měl jako kluk já,“ usmívá se Hruban.

Týmu, jehož je od února novým šéfem, byla nedávno o rok přeložena olympijská kvalifikace. A stejně tak dopadly celé Hry v Tokiu. Ovšem i když se už veřejně spekuluje o hrozbě, že by se kvůli trvání zdravotních rizik nemusely uskutečnit ani v roce 2022, Vojtěch Hruban si takovou variantu nepřipouští.

„Nikdo teď neví, co se stane, já jsem ale optimistou, že se olympiáda uskuteční a že se ta pandemie nějak podaří zvládnout. A pokud ne, tak si na ten stav lidi prostě zvyknou. Nejde fungovat ve vlnách a každý půlrok na několik měsíců vypínat civilizaci. I kvalifikace a olympiáda, byť třeba s omezeními, tak podle mě proběhne. Jasně, o rok se vše posunulo a spousta lidí nám říká - „teď jste mohli být v Japonsku“, my nad tím ale takhle nepřemýšlíme.“

Jakmile skončí dvoutýdenní národní soustředění, jehož druhá polovina se odehraje v hale nymburského sportovního centra, plynule na něj naváže start přípravy nejlepšího týmu Kooperativa NBL.

Polabané v létě zatím počítali především odchody (7), nicméně hned první akvizice slovinského reprezentačního rozehrávače z Antverp Luky Rupnika vypadá podle Hrubana hodně slibně. „Když to takhle půjde dál, nemáme se čeho bát. Posledních pár let si v Nymburce všichni zvykli, že tým zůstával velmi podobný, ale nebylo to tak vždy. Dřív se měnila polovina sestavy. Jistě bude trvat nějaký čas se sehrát, ale myslím, že není čeho se obávat,“ tvrdí křídelník, jejž při všeobecných původních očekáváních „mrtvého letního trhu“ nemálo překvapil velmi čilý transferový ruch i na vnitřním českém tržišti.

I při současném počtu exitů kouč národního týmu Ginzburg před několika dny prohlásil, že Nymburk by mohl mít nyní ještě lepší tým než loni. „To ví něco, co já ne,“ povytáhne obočí Hruban. „Já znám současnou soupisku a záleží jak se doplní, a jestli nám sem pustí cizince, což bude zásadní věc. A pak i to, jestli se povedou,“ tuší křídlo, které po očku sleduje i posilování soupeřů pro zářijové Final-8 Ligy mistrů.

„AEK Atény podepisuje velká jména. Třeba Matta Lojeskiho, což je zvučné jméno, taky ale hráč dlouhodobě laborující se zraněními. Ty týmy zůstávají spíš pospolu a celkově asi bude tohle léto v kádrech méně pohybu.“

Horkou nymburskou novinkou je získání nového spolumajitele, promotéra velkých sportovních akcí, tenisového kouče i manažera a také bývalého vlastníka fotbalového Baníku Ostrava Tomáše Petery.

„Já jsem jeho příchodem nebyl překvapen. Věděl jsem, že majitel Jirka Podpěra někoho s bohatými zkušenostmi ze sportu hledá. My se s Tomášem Peterou ještě nestihli potkat, ale je to člověk s obrovskými zkušenostmi právě ze světa sportu, včetně vedení klubů, a pro Nymburk to bude jedině dobře, protože každá organizace se dá vést ještě líp a efektivněji,“ je si jistý Hruban.

Na letošní léto bude jednou vzpomínat jako na významný životní milník. Vlastně už na to loňské. Tehdy díky novým speciálně upraveným kontaktním čočkám konečně začal vidět i na světelné tabule a skórovníky v halách. Před pár týdny šel pak ještě o štok výš, když díky laserové operaci, při níž mu byly „ořezány“ rohovky, mohl odložit i čočky.

„Je to určitě velká změna směrem ke komfortu. Vidím, jako bych měl čočky, ale nemusím se už o nic starat. Zrovna v hale v Mariánských Lázních bych měl v čočkách kvůli ostrým žlutým světlům problém. Přes den bych si čočky musel vyndavat a zase nasazovat, takže za tenhle komfort jsem rád,“ pochvaluje si nyní už ostrozraký orel, který byl překvapen rychlostí zákroku na klinice DuoVize. „Přišel jsem, lehl si, pět vteřin trvalo jedno oko, pět druhé a šel jsem domů.“

Leckoho by teď možná napadlo, na jakých hodnotách už býval 30letý forward mohl být ve střelecké tabulce Ligy mistrů, mít zrakový komfort po celé poslední roky, kdy Nymburk v soutěži působí.

„Je fakt, že většinu těch bodů jsem dal, když jsem byl ještě „slepý“, ta obroučka je ale docela velká a je dostatečně vidět. Já měl potíže hlavně s těmi tabulemi, musel jsem na skore mhouřit oči a kolikrát se i ptát, kolik to vlastně je. To byl můj největší problém,“ přiznává Hruban, který si první dny po operaci musel nemálo zvykat na to, jak přesně bez čoček najednou vidí.